Naivátor
Plakát řeší problematiku týkající se konspiračních teorií a zaměřuje se na otázku, jak poznat důvěryhodné informace.
Informace
Mediální sdělení je taková informace, která je zveřejněná médii – ať už v televizi, na zpravodajském serveru, na sociálních sítích atp. Nejčastějším účelem mediálních sdělení je informovat o událostech, které se právě dějí. Běžně však slouží i k pobavení, propagaci, vyřčení názorů, ale i přesvědčování, dezinformování nebo klamání veřejnosti či určité skupiny lidí. Je důležité umět rozeznávat mezi jednotlivými typy informací – rozlišit názor od faktu, placený obsah od neplaceného, seriózní od bulvárního, důvěryhodný od méně důvěryhodného. Zvláště na sociálních sítích, kde může každý sdílet cokoli a dostává se k nám zejména obsah, který je algoritmem vyhodnocen jako ten, který se k nám dostat má, protože v nás nejspíš vyvolá nějaké emoce a donutí nás zůstat na sociální sítí ještě o něco déle, je nutné se nad příspěvky kriticky zamýšlet a posoudit jejich důvěryhodnost.
5 klíčových otázek aneb Jak posoudit důvěryhodnost mediálních sdělení
V nepřeberném množství mediálních sdělení se nachází pravdivé a důvěryhodné informace, stejně tak i klamavé, nepravdivé a nedůvěryhodné. Jak se nad sděleními zamýšlet a kriticky je hodnotit pomůže mediální koncepce 5 klíčových otázek – KDO, CO, KOMU, JAK, PROČ, které v AV lekcích podrobně rozebírá Kovyho mediální ring. Informační materiál Jak se ptát – 5 klíčových otázek přehledně shrnuje otázky (a doplňující podotázky), jež bychom si měli položit při čtení či sledování mediálního sdělení.
Tipy, jak na internetu nenaletět
Nechat se na internetu napálit je velmi snadné. Na webech, blozích, sociálních sítích i e-mailem koluje množství rádoby šokujících a pikantních zpráv, které vyzývají k tomu, abychom je dále šířili. Tato sdělení často vypadají na první pohled důvěryhodně. V informačním materiálu Tipy, jak na internetu nenaletět, je uvedeno 8 doporučení, která nám pomohou zorientovat se v mediálních sdělení.
Tipy do výuky
AV lekce – Mediální gramotnost se vyplatí: Naivátor
Je Země placatá? Pocházíme z mimozemšťanů? Škodí sex zdraví? Podle některých zpráv na internetu je toto všechno pravda. Hrdina spotu si nainstaloval aplikaci Naivátor a nechal se zlákat svody fake news. Věří s ní všemu křiklavému, šokujícímu a mysterióznímu, co na webu najde. Podložené informace z ověřených zdrojů, se kterými ho konfrontuje kamarádka, ho nemohou znejistit. Přitom pro prostředí internetu platí „důvěřuj, ale prověřuj“ dvojnásob.
AV lekce – Kovyho mediální ring
Pětidílný pořad Kovyho mediální ring přináší praktické tipy, jak se zorientovat v komplikovaném světě médií. Průvodce pořadem, youtuber Kovy, si pokládá 5 klíčových otázek – KDO?, CO?, KOMU?, JAK? a PROČ?, kterými posuzuje důvěryhodnost a účel jednotlivých mediálních sdělení.
Užitečné odkazy
OVĚŘOVNA - Projekt serveru iROZHLAS.cz, který se snaží vysvětlovat a zasazovat do kontextu nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucená fakta.
Konšpirátori.sk – Slovenský seznam webových stránek se sporným obsahem.
Příklady analýz mediálních sdělení – Podívejte se na příklady analýz mediálních sdělení podle metodické koncepce 5 klíčových otázek. Analýzy pomáhají rozvíjet kritické myšlení, vedou žáky k tomu, aby přemýšleli o tom, co čtou, co vidí nebo co poslouchají.
Řešení
1.řádek - rady, jak vydělat investováním
Správné řešení: obrázek s titulkem Vyměníte 500 Kč za 50 000 Kč použitím jednoho jednoduchého triku. Clickbaitový titulek i fotografie napovídají, že jde o „zázračný recept na zbohatnutí", ale ne relevantní zdroj. Další dva zdroje relevantní jsou - nabídka k investicím od ČSOB a rozhovor na Seznam Zprávách s ekonomem.
Kéž by bylo vydělávání peněz tak snadné, jak se tváří návod na zázračné zbohatnutí na prvním obrázku. Údajný profesor z Harvardu neexistuje a jediné, o co se tento web snaží, je získat osobní údaje návštěvníků a přinutit je k investici do neexistující kryptoměny.
Banky a ekonomové sice nejsou neomylní, ale rozhodně je lepší zvážit jejich rady a doporučení, než naletět podvodníkům, podle kterých je zbohatnutí až podezřele jednoduché.
Co je to clickbait?
Clickbait (click – kliknout, bait – návnada) je běžně využívanou taktikou v online mediálních sděleních. Jeho cílem je zaujmout pomocí senzacechtivého titulku pozornost a nalákat lidi, aby otevřeli odkaz směřující na webovou stránku, kde se často nachází zavádějící obsah, který navíc v mnoha případech ani neodpovídá titulku.
Příklady clickbaitových titulků:
- 7 triků, jak zhubnout
- Tohle jste ještě neviděli! Odhalili jsme drsnou minulost zpěvačky Daniely
- Slevy, které tu ještě nebyly. Až 80 % pro prvních 80 nakupujících!
- Zjistěte, nakolik jste si podobní s vaší oblíbenou celebritou
2. řádek – facebookové stránky s příspěvky na téma čipů
Správné řešení: obrázek z Facebooku s konspirací iluminátů. Další dva obrázky jsou ze stránek zpravodajských portálů (ČT24 a Student times).
Je to tak, dneska už najdeme čipy nejen v počítačích a platebních kartách, ale i v tělech některých lidí, kteří si čipy nechali implantovat pod kůži. To ale rozhodně neznamená, že by nějaká vláda oznámila, že chystá plošné a povinné čipování všech občanů. Jedná se o typickou konspirační teorii, jejímž účelem je v lidech vyvolat pocit, že jsme obětmi tajného spiknutí skupiny mocných a bohatých lidí.
Co jsou to konspirační teorie?
Konspirační teorie vznikaly odnepaměti jako přirozený důsledek lidí zjednodušit si výklad složitých událostí a dát je do souvislosti s něčím jednoduchým, co všichni chápou. Konspirační (spiklenecké) teorie si lidé vytvářejí, když se nedokáží smířit s faktem, že za vývojem leckterých nečekaných a neblahých událostí stojí například sled náhod. Lidská psychologie nečekané či negativní události snáší lépe, když je lze nějak vysvětlit, nejlépe pomocí tajného plánu skrytých sil. Zasadit je do nějakého vzorce.
Více informací o konspiračních teoriích nabízí Otázky a odpovědi.
3. řádek – instagramové příspěvky nabízející iPhone
Správné řešení: obrázek s podvodnou stránkou vyhraj_iphone_. Další dva obrázky jsou reklamy na e-shop.
Stejně jako zadarmo ani kuře nehrabe, tak ani nikdo nerozdává iPhony za lajky na instagramové stránce. Na rozdíl od zbylých dvou příspěvků, které jsou reklamou na obchody, které iPhony prodávají, se v tomto případě jedná o podvodnou stránku, která chce nasbírat hodně sledujících. Jsme si prakticky jistí, že i po splnění všech podmínek žádné losování o mobil zdarma neproběhne.
Jak poznat placený obsah na internetu?
Velká část příjmů internetových společností plyne z reklamy. Reklamy se nám zobrazují personalizované neboli „šité na míru“ - ať už ve výsledcích při vyhledávání ve vyhledávači, na sociálních sítích nebo jiných webových stránkách. Zobrazují se na základě naší předchozí online aktivity a snaží se nám podstrčit takovou reklamu, která nás pravděpodobně zaujme – například pokud jsme si kupovali přes e-shop tričko, i na ostatních stránkách se nám ihned budou zobrazovat reklamy na trička, popř. jiné obdobné kusy oblečení. Reklamy jsou označované slovem Sponzorováno, Ad, Inzerce apod., ale jinak se mohou tvářit jako standardní příspěvky. Ve vyhledávači se zpravidla zobrazují stránky, které mají zaplacenou svou propagaci, jako první výsledky.