Aktivita: Když se sejde dobrá duše, obchodník a lovec lajků během povodní
V aktivitě se žáci hravou formou seznamují s různými motivacemi pro tvorbu a šíření dezinformací, nabyté znalosti poté aplikují při analýze publikovaných nepravdivých mediálních sdělení z období začátku povodní 2
024.
Upozornění: Zvažte, nakolik povodně zasáhly vaše žáky anebo jejich kamarády a příbuzné a zda je vhodné zařadit aktivitu na dezinformace či nejdříve ošetřit jejich emoce.
Cíle:
- žáci znají různé motivace pro tvorbu a šíření dezinformací;
- žáci si uvědomují, jaké mohou mít dezinformace dopady na jedince i na celou společnost;
- žáci si uvědomují, jaké emoce v nich vyvolávají dezinformace v krizových obdobích a učí se nimi pracovat.
Věk / Čas:
14+ / 45 minut
Pomůcky
- SADA KARET DEZINFORMÁTORŮ do každé skupiny žáků
- PREZENTACE PŘÍKLADŮ - PRO ŽÁKY
- PREZENTACE - ŘEŠENÍ PRO VYUČUJÍCÍ
- promítací technika k projekci, tabule/flipchart
Postup
- V úvodu hodiny se žáků zeptáme: Zaznamenali jste nějaké lživé informace o povodních? Mělo to podle vás nějaké negativní dopady? Jaké jsou možné důvody a motivace jejich autorů? Mohou zaznít důvody jako snaha manipulovat, vydělat více peněz z reklamy, získat více lajků a čtenářů nebo propagandistické účely. Odpovědi žáků zapisujeme na tabuli či flipchart a krátce o nich diskutujeme.
- Poté žákům řekneme, že si zahrajeme trochu netradiční karetní hru. Rozdělíme je do pěti skupin a každé rozdáme jednu SADU KARET DEZINFORMÁTORŮ s charakteristikami tvůrců a šiřitelů dezinformací. Necháme žákům čas, aby se s nimi seznámili.
Poznámka: Výčet motivací není definitivní, karty ilustrují ty nejrozšířenější. Vrátíme se k seznamu motivací tvůrců lživých zpráv, který žáci navrhli v úvodu hodiny. Porovnáváme ho s kartami a zjišťujeme, jestli žáci vymysleli podobné motivace, jako jsou na kartách, zdali nějakou opomněli, anebo naopak navrhli takovou, která na kartách chybí. - Diskutujeme s žáky, jestli je některý z příkladů uvedených na kartách překvapil, a zjišťujeme proč.
Ptáme se: Setkáváte se na internetu se lživými, dezinformačními či poplašnými zprávami? Setkali jste se už s některými ze specifických uživatelů internetu popsaných na kartách? Vzpomenete si na konkrétní příklad během povodní? Jaké to mělo dopady? Pokud jdeo dezinformace o povodních, mělo by zaznít, že část lidí se odmítla včas evakuovat, protože nevěřili, že povodně přijdou. - Nachystáme si k promítání připravenou PREZENTACI PŘÍKLADŮ - PRO ŽÁKY a vysvětlíme žákům pravidla hry: postupně jim budeme promítat ukázky reálně publikovaných mediálních sdělení. U každého příkladu se zastavíme, žáci si ho prohlédnou, krátce se poradí ve skupinách a na naši výzvu následně zvednou nad hlavu jednu kartu se skupinou uživatelů internetu, která je podle jejich názoru nejpravděpodobnějším tvůrcem daného sdělení. Zdůrazníme, že ve hře nejde o to, kdo správně odpoví jako první, ale o zdůvodnění výběru karty a následné vzájemné porovnání názorů jednotlivých skupin.
Poznámka: Může se stát, že žáci budou váhat mezi různými kartami. Sdělte jim, že je to v pořádku. V reálném životě se často stává, že motivace autorů nelze jednoduše a přesně rozeznat, a/nebo že autor sdělení má motivací více. - Ve chvíli, kdy všechny skupiny vybraly kartu, krátce diskutujeme o tom, proč zvolily právě tuto. Obdobně postupujeme u všech devíti příkladů.
Poznámka: Správné odpovědi, další informace a zajímavosti k jednotlivým příkladům dezinformací najdete v PREZENTACI - ŘEŠENÍ PRO VYUČUJÍCÍ. Pokud máte čas, můžete s žáky každý příklad více rozebrat.
Reflexe
- Reflexi uvedeme shrnutím uskutečněné aktivity: viděli jsme, že za tvorbou dezinformací a dalších záměrně matoucích či poplašných informací se skrývají různé motivace – od ideologického přesvědčení či propagandy a snahy manipulovat až po chuť získat více lajků, čtenářů či více peněz z reklamy nebo snahu posílit svou politickou značku.
- Následně se žáků ptáme: Jak můžeme tyto motivace rozpoznávat? Má smysl se o to snažit? Jaké dezinformace jsou podle vás nejnebezpečnější? Jaké mohou mít podle vás dezinformace dopad na jedince či na celou společnost?
- Lživé a poplašné informace jsou často šířeny desítkami tisíc uživatelů sociálních sítí a mohou tedy mít různé a různě rozsáhlé dopady jak na jedince, tak i na celou společnost. Dokážou dlouhodobě vyvolávat nejistotu, paniku, strach a apatii, ale také podrývat důvěru v seriózní média a důvěryhodné zdroje. Nezřídka pak vedou k život či zdraví ohrožujícímu jednání jedinců, kteří jim uvěří. Například v době povodní dovedla řadu lidí jejich nedůvěra v instituce k odmítání včasné evakuace.
- Pokud se v průběhu aktivity ukáže, že je téma pro žáky emocionálně náročné, můžete se v rámci reflexe hodiny zaměřit na jejich emoce a dát jim prostor pro jejich prožití a vyjádření. Pro tento účel doporučujeme využít metodu Co cítím, ve které se žáci soustředí na své emoce. Své emoce mohou žáci vyjádřit také formou psaní dopisu (R.A.F.T). Výběr adresáta i dopisovatele je na nich, kreativitě se meze nekladou. Např. mohou psát za sebe svým rodinným příslušníkům, lidem, kteří přišli pomoci, sousedům, kteří byli zasažení povodní, nebo přímo lidem šířícím dezinformace, včetně těch z příkladů. Dejte jim volnost, vypsat se ze svých emocí se již v minulosti osvědčilo.