Evropská unie zakázala pomazánkové máslo nebo křivé banány. Kadeřnice nemohou nosit podpatky. Podobné informace se šíří a v mnohých vyvolávají rozhořčení. Má to ale háček, tvrzení výše nejsou pravdivá. Proč? Vysvětlení nabízí rubrika Euromýty, kterou spravuje Zastoupení Evropské komise v ČR.
Traduje se, že Česká republika posílá do rozpočtu Evropské unie více peněz, než kolik dostává zpátky.
Od svého vstupu do EU v roce 2004 patří ČR mezi členské státy, které z rozpočtu EU dostávají podstatně více, než do něj přispívají, je tedy tzv. čistým příjemcem. Tento rozdíl je skutečně významný.
Od vstupu do EU 1. května 2004 do 30. června 2016 uhradila ČR do evropského rozpočtu 448 miliard Kč. Naopak z rozpočtu EU získala ČR 1.076 miliard korun, tedy o plných 628 miliard více než do EU zaplatila. Zjednodušeně se tak dá říci, že za celé dosavadní členství v EU jsme jako ČR za každou vyplacenou 1 Kč získali 2,40 Kč.
V roce 2015, který byl posledním "účetním" rokem programovacího období 2007-2013, byl také rokem rekordním. V roce 2015 totiž ČR obdržela z rozpočtu EU téměř pětinásobek toho, kolik sama poslala, když tzv. čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU činila téměř 152 mld. Kč. To je zhruba trojnásobek toho, kolik dává ČR ročně na obranu.
Zdrojem rozpočtu EU jsou cla a jiné poplatky získané při dovozu zboží do EU, podíl z DPH vybrané ve státech EU a v neposlední řadě platby členských států vypočítané z jejich hrubého národního důchodu (HND). V souhrnu tvoří právě příspěvky z HND největší část rozpočtu EU, cca 70 %. Z pohledu členských států je tato složka EU rozpočtu ohraničena na maximálně 1,23% HND dané krajiny.
Většina z rozpočtu EU se však vrací členským státům prostřednictvím různých evropských politik, programů a projektů (evropské strukturální a investiční fondy, zemědělství, podpora vědy a výzkumu, vzdělávání, zahraniční politika a rozvojová spolupráce atd.). EU přispívá Česku například na projekty modernizace měst, venkova, dopravní infrastruktury i na vědecko-technologické projekty či politiku zaměstnanosti. Největší část prostředků z EU se rozděluje na projekty v rámci tzv. evropské politiky soudržnosti, jejímž cílem je snižovat ekonomické a další rozdíly mezi jednotlivými regiony.
Pro období 2014-2020 byl objem rozpočtu EU zastropován na úrovni 1% HDP EU, což je snížení oproti minulosti. Přes 94% těchto prostředků je přerozdělováno zpět do členských států, kdy necelých 6 % rozpočtu EU stojí fungování unijních institucí. Další zajímavostí evropského rozpočtu je, že na rozdíl od rozpočtů národních, musí být vždy vyrovnaný, jinak řečeno, nesmí být deficitní.
Ministerstvo financí ČR: Čistá pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu Evropské unie 2004-2016
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
