Seznamujte žáky s československými dějinami. Objevujte s nimi příběhy z nedávné minulosti, které by neměly být zapomenuty.
Přinášíme výběr filmů vhodných k distanční výuce, a to včetně aktivit, na nichž mohou žáci pracovat samostatně doma.
Téma: normalizace
Téma: normalizace
Snímek Normalizační loutka se na dobu normalizace dívá dětskýma očima. Přibližuje svět školy, betonových hřišť a pionýrských schůzek, svět, který trestá každé vybočení z řady. Hlavní postava filmu má k hrdinství daleko, a tak volby, které v průběhu života činí, nejsou vlastně žádnými skutečnými volbami. Jako mnozí další i ona se stává šedou myší.
Specialita tohoto filmu: Na dvou místech má žák možnost interaktivně vstoupit do děje – zamyslet se nad volbami hlavní postavy a rozhodnout o dalším pokračování příběhu. Doporučujeme žáky na tuto skutečnost před zhlédnutím filmu upozornit.
Přehrát film (42 min.)
Skaut, nebo pionýr? – Žáci si rozdělí papír A4 na tři sloupce: jeden sloupec nazvou SKAUT, druhý PIONÝR a třetí nechají bez názvu. Pod každý název napíšou, co je podle nich charakteristické pro skauta a co naopak pro pionýra. Mohou se přitom zeptat Vás – rodičů –, prarodičů, příbuzných nebo známých, popřípadě si informace vyhledat na internetu. Do třetího sloupce pak napíšou ty charakteristiky, které podle nich mohou obě organizace spojovat.
Děti pokračují tím, že si přečtou dva následující sloupce: skautské a pionýrské zákony. Vybídněte je, aby jednotlivé zákony porovnaly a zkusily formulovat, čím se od sebe liší (co v pionýrských zákonech chybí a proč).
|
Skautské zákony |
Pionýrské zákony |
|---|---|
| Skaut je pravdomluvný. | Pionýr je oddaný své socialistické vlasti a Komunistické straně Československa. |
| Skaut je věrný a oddaný. | Pionýr je přítelem Sovětského svazu a obhájcem pokroku a míru na celém světě. |
| Skaut je prospěšný a pomáhá jiným. | Pionýr ctí hrdinství práce a boje. |
| Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta. | Pionýr svým jednáním, učením a prací prospívá socialistické vlasti. |
| Skaut je zdvořilý. | Pionýr je hrdý na svoji Pionýrskou organizaci SSM. |
| Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských. | Pionýr se připravuje na vstup do Socialistického svazu mládeže. |
| Skaut je hospodárný. |
K aktivitě můžete využít pracovní list Skaut, nebo pionýr.
Jaká je hlavní postava? – Žáci popíší postavu vlastními slovy a doplní své myšlenky a názory na ní k následujícím bodům:
Vlastnosti:
Co si myslí:
Co říká:
Co dělá:
Proč to dělá (její motivace):
Jak se obléká:
Jak působí na ostatní:
Proč se chová právě tímto způsobem (její argumenty):
Podle Vašeho uvážení můžete vybrat jen některé z bodů.
Téma: 2. světová válka, holocaust
Téma: 2. světová válka, holocaust
Malá Eva měla panenku Haničku a brávala ji s sebou k babičce na oslavy svátku chanuka. Psala se 40. léta a nad Evropou se stahovala těžká mračna. Eva tehdy ještě netušila, že v následujících letech ztratí nejenom Haničku, ale i oba rodiče. Dokumentární film Pavla Štingla zprostředkovává životní příběh Evy Erbenové, ženy, jejíž osud tragicky poznamenal holocaust a která v dětství prošla Terezínem i vyhlazovacím táborem Osvětim-Birkenau. Patří mezi jedny z mála, kteří přežili pochod smrti. Nacisti ji totiž zapomněli ve stodole, kam na noc nahnali štvané ženy a děti. Eva našla nový domov v obci Postřekov, kde se jí ujala statečná rodina Jánových, která dívku v posledních válečných týdnech skrývala, a riskovala tak vlastní život. Režisér používá hranou rekonstrukci ilustrující předválečné šťastné dětství děvčátka a nový život v Postřekově.
Díky filmu si děti si lépe představí tragédii holocaustu pomocí konkrétního osudu jedné dívky, která je navíc jejich vrstevnicí.
Děti si napíší na papír následující otázky:
Následuje projekce filmu. Doporučujeme Vám podívat se na film společně s dětmi.
Po zhlédnutí filmu děti napíší k výše uvedeným otázkám odpovědi. O obsahu filmu si pak můžete povídat a případně nechat děti celý příběh dokončit podle jejich fantazie. Mohou tak učinit ústně nebo písemně.
Dále se děti pokusí doplnit chybějící informace v textu Můj příběh psaném očima hlavní hrdinky Evy. Pracovní list jim můžete vytisknout či je nechat psát vynechané informace na samostatný papír nebo do dokumentu na počítači.
Přečtěte si Otázky a odpovědi vztahující se k filmu. S jejich pomocí pak můžete s dětmi diskutovat o tom, jaký byl osud Židů za války a co jim případně mohlo pomoci k přežití.
Téma: normalizace, rodina
Téma: normalizace, rodina
Dokumentární film mapuje svět dětství v komunistickém Československu v 70. a 80. letech minulého století. Pamětníci vzpomínají na hračky, které byly typické pro tehdejší dobu, na touhu po „angličákách”, nedostupnost jízdních kol, na nulový prostor pro individualitu, na svačiny ve škole. Doporučená aktivita, pracující s částí filmu, se zaměřuje na porovnání tehdy a teď a umožňuje dětem nahlédnout do světa jejich rodičů a prarodičů, když byli dětmi.
Před zhlédnutím filmu děti odpoví na následující otázky:
Jaké máš tři nejoblíbenější hračky?
Jaká je tvá hračka snů, kterou jsi nikdy nedostal/a?
Co tě ve škole baví/bavilo?
Co tě ve škole nebaví/nebavilo?
Které jídlo ve školní jídelně ti nejvíc chutná?
Které jídlo ve školní jídelně ti moc nechutná?
Jak trávíš přestávky?
Jaké máš ve škole kromě učení povinnosti?
Odpovědi je nechte napsat na papír.
Následuje projekce filmu. Aktivita po filmu se vztahuje k části 1:15–7:35.
Vytvořte dětem na papír tabulku (nebo si ji mohou vytvořit samy), která bude mít tři sloupce:
Co jsem se dozvěděl/a z filmu?
Co jsem se dozvěděl/a od maminky/tatínka?
Co jsem se dozvěděl/a od babičky/dědečka?
Do řádků vepište stejné otázky, které jsou v aktivitě před zhlédnutím filmu.
Diskutujte s dětmi nad otázkami a nechte je odpovědi vepisovat do tabulky. Nejsou-li jejich prarodiče nablízku, mohou jim zavolat a položit otázky po telefonu. Pokud se stane, že někdo prarodiče nemá, mohou oslovit kohokoli jiného, kdo je jim blízký.
Povídejte si s dětmi o tom, jaké to bylo, když jste byli ve stejném věku jako ony. Následně mohou napsat krátký text na téma Srovnejte dobu, když byli rodiče/prarodiče ještě dětmi, se současností. Co se vám zdá lepší a co horší?
Dědo, povídej – Dětem můžete dát k vypracování otázky v pracovním listu (na str. 3). Nemusíte jej tisknout, odpovědi mohou psát na papír nebo zaznamenat do dokumentu na počítači. Informace mohou hledat i na internetu. Dejte jim dostatečný čas a poté s nimi nad otázkami diskutujte.
Pokud jste se s dětmi dívali pouze na část filmu, která se vztahuje k doporučeným aktivitám (čas 1:15–7:35), můžete s dětmi zhlédnout film celý a povídat si o tom, co jim není na době před 40–50 lety jasné.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce...
Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená o archivní záznamy a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.
Před zhlédnutím filmu vybídneme žáky, aby si přečetli text petice Několik vět. V ní mohou podtrhnout modře to, co jim dnes připadá jako samozřejmé a necítili by potřebu za to bojovat. Naopak červeně pak označí ty věty, které odkazují k i dnes ohroženým hodnotám. Petici si žáci mohou buď vytisknout, anebo jednotlivá slova napsat do dvou sloupečků v samostatném dokumentu.
Následuje projekce filmu.
Přehrát film (42 min.)
Po filmu si žáci ještě jednou pozorně přečtou nejdůležitější body petice, tentokrát již přepsané do pracovního listu. Ty následně zařadí do jednotlivých kategorií uvedených v tabulce.
Žáci se na základě zhlédnutí filmu a pročtení petice Několik vět zamyslí nad tím, jak mohou být demokratické myšlenky nebezpečné pro totalitní společnost. Dále se v několika větách vystihnout, proč je třeba demokratické hodnoty hájit i dnes.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
„Nedovedu si představit, že bych v tom policejním státě, kde o mém životě rozhoduje pořád někdo jiný, žil dál,“ píše rodičům jednadvacetiletý student Petr chvíli před tím, než se vydal počátkem roku 1989 z komunistického Československa za svobodou do Francie. Snímek přibližuje na Petrově příběhu fenomén emigrace. Nelehké začátky v zahraničí, osamělost, ale i radost z nabyté svobody. Pomocí archivů také připomíná klíčové události, které vedly k rozpadu sovětského bloku včetně studentských demonstrací ústících v sametovou revoluci. Kombinaci dopisů, které si Petr posílá se svými nejbližšími a dobových fotografií umocňuje animace a výrazná hudební složka.
Žáci sepíší odpovědi na následující otázky:
Přehrát film (44 min.)
Dopis – Po zhlédnutí filmu se žáci pomocí psaní vlastních dopisů snaží vcítit do role rodičů dětí, které emigrovaly za hranice komunistického Československa, do role přátel těch, kteří emigrovali, do role jejich blízkých.
Jejich úkolem je vybrat si jeden z níže uvedených citátů československých exulantů a napsat jeho autorovi pohlednici nebo psaní. Žáci mohou psát sami za sebe nebo z pozice kohokoliv jiného – například politika, rodiče, jeho kamaráda či kamarádky, postavy z filmu apod. Více podobných citátů, vhodných pro aktivitu najdete v pracovním listu aktivity Dopis.
Moje matka mě ještě zkusila přemluvit, šli jsme na nejkrásnější místa a ona povídá: „Ještě si to rozmysli, můžeš bez toho žít?“ Já jsem řekl: „Možná, že nemůžu, ale žít tady taky nemůžu.“
Doma je maminka, která mě má bezvýhradně ráda. Znamená to odloučení na dlouhou dobu, a když politická situace v Československu bude hodně špatná, tak kdo ví, jak to postihne všechny doma.
Moje první Vánoce, to byla katastrofa. Protože nemáš nic, všechno, co jsem měl, jsem strčil do jednoho báglu. No a pak kam máš jít o Vánocích.
Pro každého citlivého patriota je exil někdy horší než vězení, protože všechno doma ztratíte a opustíte.
Po sepsání dopisu žáci vysvětlí, proč si vybrali onen citát, v čem je zaujal nebo z jaké pozice dopis napsali a proč.
Žáci si přečtou Otázky a odpovědi, které se vztahují k vývoji východního bloku, problematice emigrace za komunismu i nejdůležitějším otázkám, které se týkají sametové revoluce.
Úkolem žáků je k jedné z otázek (na základě jejich, nebo Vašeho výběru) vypracovat kratší slohou práci – vyhledají si k dané otázce další informace a vlastními slovy napíší text přibližně o 200–400 slovech.
Téma: 2. světová válka, perly české kinematografie
Téma: 2. světová válka, perly české kinematografie
„Božský železničář“ – tak nazval Bohumila Hrabala jistý italský univerzitní profesor a znalec jeho díla. Mladičkému Miloši Hrmovi, který nastoupil na místo eléva u dráhy, se nedaří pozbýt panictví, a protože na něho bere hezká konduktérka Máša, není divu, že mu jeho problémy s mužstvím vyplňují celý horizont. Vypadá to však, že se zahleděností do svého soukromého světa jsou na tom na zapadlém nádražíčku, kde Miloš slouží, všichni obdobně, a to navzdory zlým válečným časům. Film kolem diváka rozprostírá nostalgickou náladu, jiskří vtípky a drobnými anekdotami, vyzařuje čirou lyrickou krásu, a náhle se překlopí do tragédie. Drobná historka o malých lidech se promění ve velký příběh o krutosti války, lásce a smrti.
Před projekcí filmu žáci odpoví na následující otázky:
Co pro tebe znamená slovo odvaha?
Koho považuješ za odvážného?
Potřeboval/a jsi někdy sám/sama dodat více odvahy nebo v jaké situaci bys takovou podporu uvítal/a?
Po zhlédnutí filmu žáci do stejného dokumentu sepíšou odpovědi na následující otázky (vybídneme je, aby nepoužívali internet):
Doporučujeme poslat žákům i speciální bonusovou otázku; s tím, že odpověď mohou najít pomocí internetu:
Bonusová otázka: Zkuste zjistit, jakou cenu a kdy tento film získal?
Pro doplnění informací doporučujeme přečíst Otázky a odpovědi, kde najdete nejen historické souvislosti, ale také informace o vzniku filmu a jeho tvůrcích.
Pošleme žákům výběr otázek podle našeho uvážení a jejich úkolem je k jedné z nich vypracovat kratší slohou práci – vyhledají si k dané otázce informace na internetu a vlastními slovy napíší text přibližně o 200–400 slovech.
Téma: únor 1948 a 50. léta
Téma: únor 1948 a 50. léta
Naši mladí hokejisté měli v roce 1950 obhajovat v Londýně titul mistrů světa. Do Anglie už ale nedorazili. Celé mužstvo bylo zatčeno a ocitlo se v „postavení mimo hru“. Následovaly týdny ponižování, mučení a vydírání ze strany StB. A po nich odsouzení hráčů za špionáž, velezradu a rozvracení socialistického zřízení. Proč k tomu došlo, jak se všechno odehrálo a jaké byly další osudy mladých sportovců, přibližuje snímek, jehož průvodcem je jeden z aktérů – v době natáčení filmu osmdesátiletý – Augustin Bubník. Ten spolu s dalšími spoluhráči vzpomíná na hrůzné zážitky z kriminálu, ale i na cenná přátelství s jinými politickými vězni – elitou národa –, která zde získali.
Než se žáci podívají na film, sdělíme jim, ať se zamyslí nad následujícími otázkami a zkusí na ně odpovědět:
Kdo jsou podle vás novodobí hrdinové společnosti? Zkuste napsat jména tří osob, které považujete za hrdiny.
Jaký vliv mají sportovci na veřejnost a na mladou generaci?
Absurdita zneužití sportu – Po zhlédnutí filmu mají žáci za úkol odpovědět na následující otázky. Otázky najdete také v pracovním listu (str. 3).
1. Co sledoval komunistický režim tímto procesem?
2. Proč byl tento proces na rozdíl od většiny ostatních (Milada Horáková apod.) utajený?
3. O čem svědčí skutečnost, že se veřejnost nezajímala o osud mistrů světa?
4. Proč byli někteří sportovci vnímáni jako nepřátelé režimu? Čím mu hrozili?
5. Jak proces zasáhl rodiny sportovců?
6. Jak ovlivnil jejich kariéru? Srovnejte s možnostmi a podmínkami dnešních sportovců.
Dále se žáci mohou zeptat svých prarodičů, jestli si na naše hokejisty z roku 1950 pamatují (případně zda znají Augustina Bubníka) a sepsat jejich vzpomínky. Pokud se stane, že někdo prarodiče nemá, mohou oslovit kohokoli, kdo je jim blízký.
TIP: Žáci mohou pátrat také po osudech sportovců z 50. let na internetu a sepsat, co všechno zjistili. Vybídneme je, aby u jednotlivých informací uváděli i zdroj.
Další materiály jsou v lekci Postavení mimo hru.
Otázky z pracovního listu (str. 3) můžeme doplnit o další, např.: Koho ze současných sportovců si nejvíce ceníš ty osobně? Kdo z nich tě nejvíce ovlivnil? Fandíš ty nebo vaši rodiče hokeji?
Komunistická totalita jako hokejový zápas – Žáci napíšou úvahu na téma Hokej a hokejová reprezentace před rokem 1989. Můžou také porovnat rozdíly mezi hokejem tehdy a v současnosti.
Pro doplnění informací si můžete přečíst také Otázky a odpovědi.
Téma: normalizace
Téma: normalizace
Portrét bývalé sportovní šampionky, která se v období pražského jara neváhala zapojit do obrodného hnutí a později za to zaplatila krutou daň, natočila režisérka Olga Sommerová. Československá gymnastka Věra Čáslavská posbírala na nejvyšších soutěžích neuvěřitelných sto čtyřicet medailí. V roce 1968 byla vyhlášena nejlepší sportovkyní světa a popularitu získala doma i v zahraničí. Kvůli svému podpisu pod kritickým manifestem Dva tisíce slov však dopadla z kariérních výšin tvrdě na zem a komunistickým režimem byla dlouhá léta perzekvována. Po roce 1989 pracovala jako poradkyně Václava Havla, ovšem pak ji stihla rodinná tragédie a ona se znovu stáhla do ústraní. Na prahu sedmdesátky se s elánem vrátila do veřejného života, a právě v tomto období dokumentaristka Čáslavskou zachytila. Vznikla tak upřímná zpověď výjimečné ženy, která prokázala i v těžkých chvílích mimořádnou odvahu.
Žáci mají za úkol napsat co nejvíce vlastností Věry Čáslavské a roztřídit je na fyzické a povahové (například pomocí dvou barev písma). Následně z nich vyberou nebo podtrhnou ty, které jim přijdou nejdůležitější, aby byl člověk úspěšný.
Na závěr sepíšou krátkou úvahu (200–400 slov) na téma V čem jsem dobrý/á, v níž se zamyslí nad tím, kterou oblast své činnosti považují za úspěšnou a jaké vlastnosti si myslí, že jim k tomu pomáhají.
Popis aktivity je i v pracovním listu Vlastnosti pro život.
Doporučíme žákům, aby si přečetli Otázky a odpovědi. Dozvědí se zde o historickém kontextu doby a o dalších zajímavostech ze života Věry Čáslavské.
Únor 1948 a 50. léta
Únor 1948 a 50. léta
V 50. letech byl politický proces se skupinou Milady Horákové v plném proudu. Po sovětském vzoru se tak i u nás komunistický režim snažil zlikvidovat a zastrašit své odpůrce. Snímek Olgy Sommerové poukazuje na to, jak se ze společnosti, která dovolí, aby se ubližovalo ženám, vytratila slušnost.
Dokumentární film ukazuje na čtyřech osudech, jak brutálně zacházel komunistický režim s třídními nepřáteli z řad žen. „U výslechu jsem nebrečela, ale styděla jsem se za ty chlapy, který se nestyděli týrat ženskou,“ říká k praktikám svých věznitelů členka Sokola, která se spolu s manželem věnovala výchově mladých skautů, Dagmar Skálová.
Cílem úvodní aktivity je krátké zamyšlení žáků nad tím, jak ovlivní pobyt ve vězení život mladé dívky, která byla ve věku jednadvaceti let nespravedlivě odsouzena a na deset let uvězněna.
K tomuto účelu mohou vytvořit myšlenkovou mapu, ve které shrnou klíčové momenty dívčina života, ovlivněné výslechy a pobytem ve vězení. Do středu myšlenkové mapy přitom jako jádro (hlavní pojem) zakreslí hlavní objekt a centrum naší pozornosti. Kolem něj pak graficky uspořádávají klíčová slova, která mohou být doplněna i o obrázky, vyznačující vzájemné vztahy a souvislosti. Pokračují témata a motivy přímo související s hlavním objektem.
Po projekci si žáci vyberou jednu z žen, jejíž osud je ve filmu zachycen a na jejíž život se zaměří. Pracují s vytvořenou myšlenkovou mapou a doplňují ji o informace, které získali o osudu „své“ hrdinky z filmu. Nové pojmy, které do mapy zaznamenávají, mohou odlišit od těch původních jinou barvou.
Pošleme žákům k vyplnění pracovní listy se dvěma fotografiemi zámku Zvěstov. Příběh Edy Ottové, jejíž rodině byl zámek komunistickým režimem zabaven, je součástí původní verze filmu Ztracená duše národa – Ztráta slušnosti (57 min.). Přestože ve zkrácené verzi, která je na www.jsns.cz k dispozici, tento příběh není, jako ilustrační příklad osudu zkonfiskovaných staveb je velmi působivý.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
Předlohou filmu se stal autentický deník osmnáctileté Ivany A., která osobitým pohledem středoškolačky reflektuje poslední rok existence komunistického Československa. Maturitní ples kontrastuje s událostmi Palachova týdne; otravné oslavy 1. máje a memorování sovětských reálií k blížící se maturitě s první cestou na „Západ“; radostné zážitky posledních školních prázdnin s nástupem do nevábného zaměstnání a vyhlídkami na budoucí šedivý život. Přichází sametová revoluce...
Originální filmová výpověď o době před 30 lety, obohacená o archivní záznamy a výraznou hudbou, je určena zejména mladé generaci.
Před zhlédnutím filmu vybídneme žáky, aby si přečetli text petice Několik vět. V ní mohou podtrhnout modře to, co jim dnes připadá jako samozřejmé a necítili by potřebu za to bojovat. Naopak červeně pak označí ty věty, které odkazují k i dnes ohroženým hodnotám. Petici si žáci mohou buď vytisknout, anebo jednotlivá slova napsat do dvou sloupečků v samostatném dokumentu.
Přehrát film (42 min.)
Po filmu si žáci ještě jednou pozorně přečtou nejdůležitější body petice, tentokrát již přepsané do pracovního listu. Ty následně zařadí do jednotlivých kategorií uvedených v tabulce.
Žáci se na základě zhlédnutí filmu a pročtení petice Několik vět zamyslí nad tím, jak mohou být demokratické myšlenky nebezpečné pro totalitní společnost. Pokusí se v několika větách vystihnout, proč je třeba demokratické hodnoty hájit i dnes.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
„Nedovedu si představit, že bych v tom policejním státě, kde o mém životě rozhoduje pořád někdo jiný, žil dál,“ píše rodičům jednadvacetiletý student Petr chvíli před tím, než se vydal počátkem roku 1989 z komunistického Československa za svobodou do Francie. Snímek přibližuje na Petrově příběhu fenomén emigrace. Nelehké začátky v zahraničí, osamělost, ale i radost z nabyté svobody. Pomocí archivů také připomíná klíčové události, které vedly k rozpadu sovětského bloku včetně studentských demonstrací ústících v sametovou revoluci. Kombinaci dopisů, které si Petr posílá se svými nejbližšími a dobových fotografií umocňuje animace a výrazná hudební složka.
Žáci sepíší odpovědi na následující otázky:
Přehrát film (44 min.)
Dopis – Po zhlédnutí filmu se žáci pomocí psaní vlastních dopisů snaží vcítit do role rodičů dětí, které emigrovaly za hranice komunistického Československa, do role přátel těch, kteří emigrovali, do role jejich blízkých.
Jejich úkolem je vybrat si jeden z níže uvedených citátů československých exulantů a napsat jeho autorovi pohlednici nebo psaní. Žáci mohou psát sami za sebe nebo z pozice kohokoliv jiného – například politika, rodiče, jeho kamaráda či kamarádky, postavy z filmu apod. Více podobných citátů vhodných pro aktivitu je v pracovním listu aktivity Dopis.
Moje matka mě ještě zkusila přemluvit, šli jsme na nejkrásnější místa a ona povídá: „Ještě si to rozmysli, můžeš bez toho žít?“ Já jsem řekl: „Možná, že nemůžu, ale žít tady taky nemůžu.“
Doma je maminka, která mě má bezvýhradně ráda. Znamená to odloučení na dlouhou dobu, a když politická situace v Československu bude hodně špatná, tak kdo ví, jak to postihne všechny doma.
Moje první Vánoce, to byla katastrofa. Protože nemáš nic, všechno, co jsem měl, jsem strčil do jednoho báglu. No a pak kam máš jít o Vánocích.
Pro každého citlivého patriota je exil někdy horší než vězení, protože všechno doma ztratíte a opustíte.
Po sepsání dopisu žáci vysvětlí, proč si vybrali onen citát, v čem je zaujal nebo z jaké pozice dopis napsali a proč.
Žáci si přečtou Otázky a odpovědi, které se vztahují k vývoji východního bloku, problematice emigrace za komunismu i nejdůležitějším otázkám, které se týkají sametové revoluce.
Úkolem žáků je k jedné z otázek (na základě jejich nebo našeho výběru) vypracovat kratší slohovou práci – vyhledají si k dané otázce další informace a vlastními slovy napíší text přibližně o 200–400 slovech.
Téma: Perly české kinematografie
Téma: Perly české kinematografie
V dramatu předního českého režiséra Františka Vláčila, situovaného do poválečných Sudet, se na historickém pomezí setkávají dvě nešťastné lidské bytosti – příslušník zahraničního odboje Viktor Chotovický a dcera místního nacistického pohlavára Adelheid Heidenmannová. On se vrátil do vlasti s podlomeným zdravím, toužící po klidu a teplé lidské dlani, ona se z prominentní dcerky stala služkou ve vlastním domě. Jejich šance na nový a šťastný život není příliš velká. Zvláště když Viktor u Adelheid podcení přirozenou, leč zhoubnou sílu jejího rodinného zázemí a výchovy. Deziluze na obou stranách má pak fatální rozměr. Přitom tu nejde jen o prosté minutí, nýbrž o obecnou výpověď o existenci v narušeném světě, který obyčejnému lidskému štěstí nepřeje, o drama odlišných mentalit a obrovské osamocenosti jedince ve víru dějinných událostí.
Před projekcí necháme žáky stručně písemně odpovědět na otázku, co si představují pod pojmem „kolektivní vina”, případně jaké události moderních dějin se na princip kolektivní viny váží.
Po projekci filmu žáci vypracují krátkou esej (200–400 slov) na téma:
Je kolektivní vina v některých případech ospravedlnitelná?
Pokud již před projekcí identifikovali některou z událostí jako kolektivní vinu, vyzveme je, aby popsali pocity jejích přímých účastníků. Pokud žádnou z událostí neidentifikovali, mohou jako příklad použít poválečný odsun Němců.
Žáky upozorníme na to, aby svoji esej opatřili seznamem zdrojů. V případě, že čerpají z rozdílných materiálů, označí v seznamu zdrojů také parafráze a citace.
Zeptáme se žáků, zda by snímek označili za reportáž (investigativní snímek), obhajobu/podporu případu, dějepisný snímek, výzkumný snímek, cestopis, svědectví…? Proč? Jak by se proměnil charakter snímku, pokud by se jednalo o jiný „žánr“, než jaký identifikovali?
Žáci dále napíší scénář jedné ze scén, kterou zasadí do zcela jiného žánru.
Téma: 2. světová válka a holocaust, únor 1948 a 50. léta
Téma: 2. světová válka a holocaust, únor 1948 a 50. léta
Životní příběh Hedy Blochové je výmluvnou ukázkou, jak zásadním způsobem ovlivnily dva totalitní režimy 20. století osudy mnoha obyvatel Evropy. Paní Heda se narodila v židovské rodině spoluzakladatele známé pražské továrny Koh-i-noor. Provdala se za doktora práv Rudolfa Margolia. Brzy poté byli oba i s Hedinou rodinou odvezeni do ghetta v Lodži, odkud byli deportováni do Osvětimi. Hedě se jako jediné z rodiny podařilo díky odvážnému útěku z pochodu smrti přežít. Po návratu do Prahy se pak šťastně shledala i se svým manželem. Vystřízlivění nastalo jen o pár let později, kdy byl její manžel v rámci procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu smrti. Z paní Hedy se rázem stala manželka „zrádce lidu“. Přišla o práci, přátelé a známí se jí vyhýbali. Ponižování, diskriminace a rozčarování z okupace v srpnu 1968 ji nakonec dovedly až k emigraci. Do své vlasti se natrvalo vrátila až v polovině 90. let.
Před zhlédnutím filmu doporučujeme poslat žákům odkaz na Historický úvod k tématu holocaustu. Žáci by si materiál měli podrobně přečíst a seznámit se s novými názvy a termíny.
Po přečtení historického úvodu mají žáci za úkol sepsat, jaké jsou shodné rysy nedemokratických režimů – nacismu a komunismu.
Doporučujeme podívat se na informační texty, v nichž najdete obecná doporučení k výuce tohoto tématu.
Žákům pošleme následující tři témata vztahující se k obsahu filmu k písemnému zpracování. Ke každému oddílu zaznamenají minimálně tři činnosti nebo události denního života, které viděli ve filmu a které byly typické pro dané období. Najdeme je také v pracovním listu u aktivity Jak se žilo (str. 3). Žáci mohou své odpovědi psát na papír nebo do dokumentu na počítači.
Popište život na svobodě za první republiky.
Popište život v ghettu v Lodži.
Popište život ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi.
Mapa nacistických koncentračních táborů a ghett – Žáci mají za úkol najít na mapě místa zmíněná ve filmu. Mohou se podívat na rozložení všech táborů na mapě Evropy a na jejich množství a hledat vysvětlení, proč se tábory nacházely právě v těchto oblastech.
Pošleme žákům informační text Otázky a odpovědi, který se vztahuje k tématu holocaustu. Sdělíme jim, aby vyhledali na internetu odkazy na zdroje, které jsou uvedené pod textem, a doplnili si tak přehled a informace.
Případně se mohou opět zeptat svých prarodičů nebo jiných příbuzných, jestli znají někoho, kdo byl za války v koncentračním táboře. Mohou též sepsat, jací autoři se tomuto tématu ve svých knihách věnují, kdo z našich umělců byl za války deportován atd. – všechny tyto informace mohou studenti zjistit také na internetu.
Téma: sametová revoluce
Téma: sametová revoluce
Jaká měli největší přání mladí lidé v Československu v roce 1989? A co jim v té době nejvíce vadilo? Sestřih dokumentu Jana Špáty nás při hledání odpovědí zavede mezi metalové nadšence, punkáče, fotbalové fanoušky, folkaře, trampy, maturanty či čerstvě odvedené brance, které čekají dva povinné roky na vojně. Z pestré škály nejrůznějších názorů vysvítá, jak důležité byly pro většinu z nich hodnoty, jako je láska a pravda. „Člověk nemůže říct pravdu, aniž by se bál, že mu to někdo omlátí o hlavu.“ I takto popisují ve filmu mladí lidé stav společnosti v socialistickém Československu krátce před sametovou revolucí.
Největší přání – Před zhlédnutím filmu si žáci sami pro sebe napíší svá tři největší přání.
Po projekci žáci napíšou, jaká byla nejčastější přání lidí žijících v totalitním režimu.
Do stejného dokumentu písemně odpoví na tyto otázky:
Pošleme žákům informační text Otázky a odpovědi, v němž se podrobněji dozví o historických okolnostech roku 1989.
Doporučíme studentům, aby se zeptali svých rodičů, prarodičů nebo příbuzných, na jakou příhodu nebo událost z roku 1989 sami vzpomínají. Mohou si zahrát na kronikáře, písemně ji zaznamenat a poslat nám ji.
Téma: Únor 1948 a 50. léta
Téma: Únor 1948 a 50. léta
Seznamte žáky s postavou Milady Horákové, kterou komunisté ve vykonstruovaném procesu odsoudili za velezradu a vyzvědačství k smrti. Kým byla tato právnička a politička, bojovnice za práva žen? Tuto otázku se pokusili zodpovědět tvůrci filmu, kteří pátrali v archivech a ve vzpomínkách pamětníků, včetně dcery a sestry Milady Horákové. Podařilo se jim tak poutavě zmapovat její mládí v počátcích první republiky, činnost v ilegálním protinacistickém odboji, za kterou byla v roce 1940 nacisty zatčena a vězněna, aby ji nakonec k trestu smrti odsoudili komunisté. 27. června 1950 se v tisku objevila nenápadná zpráva o tom, že rozsudek s Miladou Horákovou a dalšími odsouzenými byl vykonán.
„Svůj trest nesu odevzdaně. Před soudem svého svědomí jsem obstála,“ napsala Milada Horáková v posledním dopise, který dokončila hodinu a půl před svou popravou.
Před samotným promítáním filmu žáky si žáci poslechnou poslední dopis Milady Horákové (V doprovodných a doporučených materiálech na konci lekce) adresovaný její rodině.
Dá se z dopisu vyčíst, jakou osobností Milada Horáková byla? Žáci v několika větách popíší, co se z dopisu o jejím osudu a její rodině dozvěděli.
Žákům zašleme článek z Rudého práva o procesu s Miladou Horákovou a seznam technik uvedených v pracovním listu, které se využívají v propagandistických textech. Žáci si článek pozorně přečtou a identifikují pasáže, kde autor jednotlivé techniky využil. Taková místa žáci podtrhnou a napíší k nim číslo techniky, případně způsoby propagandy v textu označí barevně.
Žáci si přečtou Otázky a odpovědi, které se kromě osobnosti Milady Horákové zabývají i ostatními politickými procesy 50. let 20. století v komunistickém Československu nebo potrestáním viníků a odškodněním obětí.
V rámci samostudia mohou žáci vypracovat k jedné z otázek (na základě jejich, nebo Vašeho výběru) kratší slohovou práci či referát. K otázce si vyhledají další informace, díky kterým na ni vlastními slovy odpoví v krátkém textu (200-400 slov).
Téma: normalizace
Téma: normalizace
Akce Asanace měla na přelomu 70. a 80. let minulého století jediný cíl: vyhnat z tehdejšího Československa lidi nepohodlné režimu, zejména pak signatáře dokumentu Charta 77. Jednou z těch, kdo byli donuceni odejít, byla i Zina Freundová, aktivní disidentka a bývalá studentka filozofické fakulty. Několik let po podepsání manifestu ji čekalo zatčení a brzy po propuštění brutální napadení tajnou policií ve vlastním bytě. Po tomto incidentu se společně s manželem rozloučili s nejbližšími a odjeli do Velké Británie. V nové zemi se živili manuálními profesemi a těžce trpěli odloučením od domova. Na osudové a emotivní chvíle vzpomínají kromě samotné Ziny Freundové i její blízcí přátelé a odpůrci komunistického režimu Jan Ruml a Petruška Šustrová.
Pošleme žákům odkaz na popis státu Arendel a vybídneme je, ať si ho pozorně přečtou.
Dále postupují podle zadání:
Představte si, že žijete v Arendelu. Snažíte se sepsat všechny kroky, které Elvin Charmer podnikl a jsou v rozporu s mezinárodním právem (Všeobecnou deklarací lidských práv), abyste jej spolu s celou vládou mohli zažalovat u mezinárodního soudního tribunálu. Popište, jak tento totalitně řízený stát funguje v jednotlivých oblastech a jaké nástroje/postupy užívá k udržení své moci, jak dělá z lidí „poslušné ovce“.
Můžeme využít celý pracovní list.
Doporučíme žákům, aby si přečetli Otázky a odpovědi, kde najdou další informace o Chartě 77 a akci Asanace.
Veškeré audiovizuální lekce JSNS najdete v přehledu všech filmů a výukových materiálů – vyhledávat můžete podle témat, věku a dalších kritérií.
Jak na distanční výuku - souhrn tipů
