Politici, média a střet zájmů
Médiím se tradičně připisuje role "hlídacích psů demokracie". Aby ji však mohla dobře plnit, musí být nezávislá na státní moci. Novela zákona o střetu zájmů zakázala politikům vlastnit média. Jako první se dotkla Andreje Babiše, který převedl Agrofert, pod nějž spadají média ze skupiny Mafra, do svěřenských fondů. Podle Městského úřadu v Černošicích je však nadále ovlivňuje a vyměřil mu pokutu 200 000 Kč. Jaká byla premiérova reakce? A jaký další politik převedl svá média do svěřenského fondu?
Městský úřad se případem zabýval na podnět protikorupční organizace Transparency International. Premiér se proti dosud nepravomocnému rozhodnutí z 21. ledna odvolal. Informace o výši pokuty zveřejnil deník Právo, který ji údajně má ze zdroje dobře obeznámeného s celou situací. Případ bude dále řešit středočeský krajský úřad.
Andrej Babiš není jediný politikem, který čelí podezření ze střetu zájmů kvůli vlastnictví médií. Podle Transparency International porušuje zákon i senátor Ivo Valenta, který podle jejich zjištění ovládá regionální televizi TV Brno 1. Ivo Valenta oznámil, že svůj majetek převede do svěřenského fondu, souvislost se zákonem o střetu zájmů ale odmítá. Hlavním důvodem je podle něj "dědické uspořádání majetku". Senátor má také většinový podíl ve firmě Our Media, která provozuje portál Parlamentní listy.
Zákon o střetu zájmů stanovuje, jací veřejní funkcionáři (např. poslanci, senátoři, ale i členové zastupitelstva obce) nesmí vlastnit nebo ovládat rozhlasová a televizní média či periodický tisk. Pro vlastnictví internetových médií žádná omezení nestanovuje.
Znalost mediální krajiny včetně vlastníků jednotlivých médií je znakem mediální gramotnosti. Tomu, kdo má kontrolu nad šířením mediálních sdělení a kdo z nich má užitek se věnují v metodické koncepci 5 klíčových otázek otázky KDO? a PROČ?. Hlavní vlastníky českých médií představuje v krátkém výukovém videu známý youtuber Kovy.
