Mediální gramotnost žáků základních a středních škol a jejich postoje k médiím

Přečtěte si závěrečnou zprávu z výzkumu

Výběr z hlavních zjištění

Postoje k médiím a jejich roli v demokratické společnosti​

• Ve srovnání s průzkumem z roku 2018 významně ubylo těch, kteří se domnívají, že nezávislá média jsou potřebná pro fungující demokracii. Za důležitá je aktuálně považuje 60 % středoškoláků a polovina základoškoláků. Přitom v roce 2018 je za důležitá považovalo o 14 % středoškoláků více (74 %).
  • Nejsilněji si uvědomují význam nezávislých médií pro fungující demokracii respondenti s nejvyšším skórem mediální gramotnosti  (85 %).
• Žáci ZŠ i studenti SŠ označili za nejdůvěryhodnější média z nabídky Českou televizi a Český rozhlas. ČT důvěřuje 79 % žáků ZŠ a 77 % středoškoláků.

Graf: Důvěryhodnost vybraných médií

• Žáci předpokládají silnou přesvědčovací efektivitu sociálních sítí a domnívají se, že se jimi většina Čechů nechá snadno zmanipulovat. S tímto tvrzením souhlasí 75 % středoškoláků a 71 % žáků ZŠ.​
• Zároveň mezi středoškoláky vzrostlo ve srovnání s rokem 2018 vnímání ohrožení demokracie nepravdivými zprávami na internetu (o 8 %) a útoky hackerů (o 7 %).

Znalosti a dovednosti: testové úlohy

• Žáci ZŠ vyřešili v průměru 50 % úloh správně, studenti SŠ 54 % úloh. U úloh zařazených ve stejné podobě i v roce 2018 vykazují středoškoláci mírné zhoršení (žáci ZŠ se letos do výzkumu zapojili poprvé).​

  • Žáci a studenti si nejlépe poradili s úlohami souvisejícími s internetem a sociálními sítěmi (fungování algoritmů u internetových vyhledávačů, určení vlastníků sociálních sítí či rozpoznání reklamy na sociální síti TikTok). Velmi dobře si také vedli v rozlišení bulvárních a seriózních titulků.​

  • Nejhůře si vedli při určování vlastníků soukromých médií, rozlišení zpravodajského a názorového článku, jmenování alespoň 1 novináře, ve znalosti dezinformačních webů, ale také vyhodnocení, zda jde o veřejnoprávní médium.

• Dosažená hodnota tzv. skóru mediální gramotnosti nejvýrazněji souvisela s typem školy, kterou žáci a studenti navštěvují.
  • Nejvíce z maximálních možných 19 bodů získali žáci nižšího stupně gymnázií (12,3 b.). Rozdíl oproti studentům z vyššího gymnázia (12,1 b.) byl v absolutní hodnotě zanedbatelný.
  • V průměru vyřešili studenti gymnázií správně 64 % úloh, žáci 8. a 9. tříd ZŠ méně než polovinu úloh (9,1 b.), stejně jako studenti SOU bez maturity, kteří získali nejméně bodů (8,1 b.).

Chování na internetu

• Přibližně polovina dotazovaných konzumuje stabilně oblíbený okruh médií, kterým věří a jiné informační zdroje nevyhledává.
• Zároveň 44 % středoškoláků a 39 % základoškoláků uvedlo, že klasická média (TV, rádio, tisk) pro ně nejsou důležitá; vše důležité se dozvědí na internetu.
• Nejčastěji používanými sociálními sítěmi jsou Instagram (79 % středoškoláků a 75 % základoškoláků), Youtube (60 % středoškoláků a 62 % základoškoláků) a TikTok (50 % středoškoláků a 62 % základoškoláků).

Graf: Nejčastěji používané sociální sítě v posledním měsíci
 

Uživatelské dovednosti

• Deklarované dovednosti jsou v případě ovládání chytrého telefonu vyšší než v případě počítače.
  • Nejméně praktických zkušeností mají s lokalizací mobilního telefonu v případě ztráty a s programováním webové stránky.

Metodika výzkumu

Kvantitativní výzkum realizoval JSNS ve spolupráci s agenturou Focus. Dotazníkové šetření probíhalo od 5. září do 9. října 2022. Zúčastnilo se ho 1600 respondentů, z toho 1000 studentů středních škol, 600 žáků 8. a 9. tříd základních škol.