Tipy do výuky

1. stupeň ZŠ | 45 min.

Téma: šikana, chat, přátelství

Doporučený věk: 8-12 let

Anotace filmu: Vicky už se nemůže dočkat své narozeninové oslavy, na kterou pozvala kamarádky. Během dne ve škole si ale všimne, že kamarádky si o ní píší v chatovací skupině, do které ji nezačlenily. Krátký animovaný film otevírá jemnou formou téma kyberšikany.

Prostřednictvím aktivity Páté kolo u vozu se žáci zamýšlejí nad výhodami a nevýhodami skupinových chatů. Poté se pokusí vcítit do pocitů osoby, která je ostatními ostrakizována
a uvažují, jak je možné takovému člověku pomoci.

Podívat se na lekci

Zavřít

1. stupeň ZŠ | 45 min.

Téma: soukromí, sociální sítě, komentáře 

Doporučený věk: 8-12 let

Anotace filmu: Mína a Filip tančí a zpívají ve videoklipu k narozeninám sestřenky Nity. Tvořit na internetu je dnes totiž velmi snadné, režisérem může být každý, kdo má telefon nebo tablet. Obtížnější už je však své dílo z  internetu stáhnout, pokud nás třeba překvapí negativní reakce publika.

Prostřednictvím aktivity Sociální sítě se žáci učí rozlišovat, jaký obsah je, nebo není vhodný pro veřejné sdílení. Zvažují rizika zveřejňování citlivých informací a zamýšlí se nad výhodami a nevýhodami sociálních sítí.

Podívat se na lekci

Zavřít

2. stupeň ZŠ | 45 min.

Téma: soukromí, intimní fotografie, vztahy

Doporučený věk: 8-12 let

Anotace filmu: Sdílet svůj život online je dnes pro většinu mladých lidí samozřejmostí. A taky povídat si online s neznámými lidmi. Pro dospívající dívku a chlapce z tohoto krátkého spotu se zpočátku nevinné zprávy změní v psychicky náročnou situaci.

Aktivita Naši (ne)známí z internetu žáky seznamuje s riziky komunikace a sdílení intimních materiálů s lidmi z internetu. Cílem hodiny je ujasnit si jak rozpoznat znaky falešného profilu a jak ověřit identitu člověka, se kterým komunikuji. 

Podívat se na lekci

Zavřít

2. stupeň ZŠ | 45 min.

Téma: online hry, závislosti, vztahy

Doporučený věk: 12-19 let

Anotace filmu: Cestu od hráčské vášně až k těžké závislosti vypráví tento atraktivní animovaný dokument. Tři příběhy vyprávěné ústy hrdinů ze světa videoher mají jedno společné: izolaci, do které hraní své oběti dostalo a ztrátu zájmu o školu, práci i vlastní rodinu.

Prostřednictvím aktivity Být někým jiným se žáci vžívají do jednotlivých postav filmu, uvědomují si klady a zápory hraní počítačových her, diskutují o hranici mezi zdravým přístupem k hraní a závislostí. 

Podívat se na lekci

Zavřít

Střední škola | 45 min.

Téma: dezinformace, propaganda, hybridní válka

Doporučený věk: 15-21 let

Anotace filmu: Koprodukční dokument České televize a ARTE analyzuje podobu informační války a vliv dezinformací v České republice. Snaží se zjistit, kdo stojí za nepravdivými zprávami, které se šíří především na sociálních sítích a na takzvaných konspiračních webech. 

Aktivita Fakta nebo názory vede žáky k tomu, aby porovnali základní zásady novinářské práce s fungováním takzvaných dezinformačních webů. Žáci debatují o třech citátech a zamýšlejí se nad fungováním zpravodajských webů a důvěryhodností zpráv. 

Podívat se na lekci

Zavřít

Střední škola | 90 min.

Téma: žurnalistika, práce novináře

Doporučený věk: 15-19 let

Promítněte si s žáky záznam debaty na téma povolání novinář s Marií Bastlovou a Václavem Dolejším moderovanou Michaelem Rozsypalem.

Hosté během debaty popisují své začátky, zkušenosti s vedení rozhovorů, sběrem informací a psaním článků a odpovídají na dotazy diváků z řad středoškoláků.

Podívat se na debatu

Zavřít

1. polovina projektového dne:

Evokace

Oznámíme žákům, že si budou vyrábět provázkový telefon. Rozdělíme je do dvojic a každé dvojici rozdáme dva kelímky. Do obou kelímků uděláme na dně dírku, kterou protáhneme provázek a uděláme uzly. Kelímky natáhneme od sebe – do jednoho mluvíme a v druhém posloucháme. Provázek musí být pečlivě natažený a nesmí se ničeho dotýkat, jinak by se přenos zvuku nepodařil. Můžeme společně zhodnotit, nakolik je tento způsob komunikace a přenosu informací vhodný i pro každodenní situace.

Doporučujeme si před projektovým dnem přečíst Otázky a odpovědi k této lekci.

Projekce filmu

V digitálním světě: Výlet do historie (přehrát nejlépe 2x)

Přehrát film

Reflexe filmu

• Ověříme, zda žáci epizodě porozuměli. Ptáme se: Kam se vypravili Mína a Filip? Jak vypadala první internetová stránka? Líbilo se jim na výletě?

Aktivita 1

• Společně s žáky vytvoříme časovou osu, ze které by mělo být patrné, že internet (a digitální revoluce) je v dějinách lidstva velmi mladý fenomén.
• Můžeme opět pracovat s provázkem, který tentokrát položíme na zem. Na natažený provázek můžeme v přiměřených vzdálenostech zobrazujících časové intervaly připnout kartičky s událostmi.
• Návrhy, co je možné zobrazit na časové ose, najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 1. K událostem je možné také vytisknout obrázky nebo přinést samotné objekty (pevnou linku, knihu, hračku dinosaura...).  Můžete také využít INFOGRAFIKU zobrazující významné světové a české milníky historie internetu.

Aktivita 2

• Žáci opět vytvoří dvojice, které rozdělíme do dvou skupin – A a B. Do každé dvojice rozdáme PRACOVNÍ LIST.
• Dvojice skupiny A mají za úkol vymyslet co nejvíc způsobů jak zjistit zadanou informaci bez použití internetu a online nástrojů.
• Dvojice skupiny B mají za úkol vymyslet co nejvíc způsobů jak offline informaci šířit. V dalším kroku dvojice stejné skupiny sdílí svoje návrhy.

TIP: Dvojice se mohou domluvit na jedné odpovědi na zadaný úkol, kterou předvedou formou scénky (např.: jdu se zeptat do knihovny na vynálezce telefonu, zavolám pevnou linkou babičce a povím jí o narození sourozence).

Závěr

Pro shrnutí tohoto bloku se dětí ptáme: Jaké výhody nebo nevýhody mělo zjišťování a předávání informací v době před internetem? Jaké dnes? Odpovědi můžeme zapisovat na tabuli rozdělenou na dvě části. Okruhy témat, které by bylo možné v reflexi zmínit, najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2.

Zavřít

2. polovina projektového dne:

Evokace

• Ptáme se žáků: Co je to digitální svět? Co tvoří jeho opak (reálný svět)?  Uvádíme jednoduché příklady z digitálního a reálného světa (kniha, SMS zpráva, babička, zlaté pohárky nasbírané ve hře).
• Děti určují (zvednutím jedné nebo obou rukou), jestli jde o reálný, nebo digitální svět.

Projekce filmu

V digitálním světě: Digitální svět (přehrát nejlépe 2x)

Přehrát film

Reflexe filmu

• Ptáme se žáků: Z čeho bylo moře v digitálním světě? Jak v digitálním světě vznikal obrázek? Co se s obrázkem dělo?
• Pokud mají žáci nejasnosti, vysvětlíme (surfař vezme děti na oceán složený z nul a jedniček. Na pláži pixely z nitě kódu „pletou“ fotografie. Když jim děti do kódu „sáhnou“, obrázek se změní.)

Doporučujeme si před projektovým dnem přečíst Otázky a odpovědi k této lekci.

Aktivita 1

• Žákům rozdáme PRACOVNÍ LIST, aby si vyzkoušeli kódování – převedení textu na počítačem zpracovatelná data, tedy jedničky a nuly. Využívají k tomu převodovou tabulku a list pro kódování.

Aktivita 2

• Žáky rozdělíme do skupin po třech. Každý má ve skupině jinou funkci. ODESÍLATEL si vymyslí krátké slovo na tři písmena a předá ho svému POČÍTAČI, ten slovo převede do binárního kódu a předá ho PŘÍJEMCI – ten ho převede z binárního kódu opět do naší řeči. Žáci ve skupině se postupně ve funkcích vystřídají.

Závěr

• Zjišťujeme, jestli bylo kódování a dekódování úspěšné a žákům se povedlo doručit původní slovo. Ptáme se i na to, co se jim nepodařilo. Pracujeme s chybou jako něčím v práci zcela běžným. Klademe otázku: Co se stalo, když někdo přesně neopsal binární kód ke svému písmenu?  Dojdeme s žáky k tomu, že vzkaz byl zkreslený, dostali jiné nebo žádné písmeno. Můžeme znovu poukázat na seriál, kde se po odebrání nuly změnil nebo zdeformoval obrázek.

Diskusi uzavřeme zopakováním, že počítače používají svůj vlastní digitální jazyk, který se skládá jen ze samých jedniček a nul.

Doplňující aktivita

• Na konci projektového dne si mohou žáci zkusit vyplnit krátký kvíz. V kvízu jsou otázky na všechna témata série V digitálním světě, takže po něm můžete navázat dalším tématem, které žáky v kvízu zaujme.

Zavřít

MODUL 1

Evokace

• napíšeme na tabuli: „Pokud v něco věříte, musíte za to bojovat a něco pro to udělat. Nečekejte na pomoc dospělých.“ 
• Vyzveme žáky, aby uvedli nějaký příklad ze života, čeho by se taková promluva mohla týkat. Vysvětlíme, že citát pochází z filmu, který nyní zhlédneme. Uvedeme film.

Projekce filmu

• Gabrielova reportáž z mistrovství světa ve fotbale | 2014 | 17 min.

Přehrát film

Reflexe emocí

• Po filmu provedeme reflexi emocí pomocí metody jednoho slova.
• Vyzveme žáky, aby postupně uváděli jedno slovo, které nejlépe ilustruje jejich pocit, dojem nebo náladu z filmu. Jednotlivá slova zapisujeme na tabuli, nekomentujeme je. Teprve poté, co se žáci vyjádří, je můžeme vyzvat k doplňujícím komentářům či otázkám.
• Poznámka: Využijte další metody reflexe emocí po filmové projekci.

MODUL 2

Aktivita: Brainstorming problémů

• Vyzveme k samostatné práci: Teď si dáme 5 minut na to, abyste se zamysleli nad něčím z vašeho okolí, co byste chtěli – podobně jako Gabriel – změnit. Čeho se to týká? Co vás na tom obtěžuje? 
  Poznámka: Tyto otázky můžete také napsat na tabuli, aby je žáci měli na očích.
• Poté žáky rozdělíme do čtyř či pětičlenných skupin a do každé skupiny rozdáme psací potřeby a PRACOVNÍ LIST (str. 5) se zadáním postupu k diskusi a tvorbě myšlenkových map.
• Vysvětlíme jim, že ve skupině mají diskutovat o tématech, která je napadala, a vybrat si jedno, které rozvedou. Ve skupině si načrtnou myšlenkovou mapu. 
• Výsledkem myšlenkové mapy má být nápad, co by mohli udělat ohledně diskutované záležitosti. Mapa zároveň poslouží v druhé části projektového dne při přípravách mediálního sdělení, které upozorní na problém nebo na možné řešení, ke kterému skupina došla. 
• Následují prezentace, při kterých se skupiny navzájem poslouchají. Skupina může odprezentovat svou myšlenkovou mapu skrze zodpovězení klíčových otázek a představení nápadu, ke kterému to vedlo.

Reflexe první části

• Odpovědi na následující otázky žáci mohou buď ukazovat na škále rukou nebo zodpovídat ústně. Zvednutím ruky dáváme najevo zpravidla souhlas, ruka směřující k zemi značí nesouhlas. Žáci se mohou umístit kdekoli mezi těmito póly.
• Ptáme se: Jak se vám vzájemně spolupracovalo? Bylo náročné se domluvit, jaké společné téma budete rozpracovávat? Jak vám vyhovovalo dělat myšlenkovou mapu? Reflexi můžete zakončit ověřovací otázkou: Co si z této aktivity odnášíte?

Tip: tématu aktivního občanství mladých lidí se věnuje také film Skejtuj!, který můžete promítnout po filmu Gabrielova reportáž nebo místo něj.

Zavřít

MODUL 3

Aktivita: Medializace problému

• Oznámíme žákům, že v druhé části dne budou pracovat na medializaci problému, který identifikovali a rozebrali v předchozí aktivitě.
• Poznámka: Je také možné touto aktivitou začít (vynechat Aktivitu 1 - Brainstorming problémů). V tom případě žáky rozdělíme do čtyř či pětičlenných skupin a necháme je nejprve vybrat si problém, který budou medializovat. Žáci se zamýšlí nad otázkou Co byste chtěli ve svém okolí změnit. Čeho se to týká? 
• Poté do každé skupiny rozdáme PRACOVNÍ LIST (str. 3), ve kterém se budou zamýšlet nad způsoby medializace a nad výhodami a úskalími jednotlivých možností.
• Žákům můžeme do skupin pro inspiraci rozdat také MATERIÁL PRO ŽÁKY (str. 4-5), v němž najdou přehled a popis jednotlivých komunikačních kanálů, které lze pro medializaci jejich témat využít. Žáci mohou přicházet i s vlastními návrhy.
• Na závěr jednotlivé skupiny sdílejí své nápady a komentují, kde by mediální sdělení uveřejnili.

MODUL 4

Aktivita: Tvorba mediálních sdělení 

• Aktivita může pokračovat samotnou tvorbou mediálního sdělení. Ideální je, aby se všechny skupiny věnovali tvorbě konkrétních výstupů, např. videí, reportáží, rozhovorů, článků, letáků nebo krátkých podcastů.
• Žáci si rozdělí role v týmu, připraví scénář, seznam vybavení, které budou potřebovat a naplánují si jednotlivé aktivity (např. natáčení, střih a úprava videí).
• Nemáte-li v rámci projektového dne dostatek času, mohou žáci na mediálním sdělení pracovat samostatně a odprezentovat na další hodině. 

Materiály k týmové práci a tvorbě mediálních sdělení

• Informace ke komunikaci a týmové práci najdete v publikaci Kdo jiný? na straně 54–66.
• V příručce Hledá se novinář jsou k dispozici konkrétní postupy pro tvorbu sdělení: televizní reportáže, psané reportáže, rozhovoru a vzdělávacího videa. 

Závěrečná reflexe

Závěrečná reflexe probíhá formou diskuse. Ptáme se žáků: Co je podle vás nejdůležitější pro úspěšnou medializaci problému? Na jaké problémy jste narazili při tvorbě mediálních sdělení? Jak se vám spolupracovalo? Co byste příště udělali jinak? 

Zavřít