Každý máme příběh své rodiny

Do projektu Příběh mojí rodiny se jako vyučující můžete kdykoliv se svými žáky pustit samostatně – s využitím naší metodiky, která je vám volně k dispozici. V metodice najdete praktické rady a doporučení, jak dětem představit principy projektu a vtáhnout je i (pra)rodiče do dění.

Připravili jsme pro vás mapu audiovizuálních vzdělávacích lekcí a aktivit s rodinnou tematikou. Lekce obsahují vždy film a doprovodné materiály, které můžete využít jak ve výuce po projekci filmu, tak pro domácí práci žáků (žáci o tématu diskutují doma s rodiči).

 

Výukové sady audiovizuálních lekcí zahrnují všech šest průřezových témat:

  • osobnostní a sociální výchova
  • výchova demokratického občana
  • výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech
  • multikulturní výchova
  • environmentální výchova
  • mediální výchova

Příběh mojí rodiny 1

Delete

Delete/ Janetta Ubbels/ Nizozemsko/ 2013/ 15 min.

Otec patnáctiletého Jurreho všechno zapomíná. Když jde do kuchyně pro chleba, přinese džus. Trpí totiž Alzheimerovou nemocí. Jurre ví, že se jeho stav už nikdy nezlepší a že nakonec zmizí z tátovy paměti i on sám. „Ukusuje to kousky vašich vzpomínek. Je to, jako když na klávesnici zmáčknete tlačítko delete,“ říká. Teď na to ale nechce myslet. Chce si s tátou užít společné chvíle a dělat jen zábavné věci. Citlivě natočený snímek ukazuje nejen to, jak se teenager vyrovnává s vážnou nemocí svého rodiče, ale především Jurreho odvahu čelit nepřízni osudu a lásku, kterou cítí ke svému otci.

Farídulláh má dnes volno

Farídulláh má dnes volno/ Jens Pedersen, Taj Mohammad Bakhtari/ Afghánistán, Dánsko

2013/ 17 min.

Během války v Afghánistánu přišla rodina jedenáctiletého Farídulláha o svůj dům a byla nucena strávit několik let v utečeneckém táboře. Aby měli z čeho žít, půjčuje si jeho otec peníze od majitele malé cihelny a ty pak splácí každodenní tvrdou dřinou všech členů rodiny. Farídulláhovým snem je chodit do školy. Už pátým rokem jsou ale jeho pracovními nástroji místo tužky a papíru lopata a dřevěné kolečko. I přes šedesát hodin týdně strávených těžkou prací při výrobě cihel a časté výtky věčně nespokojeného šéfa je Farídulláh plný obdivuhodné energie a věří, že si jednou otevře vlastní restauraci.

Leilina melodie

Leilina melodie/ Jens Pedersen, Taj Mohammad Bakhtari/Afghánistán, Dánsko/2013/16 min.

Když bylo Leile šest let, přišla ve válce o otce. Její matka se nebyla schopna postarat o všechny děti, a tak ji strýc poslal do sirotčince v afghánském hlavním městě Kábulu. Po rodině se jí sice velmi stýská, ale v sirotčinci našla nový domov. Má zde spoustu kamarádek a hlavně může chodit do školy, což by ve své rodné vesnici nemohla. Nejvíc ji baví hodiny hudby. Té se ale podle Tálibánu ženy věnovat nesmějí. Když se po pěti letech odloučení ozve matka, očekává Leila její návštěvu s velkými obavami. Bojí se, aby ji nechtěla odvézt zpátky domů, provdat, a tím jí znemožnit další vzdělávání.

Létající Anne

Létající Anne/Catherine Vam Campen/ Nizozemsko/ 2010/20 min.

Jedenáctiletá Anne je na první pohled obyčejná holandská dívka. Chodí do školy, nakupuje se sestrami v supermarketu, jezdí na kole a také ráda skáče na trampolíně nebo šplhá na ploty. Anne ale trpí Tourettovým syndromem, mozkovou dysfunkcí, která se projevuje různými tiky. Například se občas začne točit na místě nebo olizuje vše, co má zrovna nablízku. Může to být účtenka v obchodě nebo třeba mýdlo. Anne se za svoje chování stydí, ale nemůže si pomoct. „Je to stejné, jako když jste pod vodou a potřebujete se nadechnout,“ popisuje. Někdy se jí daří její tiky ovládnout, občas to vydrží i celý školní den.

Moje babička Lien

Moje babička Lien/ Annelies de Wit/ Nizozemsko/ 2011/ 15 min.

„Když jsem byla malá, babička se o mě starala. Proto se teď starám já o ni,“ říká čtrnáctiletá Christel z Holandska. Její babičce Lien je osmdesát čtyři let, žije v domově s pečovatelskou službou a trpí demencí. Christel ji chodí dvakrát týdně navštěvovat. Nikdy ale neví, v jakém stavu ji zastihne – zda ji babička třeba na chvíli pozná nebo jestli si vzpomene alespoň na něco z jejich společné minulosti. Stará žena a dívka přesto zažívají spoustu milých chvil při všedních činnostech, jako je péče o vlasy nebo vyjížďka na speciálním kole. Jejich vzájemná blízkost ukazuje, že láska překonává hranice nemoci i času.

Poslouchej ho!

Poslouchej ho!/ Soulaima El Khaldi/ Nizozemsko/2013/ 15 min.

Desetiletý Tristan žije s rodiči a mladší sestrou v malém holandském městečku. Jeho největší zálibou je fotbal. Pravidelné tréninky a zápasy místního žákovského týmu si užívá stejně intenzivně jako jeho kamarádi. Jen by si moc přál, aby tým mohl trénovat jeho otec, který je do fotbalu podobně zapálený, a navíc ho hraje tak dobře, že se dostal i do reprezentace. Tristanův otec je ale stejně jako jeho matka neslyšící, což u vedení týmu vzbuzuje obavy. Podaří se Tristanovi přesvědčit spoluhráče, že jeho otec dokáže vést fotbalový trénink i navzdory svému handicapu?

Svět dětí II.

Svět dětí II./ Martin Mareček/ Česká republika/ 1999/ 19 min.

Svět dětství v komunistickém Československu 70. a 80. let minulého století. Pamětníci ve filmu vzpomínají na vytahané béžové punčocháče, které nosila většina dětí bez rozdílu pohlaví, na stavebnici Merkur, těžko dostupnou Rubikovu kostku nebo na celonoční stání ve frontě před obchodem s jízdními koly. Ukázky z instruktážních filmů a záznamy povinného nácviku chemických poplachů v plynových maskách a pláštěnkách připomínají všudypřítomnou obavu z jaderného útoku „imperialistických mocností“. „Máme z té doby v sobě hodně tmy a ani si to možná neuvědomujeme,“ říká v závěru dokumentarista Pavel Koutecký.

 

Příběh mojí rodiny 2

Žirafa v nesnázích

Žirafa v nesnázích/ Pascale Hecquet/ Belgie, Francie/ 2007/ 12 min.

Tento animovaný snímek s řadou vtipných momentů velmi výstižně ukazuje typické překážky, s nimiž se musí v nové zemi vypořádat téměř každý uprchlík. Během aktivity Mapa kořenů života, budou děti pátrat po svých rodinných kořenech, budou zjišťovat, odkud pocházejí jejich předkové a kam se stěhovali a z jakých důvodů.  Během aktivity vznikne velká třídní mapa, kam děti budou moci svá pátrání zakreslit.

Kde si máme hrát

Kde si máme hrát?/ Angeli Andrikopoulou, Argyris Tsepelikas/ Řecko/ 2010/ 22 min.

Film „Kde si máme hrát“ ukazuje skupinku dětí z Řecka, kterým v jejich okolí chybí hřiště a rozhodnou se ho vybojovat u samého starosty. Po projekci filmu budou děti hledat možnost jak něco malého ve svém okolí vylepšit. Budou doma zjišťovat, co chybí jejich rodičům a nakreslí si společný obraz svého okolí. Děti si uvědomí, že každá generace i každý z nás vnímá naše okolí jiným způsobem.  Děti se společně ve třídách zamyslí, co malého můžou změnit a s pomocí rodin a školy se o to pokusí.

Z kola ven – Jan a Josefína

Z kola ven – Jan a Josefina/ Charlotte Hoogakker/ Nizozemsko/ 2006/ 16 min.

Snímek je o dvou sourozencích, starší Josefína má Downův syndrom a chodí o pár ročníků níž, než její vrstevníci.  Mladší Jan má zase nadprůměrné IQ a chodí o dva ročníky výš, aby se ve třídě nenudil. Během filmu se žáci dozvídají o mentálním postižení a uvědomují si rozdíly mezi dětmi ve škole. Děti si během projektu udělají mini průzkum a budou zjišťovat, jak se žilo dětem s poruchou učení či se zdravotním postižením v minulosti, jak se mění přístup ke vzdělání dnes.

Asociální síť

Asociální síť/ Asif Hasan/ Velká Británie/ 2012/ 58 min.

Kyberšikana je novodobý pojem pro virtuální šikanu, která je v dnešním online světě stále častější. Film ukazuje, jak jednoduché je zneužít informací uvedených na internetu a jak obtížné je se proti takovému zneužití bránit. Žáci si rozpracují své vlastní desatero chování na internetu, uvědomí si, jak jednoduše se dají zneužít informace, které poskytujeme veřejnosti. Děti si můžou připravit prezentaci, kterou pak v rámci projektového dne představí svým rodičům.

Moje sousedka

Moje sousedka / Louise-Marie Colon/ Belgie/ 2006/ 9 min.

Film moje sousedka stojí na vtipném srovnání domácích zvyků dvou sousedek a ukazuje, jak i drobná opatření šetří energii a peníze. Děti se společně s rodinou zamyslí, jak šetrně se chovají v domácnosti a najdou možné úspory energií. 

Pasažér

Pasažér/ Portugalská komise 50. výročí Deklarace lidských práv/ Portugalsko/ 2013/ 1 min.

Sociální spot ukazuje, jak je jednoduché odsoudit člověka podle vzhledu či barvy kůže aniž bychom o něm cokoliv věděli. Děti si vyzkouší, jak pracovat s předsudky a budou rozvíjet empatii a respekt k druhým.

Příručka ke stažení

 

  Určeno pro: žáky ve věku 9–12 let
  Celoročně
  Instruktážní AV lekce
  Metodická příručka
  Jeden svět na školách
  jsns@jsns.cz