Předvánoční filmy o fast fashion, sourozenecké lásce nebo pomáhání potřebným
5.12.2024 / JSNS
Začal advent a s ním čas sledování pohádek nebo vánočních filmů, a to i ve škole. Chcete toto období využít smysluplně? Chcete s žáky prožít hezké předvánoční chvíle, a zároveň se s nimi věnovat zajímavým tématům? Vybrali jsme pro vás několik lekcí, které se svým zaměřením a doplňujícími aktivitami skvěle hodí ve dnech a týdnech před svátky. Najdete mezi nimi témata jako udržitelnost (nejen) o Vánocích, svoboda slova, zpěvu a humoru, láska a vzájemná péče členů rodiny nebo pomoc těm, kteří to nejvíc potřebují.
Dárky a zpívání
Nakoupit dárky a roztomilé vánoční svetry na Temu nebo Sheinu možná není nejlepší nápad. Proč? To se dozvíte v nové aktivitě Rychlá a ultrarychlá nebo podrobněji v aktualizovaných Otázkách a odpovědích. Film o estonské módní návrhářce Reet Ausové, která se snaží v módním průmyslu prosadit princip upcyklace a využívání zbytkových materiálů, se zabývá zejména fast fashion. Od jeho vzniku vstoupila do hry ultra fast fashion, která ovšem stojí na stejných principech jako fast fashion: Oblečení levně a rychle, móda vykoupená nehumánními pracovními podmínkami dělníků v továrnách, těžkými dopady na životní prostředí a nekvalitou samotných produktů.
Rybovka k Vánocům patří. Proč ji nespojit s výukou moderních dějin? „Hej Gusto, je husto!“ – tak začíná parodická píseň tehdejších studentů ČVUT Pavla Křivky a Pavla Škody, kterou složili v roce 1982 jako reakci na smrt sovětského prezidenta Leonida Brežněva. Komponovali ji na hudbu známé Rybovy České mše vánoční. Pavel Křivka byl odsouzen na tři roky za podvracení republiky, Pavel Škoda na dvacet měsíců za pobuřování. Snímek Jana Slavíka ukazuje, nakolik totalitní vláda potlačovala jakékoli projevy svobody, byť se jednalo o neškodnou píseň.
Trávit čas s rodinou a blízkými
Pětiletý Lincoln a dvouletý Bennett jsou bráchové, kteří si spolu hrají a skotačí jako všichni ostatní. „Velký brácha“ Lincoln vypráví o tom, jak rodina přicházela na to, že malý bráška neslyší, a jak se s tím sžívala. Bennett podstoupil operaci, během níž mu lékaři vložili do ucha kochleární implantát, zatím se ale zdá, že zařízení nedokázalo věci úplně změnit. A protože celá rodina chce Bennettovi rozumět a umožnit mu komunikovat, učí se všichni znakový jazyk. Lekce pomáhá žactvu uvědomit si vlastní roli a důležitost v rámci rodiny a rozvíjet vnímavost vůči pocitům a potřebám ostatních.
Tradiční norský tanec „halling“ byl odjakživa mužskou záležitostí. „Hodně lidí si myslí, že halling není pro dívky, protože ho většina z nich tančí baletním stylem, což je chyba,“ říká hlavní hrdinka filmu Vilde, která se tomuto neobvyklému koníčku věnuje. Věří totiž, že se usilovným tréninkem dokáže mužům vyrovnat. Ráda by uspěla na blížící se celonárodní soutěži, a to především kvůli svému dědečkovi, se kterým má hodně blízký vztah. Dědeček je vážně nemocný a Vilde doufá, že mu její úspěch udělá radost a dodá sílu k boji se zákeřnou chorobou. Podaří se Vilde na šampionátu uspět?
Rodinná večeře. Obvykle důležitý prostor pro sdílení a budování vztahů s našimi nejbližšími. Jak se ale tahle tradiční instituce mění pod vlivem nejnovějších technologií? Humorný spot glosuje to, jak nám mobily kradou pozornost, jak namísto naslouchání vlastním dětem, řešíme i během společného stolování pracovní emaily. Kampaň #DeviceFreeDinner (Večeře bez mobilu) poukazuje na to, že technologie okupují stále více prostoru, který by měl patřit jen rodině. Tato lekce je k dispozici i ve verzi pro výuku angličtiny.
Plnit přání
Dvanáctiletá Bětka žije se svou rodinou na venkově, ráda jezdí na koni nebo tráví čas se svou sestřenicí Eliškou. Ještě raději však pomáhá těm, kteří to v jejím okolí potřebují. Ať už jde o spolužáka s duševním onemocněním, nebo o osamělé seniory v domově důchodců. Pro ty Bětka připravuje pravidelná setkání Klubu chytrých hlaviček. Společně s Eliškou pro ně každé úterý organizují různé hry a aktivity, jako jsou divadelní představení nebo poznávání divoce rostoucích květin. Dívky však nechtějí seniorům jenom samy něco předvádět. Jejich cílem je aktivně je zapojit a vytvořit tak něco společně.
Hrdinové dokumentárního filmu Olgy Špátové patří k první dospělé generaci, která se po pádu komunismu utvářela ve svobodné české společnosti. Mladé lidi zamýšlející se nad zdánlivě banální otázkou „Jaké je tvoje největší přání?“ natáčela režisérka ve školách, věznicích, na demonstracích, ve městě i na venkově. Svá srdce jí otevírají lidé z okraje společnosti i ambiciózní profesionálové, lidé zamilovaní nebo věřící. Životní hodnoty současníků jsou ve filmu porovnávány s hodnotami předlistopadových generací, které jsou tu přítomny v záběrech ze stejnojmenných dokumentů režisérčina otce, klasika českého dokumentu Jana Špáty z let 1964 a 1989. Ojedinělý dokumentaristický počin je vzkazem o naději a nadčasových kvalitách života.
Přejeme vám klidný advent a ať se vám splní vaše největší vánoční přání.
Materiály u lekce Co se nenosí jsme aktualizovali s podporou České rozvojové agentury.
