5. Kdo tam?
I když na sociálních sítích lidé často vystupují pod svými skutečnými jmény, jistotu nelze mít nikdy. Falešných účtů je velké množství, založit účet nebo web pod cizí identitou je velmi snadné.
Informace
Snaha vydávat se za někoho jiného má různé motivace. Jednou z nich je 
získání citlivých údajů. Osoba vystupující pod falešnou identitou nás může žádat o pomoc tvrzením, že je v nouzi a potřebuje zaslat urychleně hotovost. Někdy je cílem dosažení osobní schůzky (viz kybergrooming). Jindy slouží falešné účty k maskování identity spojené s protizákonným nebo společensky nepřijatelným jednáním – kyberšikana (systematické urážení, zesměšňování nebo vyhrožování konkrétní osobě), hatespeech (šíření nenávistných zpráv), šíření poplašných zpráv, dezinformací a propagandy. Ne vždy jsou falešné profily nebezpečné. Některé vznikají i ze zvědavosti nebo z touhy vytvořit si virtuální druhé já.
Jak nenaletět
Je potřeba se řídit dvěma zásadami. Zaprvé, nepřidávat si do kontaktů cizí, neznámé lidi. Pokud to přesto uděláme, je třeba zkontrolovat, zda daný profil vypadá důvěryhodně, zda obsahuje běžné údaje (jako jsou reálná fotografie, informace o dané osobě, síť jejích kontaktů), zda má profil svou historii. A zadruhé, nikdy a za žádných okolností neposkytovat prostřednictvím internetu dalším osobám osobní údaje – intimní fotografie a informace, hesla, adresy, PIN kódy apod. Informace, které jednou odešleme, už nelze vzít zpět. Riziko jejich zneužití je značné.
Falešné firmy, organizace, známé osoby
Výjimkou nejsou ani falešné stránky firem a organizací. Může jít třeba o
věrohodně napodobený e-shop známé značky s pozměněnou adresou webu. Vše vypadá jako běžný nákup – do doby než člověk zaplatí. A až později zjistí, že žádné zboží nepřijde. Podvody tohoto typu souhrnně nazýváme phishing.
U veřejně známých osob běžně vzniká množství falešných účtů pod jejich jménem. Buď je cílem danou osobu parodovat a bavit tím ostatní, nebo ji poškodit. Autentický profil lze poznat například podle značky „ověřený účet“. Tuto funkci již nabízejí takřka všechny sociální sítě. Pokud uživatel zažádá o ověření a splní všechny podmínky, u jeho jména se pak objevuje ikona „fajfka v kolečku“.
Existují i falešné zpravodajské stránky, které přinášejí smyšlené zpravodajství s cílem čtenářem manipulovat, změnit jeho názory a postoje, nebo je v nich naopak utvrdit. V souvislosti s americkými prezidentskými volbami z podzimu 2016 platformy jako Facebook, Twitter i Google po několikaměsíčním vyšetřování oznámily, že identifikovaly stovky falešných účtů šířících sdělení s politickým obsahem. Řada z nich byla spojena s ruskou „trollí farmou“ Internet Research Agency. Ruské vměšování do prezidentských voleb prošetřuje také americká FBI.
Tipy do výuky
Oblíbená Adriana
Krásných slečen je na Facebooku mnoho, Adriana je ale něčím výjimečná. V reálném životě totiž neexistuje. Její profil vytvořil muž, který provozuje dezinformační weby. Proč se uchýlil k psaní příspěvků pod falešnou identitou? Aktivita ukazuje, jak snadno se v dnešní době na sociálních sítích mohou šířit třaskavé informace.
Užitečné odkazy
Seznam se bezpečně (www.seznamsebezpecne.cz) – Projekt firmy Seznam.cz seznamuje děti s nástrahami internetu a učí je pohybovat se v online světě bezpečně.
E-bezpečí (www.e-bezpeci.cz) – Projekt Univerzity Palackého v Olomouci se zaměřuje na prevenci, vzdělávání, výzkum, intervenci a osvětu spojenou s rizikovým chováním na internetu.
Lupa.cz (www.lupa.cz) – Server o českém internetu, který se mimo jiné věnuje aktuálním bezpečnostním hrozbám a podvodům, ale uvádí i články s užitečnými radami, např. Jak se bránit phishingu (www.lupa.cz/clanky/jak-se-branit-phishingu).