Uzavření českých vysokých škol v roce 1939

Anotace:

Aktivita pracuje se svědectvími pamětníků ze sbírky Paměť národa. Zahrnuje události od demonstrací 28. října 1939 přes smrt Jana Opletala po uzavření vysokých škol 17. listopadu 1939. V průběhu aktivity se žáci nejen seznámí s okolnostmi, které vedly k uzavření vysokých škol, ale uvědomí si také specifika orální historie a naučí se pracovat s novým typem historického pramene.

Doporučený věk: 14+

Pomůcky:

• PRAMEN
• PRACOVNÍ LIST 1
• PRACOVNÍ LIST 2
• učebnice
• mobil či tablet s připojením k internetu

Úkoly:

1. Zeptejte se žáků, co se jim vybaví při vyslovení data 17. listopad. Odpovědi můžete zapisovat na tabuli. Pokud žáci přímo nezmíní 17. listopad 1939, na závěr brainstormingu je připravte na to, že se seznámí s novými událostmi, které se tohoto data odehrály.
2. Rozdejte žákům do dvojic vytištěná svědectví pamětníků – PRAMEN. Vyzvěte je, aby si všechna svědectví pečlivě prostudovali. (Případně mohou jednotlivá svědectví přečíst žáci v rolích pamětníků.)
3. Po uplynutí dostatečného množství času rozdejte do každé dvojice dvě otázky z předem rozstříhaných PRACOVNÍCH LISTŮ (jednu otázku z PRACOVNÍHO LISTU 1: Hledáme fakta a jednu otázku z PRACOVNÍHO LISTU 2: Interpretujeme, analyzujeme). Úkolem žáků je otázky s pomocí PRAMENE zodpovědět. Mohou si dělat poznámky.
4. Dvojice postupně seznámí své spolužáky se svými otázkami a odpověďmi. Ostatní žáci je případně mohou doplňovat či na jejich odpovědi reagovat. Pokud bude třeba, odpovědi korigujte.
5. Na závěr s žáky diskutujte o silných i slabých stránkách pamětnického svědectví jako historického pramene. Můžete se ptát např.: Na co je třeba si při práci s osobním svědectvím dát pozor? Jaká je výhoda tohoto pramene oproti jiným, například písemným? Jaká je naopak jeho nevýhoda?
6. Pokud zbyde čas, můžete si formou brainstormingu s žáky připomenout další státní svátky spojené s historickými událostmi.