Historická výročí

První novoroční projev Václava Havla - 1. ledna 1990

"Naše země nevzkvétá."

První novoroční projev pronesl Václav Havel jako čerstvě zvolený prezident 1. ledna 1990. Po frázovitých a vzájemně zaměnitelných novoročních projevech Gustáva Husáka získala slova hlavy státu po mnoha letech opět smysl a vážnost. Projev, který byl pro většinu občanů zásadním potvrzením návratu demokracie a změny stylu správy země, přenášela tehdejší Československá televize.

Rozdělení Československa a Den obnovy samostatného českého státu – 1. leden 1993

1. ledna roku 1993 se uzavřel dramatický příběh dělení Československa. Na mapě Evropy se objevily dva nové státy, Česká republika a Slovenská republika. Vztahy Čechů a Slováků procházely ve 20. století dramatickými proměnami, které často zanechávaly v příslušnících obou národů pocity křivdy. Dnes, třicet let po rozdělení, však máme zcela nekonfliktní a přátelské vztahy.

Palachův týden - 15. leden 1989

Od 15. ledna 1989 probíhaly na pražském Václavském náměstí několikadenní nepokoje v souvislosti s dvacátým výročím úmrtí Jana Palacha. Proti demonstracím režim tvrdě zasáhl - během tzv. Palachova týdne bylo zatčeno na 1400 osob.

V aktivitě budou žáci analyzovat dobové záběry a diskutovat o paralelách mezi Palachovým týdnem a listopadem 1989.

Ticho - píseň pro Jana Palacha - 19. leden 1969

Dne 19. ledna 1969 zemřel na následky popálenin student Jan Palach. Jeho pohřeb se stal na dlouhá léta jedním z posledních projevů odporu proti sovětské okupaci. Tehdejší atmosféru popisuje píseň Bohdana Mikoláška Ticho společně se stejnojmenným dokumentem.

Žáci v aktivitě pracují s textem písně, sdílejí své dojmy z krátkého filmu a také si zkusí napsat krátký vzkaz pro Jana Palacha a Jana Zajíce.

Komunisté přebírají moc ve státě - 25. únor 1948

Právě se vracím z Hradu od pana presidenta. (...) Mohu vám sdělit, že pan president všechny mé návrhy, tak jak byly podány, přijal.

Žáci se v aktivitě seznámí se známým projevem Klementa Gottwalda proneseným v Praze 25. února 1948, vytváří pamětní desky a píší esej o důsledcích této dějinné události pro Československo.

Zveřejnění Charty a Anticharty - leden 1977

Charta 77 byla významná občanská iniciativa, která vznikla v prosinci 1976 jako volné sdružení signatářů zakládajícího prohlášení. Název odkazuje na datum 1.1 1977, kdy Charta spatřila světlo světa. Chartisté vyzývali komunistickou moc, aby dodržovala mezinárodní závazky v oblasti lidských a občanských práv a zahájila dialog k nápravě neutěšené společenské situace. Dne 7. ledna byla charta zveřejněna v několika západních listech. 28. ledna vyvrcholila komunistická kampaň, jejíž součástí byla rozsáhlá podpisová akce v jejímž rámci umělci a další známé osobnosti vyjadřovali loajalitu s komunistickým režimem. Jednalo se prohlášení uměleckých svazů Za nové tvůrčí činy ve jménu socialismu a míru, kterému se hovorově říkalo Anticharta.

Odhalení protistátního spiknutí - Rudé Právo o Rudolfu Slánském - 25. únor 1951

Dne 25. února 1951 pražský rozhlas informoval o odhalení „protistátního spiknutí“. V následném procesu s protistátním spikleneckým centrem bylo 11 komunistických funkcionářů, mezi nimi např. Rudolf Slánský, odsouzeno k trestu smrti.

Žáci v aktivitě pracují s dobovými články v tisku a analyzují, nakolik odlišně informovalo Rudé právo o Rudolfu Slánském s odstupem pouhých šestnácti měsíců.

Fultonský projev - 5. březen 1946

5. března 1946 pronesl v té době již bývalý britský ministerský předseda Winston Churchill projev na univerzitě v americkém Fultonu, ve kterém mluvil i o železné oponě. Připomeňte si s žáky tento projev a to, co vlastně byla železná opona. Aktivita je vhodná i do výuky anglického jazyka.

Tajemná smrt Jana Masaryka - 10. březen 1948

Dne 10. března 1948 bylo pod okny bytu na nádvoří Černínského paláce nalezeno tělo čs. ministra zahraničí Jana Masaryka. Jeho smrt jako by symbolicky označila konec demokracie v Československu.

Žáci v aktivitě analyzují fotografie i dobový článek, postupně objevují detaily tragické události a sami pak formulují další otázky vedoucí k historickému poznání.

Nacistická okupace Čech, Moravy a Slezska - 15. březen 1939

14. března 1939 vznikl Slovenský štát. O den později, 15. března, byl nacisty okupován zbytek Čech, Moravy a Slezska, který byl následně prohlášen za Protektorát Čechy a Morava.

V aktivitě žáci pracují s dobovou fotografií příjezdu okupantů i se vzpomínkami lidí, které na fotografii uvidí. 

Vznik Severoatlantické aliance - 4. duben 1949

4. dubna 1949 byla dvanácti státy podepsána tzv. Washingtonská či Severoatlantická smlouva, čímž fakticky vznikla Severoatlantická aliance - NATO.

V aktivitě žáci vytvářejí poutavou infografiku a analyzují texty ze současných médií. 

Černobylská havárie - 26. duben 1986

Na 26. dubna 1986 byl naplánovaný test 4. reaktoru černobylské jaderné elektrárny. V jeho průběhu se ale reaktor začal přehřívat a kombinací špatné konstrukce a nedostatečně proškolené obsluhy došlo k obrovskému výbuchu - radioaktivita při něm byla 400x vyšší než při shození bomby v Hirošimě. Na uklízení následků bylo postupně povoláno až 600 000 sovětských armádních záloh a z nich 2500 mužů se nedožilo 40. narozenin. Přímo na následky výbuchu zemřelo oficiálně 31 lidí, nicméně na důsledky ozáření to jsou desítky až stovky tisíc lidí.

Vzpomínání na Pionýr - 24. duben 1949

Dne 24. dubna 1949 oficiálně vznikla Pionýrská organizace Československého svazu mládeže. Ta měla do budoucna sloužit k ideologickému působení na mládež už od útlého věku.

Žáci v aktivitě provedou dotazníkové šetření v rámci své vlastní rodiny a budou interpretovat, jak - a proč právě tak - jejich příbuzní na Pionýra vzpomínají.

Vznik Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) – 27. duben 1978

Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných byl založen 27. dubna roku 1978 skupinou signatářů Charty 77. Jeho cílem byla pomoc nespravedlivě stíhaným občanům se zajišťováním právního zastoupení a zprostředkováním finanční i jiné pomoci. Jednali s úřady a žádali je o nápravu. Případy se díky VONS dostávaly též do zahraničí a prostřednictvím rozhlasových stanic Rádio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky či BBC opět zpátky do Československa k uším veřejnosti. Členové výboru byli za svou činnost režimem často stíháni. Nejznámější je soudní proces s šesti členy v roce 1979.

(Zdroj: www.modernidejiny.cz)

Květnové povstání - 1. květen 1945

Dne 1. května 1945 propuklo v Přerově povstání, které se brzy rozšířilo do dalších měst a přispělo k osvobození území Čech a Moravy od nacistické okupace. Dle odhadů se do něj v zemi zapojilo přes 130 000 osob, dalších 100 000 potom přímo v Praze.

Žáci se aktivně zamýšlí nad pocity a činy obyvatel protektorátu v posledních dnech války. Také si přečtou a interpretují vzpomínky přímého účastníka povstání, psané s odstupem několika let.

Vysílání Svobodné Evropy - hlas naděje 1951

1. května 1951 začalo poprvé vysílat Rádio Svobodná Evropa z bavorského Mnichova. Rozhlasová stanice, financovaná americkou vládou, přinášela obyvatelům komunistických států za železnou oponou nezkreslené informace o politické, kulturní, hospodářské či sociální situaci u nich doma i ve světě.

Schumanova deklarace - 9. květen 1950

9. května 1950 pronesl francouzský ministr zahraničí Robert Schuman projev, ve kterém zaznělo: „Evropa se nevytvoří najednou, nebo podle jednoho plánu. Uskuteční se naplňováním konkrétních cílů, vytvářejíc nejprve skutečnou solidaritu. Sdružení evropských národů vyžaduje, aby se skoncovalo s letitým nepřátelstvím mezi Francií a Německem.“ Seznamte žáky s tímto zásadním plánem, který stál na počátku Evropské unie.

Měnová reforma - 1. červen 1953

 1. června 1953 vstoupila v Československu v platnost měnová reforma, kterou komunistický režim delší dobu tajně připravoval a která měla za úkol vyřešit obrovskou vnitřní zadluženost československé ekonomiky. Tato akce neměla v naší historii obdoby. Směnný poměr nové a staré koruny byl stanoven v rozmezí od 5:1 až do 50:1 (čím vyšší byla suma, tím nevýhodnější byl poměr). Jednotlivé kroky aktivity seznamují žáky s důvody, cíli, provedením i dopady reformy na československé obyvatelstvo.

Vyznamenání pro Heliodora Píku - 21. červen 1949

Dne 21. června 1949 byl po vykonstruovaném procesu popraven generál Heliodor Píka - legionář, za 2. sv. války velitel čs. vojenské mise v Moskvě a nositel mnoha, i sovětských, vyznamenání. Stal se tak jednou z prvních obětí z řad čs. armády.

V aktivitě si žáci zkusí vypracovat návrh na státní vyznamenání pro Heliodora Píku, analyzují jeho dopis na rozloučenou a dohledávají pamětní místa s ním spojená – třeba máte některé takřka za rohem.

Ležáky - rekonstrukce události - 24.červen 1942

24. června 1942  byla obec Ležáky vypálena a její obyvatelé zavražděni nacisty jako odplata za to, že v ní byla ukrývána vysílačka parašutistické skupiny Silver A, která spolupracovala na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Justiční vražda - poprava Milady Horákové - 27. červen 1950

JUDr. Milada Horáková byla ve vykonstruovaném politickém procesu s tzv. vedením záškodnického spiknutí proti republice odsouzena k trestu smrti, který byl 27. června 1950 vykonán. 

Z vězení psala svým blízkým dopisy, které byly její rodině předány až po roce 1990. Právě s nimi budou žáci pracovat v této aktivitě. 

Několik vět - 29. červen 1989

Ve čtvrtek 29. června 1989 večer byl z rádia Svobodná Evropa odvysílán text petice Několik vět spolu se seznamem jejích prvních signatářů. Komunistický režim zareagoval téměř okamžitě a iniciátory petice se pokusil hned následující den v Rudém právu zdiskreditovat, čímž paradoxně zvýšil jejich popularitu a se svými podpisy se přidávali další a další lidé. I přes početné represe Státní bezpečnosti – domovní prohlídky, výslechy, trestní stíhání a vyhrožování – čítal o dva měsíce později seznam podepsaných přes 21 000 občanů.

Československé legie a bitva u Zborova - 2. červenec 1917

V bitvě u Zborova 2. července 1917 poprvé významně zasáhly čs. legie na východní frontě. Právě boje čs. legií na straně Dohody byly jedním z argumentů pro vznik samostatného Československa.

Žáci si v aktivitě vyzkouší scény z legionářského života sehrát jako divadelní scénku, analyzují vzpomínky legionářů i historické texty.

Mnichovské trauma - září 1938

Dohoda nacistického Německa, fašistické Itálie a dvou demokracií, Anglie a Francie, podepsaná v Mnichově 29. září 1938 byla výsledkem dlouhodobého tlaku Hitlerova režimu vůči Československu a znamenala ve svých důsledcích počátek zániku první republiky. Její podpis zástupci čtyř evropských velmocí a následné přijetí československými politiky zdánlivě oddálil, ale ve skutečnosti spíše přiblížil začátek II. světové války.

Vznik Československa a jeho první zákon - 28. říjen 1918

"Samostatný stát československý vstoupil v život: aby zachována byla souvislost dosavadního řádu právního se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému životu, Národní výbor jménem československého národa, jako vykonavatel státní svrchnovanosti, nařizuje..." 

Analyzujte se svými žáky první zákon Československé republiky z 28. října 1918, podívejte se, jak vypadá jeho originál, a diskutujte o významu tohoto státního svátku pro dnešní generaci.

Pád Berlínské zdi - 9. listopadu 1989

Na tiskové konferenci 9. listopadu 1989 člen politbyra Günter Schabowski mylně oznámil, že nové předpisy o cestování vstupují v platnost okamžitě, ačkoli měly být platné až od následujícího dne. Toto prohlášení vyvolalo okamžitou reakci. Po Schabowského oznámení se tisíce východních Němců nahrnuly k hraničním přechodům v Berlíně a požadovaly průchod do Západního Berlína. Zaskočené hraniční stráže bez jasných instrukcí nakonec kapitulovaly a otevřely hranice. Lidé začali spontánně přecházet zeď, objímat se a slavit.

Uzavření českých vysokých škol v roce 1939 - 17. listopad 1939

Řetězec protestů za protektorátu a studentských nepokojů vedl 17. listopadu 1939 k uzavření českých vysokých škol a hromadnému zatýkání studentů. Na památku této události se 17. listopad stal mezinárodním dnem studentstva. 

V aktivitě žáci seznámí se vzpomínkami očitých svědků těchto událostí a naučí se tak pracovat s novým historickým pramenem - výpovědí pamětníka.

Studenti proti režimu - 17. listopad 1989

Pokojná demonstrace studentů 17. listopadu 1989, její průběh a násilné rozehnání bezpečnostními silami stojí na počátku řetězce událostí vedoucích nakonec k pádu komunistického režimu v Československu.

Pomocí pracovních listů můžete se svými žáky analyzovat tři dobové dokumenty a zaměřit se mimo jiné na to, v čem se liší výpověď přímého účastníka listopadových událostí a oficiální zpráva z tisku. Vyzvěte je také, ať se zeptají doma, jak na listopadové události vzpomínají jejich rodiče či prarodiče.

Občanské fórum v regionech - 19. listopadu 1989

Občanské fórum (OF) bylo politické hnutí nezávislých občanů, založeno dva dny po vypuknutí sametové revoluce. OF vzniklo v pražském Činoherním klubu 19. listopadu 1989. Svými hodnotami navazovalo na myšlenky Charty 77, ale mělo širší pole působnosti – spojovalo různé společenské skupiny usilující o demokratickou změnu. Jeho zakládání v regionech umožnilo, aby se myšlenky revoluce rychle šířily mimo Prahu a získaly podporu široké veřejnosti. Regionální fóra hrála roli v organizování místních protestů, navazování dialogu s komunistickými představiteli a mobilizaci občanské společnosti.

Konec komunistického impéria - rozpad SSSR - 8. prosinec 1991

Uzavření tzv. bělovežské dohody 8. prosince 1991 předznamenalo konec sovětského impéria. Sovětský svaz formálně zanikl jen o pár dní později – 26. prosince 1991.

V aktivitě se žáci seznámí s texty reflektujícími rozpad Sovětského svazu a s pomocí znalostí v nich získaných se pokusí odpovědět na otázky v pracovním listu. Interpretují také dobovou karikaturu a pracují se slepou mapou SSSR.

Osudová smlouva z Moskvy - 12. prosinec 1943

Dne 12. prosince 1943 byla v Moskvě podepsána smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi SSSR a Československem. Československo mělo hrát úlohu „mostu mezi Západem a Východem“, namísto toho se začlenilo do sovětské sféry vlivu.

Žáci v aktivitě analyzují originální text smlouvy a diskutují o něm. Formou oxfordské debaty také hledají důvodu pro či proti podpisu smlouvy.

Seskok Anthropoidu - 29. prosinec 1941

V noci z 28. na 29. prosince 1941 byly nad územím tehdejšího protektorátu vysazeny tři paravýsadky - Anthropoid, Silver A a Silver B. Výsadek Anthropoid tvořili Jozef Gabčík a Jan Kubiš. Jejich úkolem bylo provést atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

V aktivitě budou žáci uvažovat o motivaci odbojářů k takovému činu i o významu atentátu pro československé dějiny a seznámí se s dobovými dokumenty.