Lidská práva a Globální rozvojové vzdělávání – online výuka

Farídulláh má dnes volno

Téma: rodina, chudoba, sociální vyloučení

Tematické okruhy: Globální rozvojové vzdělávání | Sociální problematika

Během války v Afghánistánu přišla rodina jedenáctiletého Farídulláha o svůj dům a byla nucena strávit několik let v utečeneckém táboře. Aby měli z čeho žít, půjčuje si jeho otec peníze od majitele malé cihelny a ty pak splácí každodenní tvrdou dřinou všech členů rodiny. Farídulláhovým snem je chodit do školy. Už pátým rokem jsou ale jeho pracovními nástroji místo tužky a papíru lopata a dřevěné kolečko. I přes šedesát hodin týdně strávených těžkou prací při výrobě cihel a časté výtky věčně nespokojeného šéfa je Farídulláh plný obdivuhodné energie a věří, že si jednou otevře vlastní restauraci.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Škola základ života – Při práci na aktivitě mohou děti spolupracovat se sourozenci nebo Vámi, rodiči. Před promítáním vyzvěte děti, ať do Pracovního listu 1 (str. 3) zaznamenají, jaké práce musejí vykonávat v průběhu týdne a kolik jim zaberou času. Děti krátce zhodnotí, jestli doma pomáhají hodně, nebo málo. Zeptejte se jich, zda uvedly mezi své vykonávané práce i docházku do školy, která patří mezi jejich povinnosti. Poté dětem zadejte vyplnění Pracovního listu 2 (str. 4), do kterého zaznamenají svá PRO a PROTI týkající se povinné školní docházky. Pracovní listy si nemusí děti tisknout, stačí, pokud odpovědi zaznamenávají do jiného dokumentu nebo na papír. 

Následuje projekce filmu.

 

Přehrát film (17 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Děti mají po projekci za úkol zamyslet se nad tím, čeho si u hlavních protagonistů všimly, co je zaujalo a proč. Následně jim zadejte, aby porovnaly své domácí povinnosti zapsané v pracovním listě 1 s povinnostmi Farídulláha. O svých PRO a PROTI týkající se povinné školní docházky diskutujte spolu s nimi nebo je nechte diskutovat se sourozenci. 

 

Související aktivita: 

Co se stalo s Farídulláhem? – Zadejte dětem úlohu napsat krátkou úvahu (900–1800 znaků, nanejvýš jedna A4) o tom, jak se daří Farídulláhovi po natočení dokumentu. Samy děti nebo i Vy můžete texty poslat také nám na e-mail nebo do zpráv na Facebook JSNS.

Po odevzdání úvahy dětem pusťte epilog k filmu, aby zjistily, jak se Farídulláhovi dnes skutečně daří. Odkaz na epilog naleznete v doprovodných a doporučených materiálech v AV lekci Faridulláh má dnes volno. 

Jsem tu nový

Téma: Migrace

Tematický okruh: Globální rozvojové vzdělávání

Osmiletý Tanans pocházející z Konga přišel o oba rodiče a posledních pár let strávil v uprchlickém táboře. Nyní se již nemůže dočkat nového domova v ubytovně holandského městečka. A hlavně nových kamarádů ve škole. Problém je, že jim zatím vůbec nerozumí a holandština s jejím typickým „chrochtavým“ přízvukem mu připadá velmi těžká. Tanansovi spolužáci jsou ale trpěliví a s pomocí angličtiny a jednoduchých her ho zasvěcují do nového jazyka a prostředí. Vstřícnost nových kamarádů a schopnost Tananse zvládat výzvy v nové zemi včetně jízdy na kole nasvědčují tomu, že si velmi brzy poradí i s holandštinou.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Jsem tu nový – Úkolem dětí před projekcí filmu je diskutovat nad tématem domov a nad důvody, které by je vedly k opuštění domova nebo i České republiky. Můžete si s dětmi o tomto tématu povídat Vy nebo je nechte diskutovat se sourozenci, případně kamarády. Důvody si děti mohou zapisovat na papír.
 

Přehrát film (20 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci děti vyjádří jejich dojmy z filmu metodou Jedno slovo – napíší nebo řeknou jedno slovo, které nejvíc vystihuje pocit nebo dojem, jenž v nich film vyvolal. Následně děti volbu slova vysvětlí, okomentují, případně doplní slova další.  

Poté sdělte dětem, aby se pokusily vcítit do pocitů hlavního hrdiny filmu a dopsaly níže uvedené věty z jeho pohledu: 

1. Vzpomínám... 
2. Jsem překvapený…  
3. Často se mi zdá… 
4. Těší mě…  
5. Trápí mě…  
6. Potřebuji…  
7. Přeji si…  

Poté požádejte děti, aby Vám doplněný text prezentovaly. 

Nakonec můžete s dětmi diskutovat o problematice uprchlictví. Rozhovor by je měl vést k zamyšlení a k většímu pochopení lidí, kteří se ocitli v pozici uprchlíka. Ptejte se například na následující otázky:  

 
Proč opouštějí uprchlíci své domovy? 

Jak se podle tvého názoru cítí v nové zemi? 

Jak bychom jim my mohli pomoct? 

Znáš nějaké organizace, které se věnují pomoci uprchlíkům? 

 

Související aktivita: 

Vyzkoušejte s dětmi metodu Pětilístek (psaní básničky v pěti řádcích) – napíší „básničku” v pěti řádcích podle následujících pokynů:

1. řádek – jedno podstatné jméno (slovo, které se vztahuje k filmu) 
2. řádek – dvě přídavná jména, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
3. řádek – tři slovesa, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
4. řádek – věta o čtyřech slovech – myšlenka vztahující se k filmu 
5. řádek – jedno podstatné jméno – jakási tečka za celou myšlenkou 

Metodu Pětilístek lze použít i při jiných aktivitách.

Náramky od Kamar

Téma: gender, rovnost pohlaví, chudoba, dětská práce

Tematiské okruhy: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání

Hlavní postavou snímku je jedenáctiletá indická dívka Kamar – výřečná, bezprostřední a hlavně předčasně dospělá. Místo školy či dětských her se svými vrstevníky totiž musí pomáhat v domácnosti a tvrdě pracovat. Společně s matkou a mladšími sourozenci zdobí levné plastové náramky blyštivými kamínky. Ty jsou tak rozžhavené, že se Kamar při práci často bolestivě popálí. To jí ale tolik nevadí. Mnohem více ji trápí, že jí matka nedovolí chodit do školy. Bez jejího přivýdělku by totiž rodina jen těžko vyšla. Kamar se ale svého snu o vzdělání nevzdává a každý den se modlí k bohu, aby vyslyšel její přání a umožnil jí naučit se číst a psát. 

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Obyčejný den – Děti před projekcí filmu samostatně vyplní levou část pracovního listu (odpovědi mohou zaznamenávat na papír). Popíší v něm, jak vypadá jejich běžný den. 
 

Přehrát film (22 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Vyzkoušejte s dětmi metodu Pětilístek (psaní básničky v pěti řádcích) – napíší „básničku” v pěti řádcích podle následujících pokynů:

1. řádek – jedno podstatné jméno (slovo, které se vztahuje k filmu) 
2. řádek – dvě přídavná jména, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
3. řádek – tři slovesa, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
4. řádek – věta o čtyřech slovech – myšlenka vztahující se k filmu 
5. řádek – jedno podstatné jméno – jakási tečka za celou myšlenkou 

  

Po reflexi se s dětmi vraťte k pracovnímu listu. Vyplní jeho pravou část, tzn. popíší, co dělá během dne Kamar. Společně s dětmi shrňte rozdíly mezi tím, jak tráví čas ony a jak Kamar (mohou podtrhovat v textu nebo jen ústně). Můžete s nimi také diskutovat o tom, co je ve filmu nejvíce překvapilo, co opravdu nečekaly apod. 

 

Související aktivita: 

Hodnoty – Před projekcí filmu vyzvěte děti, aby samostatně vytvořily žebříček 5–7 nejdůležitějších hodnot ve svém životě a zdůvodnily, proč kterou hodnotu daly právě na dané místo (např. zdraví – 1. místo, protože zdraví je nejdůležitější základ, na kterém můžeme stavět všechno další...). Dětí se můžete ptát na otázky: 

Objevilo se mezi vašimi nejdůležitějšími hodnotami také vzdělání?

Na kterém místě?  A podobně.

Bavte se dále s dětmi o tom, co všechno podle nich v jejich životě vzdělání ovlivňuje. Co by jim nedostupnost vzdělání znemožnila nebo v čem by je přímo ohrozila? Odpovědi zapisují do myšlenkové mapy na papír – stačí doprostřed papíru do kruhu vepsat slovo vzdělání a z něj vést šipky (např. 8 šipek), z nichž ke každé dítě vymyslí jednu odpověď. 

Následně si s dětmi promítněte film Náramky od Kamar. 

Po zhlédnutí filmu celou aktivitu zopakujeme, a to z pohledu Kamar. 

Nora zpívá pro Sýrii

Globální rozvojové vzdělávání

Téma: migrace

Kvůli neustále probíhající válce v Sýrii je ohroženo už několik milionů dětí. Jednou z nich je i desetiletá Nora, která společně s rodiči a sourozenci musela narychlo opustit svůj domov. Nyní žije v provizorním obydlí v uprchlickém táboře v sousedním Jordánsku. Když vzpomíná na události, při nichž v sutinách vybombardovaného domu zahynula její kočka, má v očích slzy. Přesto si v sobě zachovává optimismus a hledí do budoucnosti s nadějí, že si jednou ve svobodné Sýrii založí uměleckou školu. Kromě malování a vyšívání se aktivně věnuje hudbě a společně se svými kamarády a spolužáky doufá v brzký návrat do své milované vlasti. 

Doporučená aktivita před filmem: 

Před promítáním zadejte dětem úkol nakreslit na arch papíru siluetu postavy. Pokud máte k dispozici flip chart nebo velký arch papíru, můžete obkreslit jejich postavu. Poté děti požádejte, aby si promyslely, z čeho mají strach. Po chvíli jim zadejte, ať své strachy zapíší do siluety na místo, kde se jim v těle vytvářejí a kde je cítí nejintenzivněji (hlava, srdce, žaludek).

 

Přehrát film (18 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Spolu s dětmi reflektujte film, který jste viděli. Ptejte se dětí na následující otázky: 

Jak se podle vás cítí lidé, kteří jsou nuceni opustit svou zemi kvůli válce? 
Mohou jim pomoci lidé ze zemí, kde je mír? Jak? 
Pomáhá také Česká republika? 
Myslíte, že je tato pomoc dostatečná? 
Proč někteří lidé nechtějí uprchlíkům pomoci? 
Co se dá s jejich strachem z pomoci udělat? 
Jak můžeme pomoci my sami? 

Zeptejte se dětí, čeho se bála hlavní hrdinka, a požádejte je, aby také Nořin strach zapsaly do siluety, jen jinou barvou. Následně děti srovnají své obavy s Nořinými – diskutujte s nimi nebo je nechte napsat krátkou úvahu.  

 

Související aktivita: 

Kufr – Děti nakreslí obrázek kufru a do něj 5 věcí, které by si s sebou vzaly, kdyby musely opustit domov. Poté je požádejte, aby Vám svůj výběr 5 věcí zdůvodnily. 

Pasažér

Lidská práva

Téma: rasismus

V letadle můžete potkat různé lidi. Třeba dámu, která důrazně žádá letušku o jiné místo, když zjistí, že je jejím sousedem černoch. Naštěstí se najde jedno volné místo v první třídě. To je ale k velkému překvapení nabídnuto spolu s omluvou pasažérovi černé pleti. Přece nebude sedět vedle někoho tak omezeného.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Spolucestující – Požádejte děti, aby popsaly nebo případně nakreslily, jak by měl/a vypadat jejich ideální spolucestující v letadle. Jaké vlastnosti by měl/a a neměl/a mít? Co by si nepřály, aby dělal/a? Jak by nemusel/a vypadat? apod. 

Následně dětem ukažte pracovní list – sadu fotografií s obličeji různých lidí. Děti z nich vyberou ty, se kterými by chtěly sedět v letadle, se kterými by sedět nechtěly a u kterých je jim to jedno (případně mohou potenciální spolucestující seřadit podle toho, jak se jim jako spolucestující zamlouvají od nejlepšího po nejhoršího). Požádejte děti, aby vám svůj výběr odůvodnily. 

 

Přehrát film (1 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci zadejte dětem krátkou reflexi pocitů. V pracovním listu si zvolí panáčka, který nejlépe vystihuje jejich aktuální pocity. Číslo tohoto panáčka napíší na papír nebo do dokumentu v počítači a následně odůvodní svůj výběr. 

Reflektujte s dětmi aktivitu a zhlédnutý spot. Ptejte se například na tyto otázky:   

Projevily se u vás předsudky? 

V jakých okamžicích či situacích? 

Stalo se vám, že jste pod tlakem skupiny volili jinak než původně?  

 

Související aktivita: 

Vyzkoušejte s dětmi metodu Pětilístek – psaní básničky v pěti řádcích podle následujících pokynů:

1. řádek – jedno podstatné jméno (slovo, které se vztahuje k filmu) 
2. řádek – dvě přídavná jména, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
3. řádek – tři slovesa, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
4. řádek – věta o čtyřech slovech – myšlenka vztahující se k filmu 
5. řádek – jedno podstatné jméno – jakási tečka za celou myšlenkou 

Hadí dívka

Téma: chudoba, rodina 

Tematické okruhy: Globální rozvojové vzdělávání | Sociální problematika

Erdenchimeg je jedenáctiletá dívka, která žije se svou matkou v prosté jurtě v hlavním městě Mongolska. Často se jí stýská po otci, který byl odsouzen k mnoha letům vězení. Nezapomíná ale snít. Ráda by se stala profesionální hadí ženou. Na přímluvu samotné trenérky dostává dívka životní šanci navštěvovat prestižní akrobatickou školu. Přestože se mezi dívkami z bohatých rodin cítí nepatřičně, odhodlaně pokračuje a podstupuje náročný a bolestivý trénink. Nejde jí totiž jen o zábavu. Stát se akrobatkou je šance, jak si splnit sen a uživit sebe i rodinu.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Životní cíle a sny – Před projekcí filmu vybídněte žáky, aby zapsali veškeré myšlenky, nápady a asociace na téma Mé životní sny a cíle. Své odpovědi zaznamenají na papír nebo do dokumentu v počítači (např. Microsoft Word či jiného programu) a mohou je diskutovat s rodiči nebo sourozenci. 

Poté si představí, že se přenesli 15 let do budoucna a jejich životní sny a cíle se naplnily. Úkolem žáků je vytvořit myšlenkovou mapu (podle vzoru) a pomocí obrázků, symbolů či slov vyjádřit, co vše se musí stát, aby se jejich sny naplnily. 

 

Přehrát film (21 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po zhlédnutí filmu žáci použijí k jeho reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi. 

plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?   

minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?   

vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?   

otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď. 

(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.) 

 

Žáci se poté opět podívají na svoji myšlenkovou mapu a označí ty obrázky, symboly nebo slova, které vedly k naplnění snů a cílů u nich i u hadí dívky Erdenchimeg. O těchto obrázcích, symbolech a slovech žáci mohou debatovat s rodiči či se sourozenci. Nakonec se žáci zamyslí nad níže uvedenými otázkami a své odpovědi a názory nahrají na telefon nebo do počítače jako video či audio nahrávku:
 

1. Co vás na Erdenchimeg zaujalo?   
2. Čím je pro vás inspirativní?  
3. Co je pro ni v životě nejtěžší?  
4. Jaké myslíte, že je poselství filmu?  
5. Co vás ve filmu zaujalo?

Výsledný soubor Vám zašlou e-mailem nebo přes Vámi zvolený komunikační kanál.  

 

Související aktivita: 

Prezentace o Mongolsku – Žáci vytvoří v Microsoft PowerPoint či jiném programu krátkou prezentaci o Mongolsku. Měli by zmínit zajímavá fakta, která je osobně zaujala, spíše než vypisovat základní geografické a demografické údaje. Mohou přidat fotky, obrázky i krátká videa. 

Prezentaci Vám žáci zašlou e-mailem (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí).

Hlas za kozu

Globální rozvojové vzdělávání

Téma: chudoba, aktivní občanství, studentské volby

Říká se, že vlastní společnosti nejlépe porozumíme při pohledu na své děti... Keňskou základní školu Majaoni zachvátila předvolební horečka – tři kandidáti z řad studentů tu usilují o zvolení do funkce školního prezidenta. Průběh volební kampaně se v principu neliší od klasických politických tanečků – nechybí v ní focení na plakáty, mítinky, velká hesla, proslovy ani nepokrytý populismus. Metody, jak si získat respekt a uznání spolužáků, se u každého z kandidátů různí, všechny však spojuje naděje, že prestižní funkce jim zajistí lepší budoucnost v keňské společnosti. Magdalena, která sní o tom, že se stane právničkou, chce dokázat, že i ženy se mohou stát vůdkyněmi, a ráda by se stala první dívkou-prezidentkou v historii školy. Charismatický Saíd si podmaňuje spolužáky vlastním předvolebním songem a balíčky bonbonů. A Harry, jenž si od vítězství slibuje, že zabezpečí svou chudou rodinu, zvolil ještě podbízivější cestu – přízeň voličů si získává kozím masem. Kdo nakonec vyhraje a čím přesvědčí ostatní, že je ten nejlepší kandidát?  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Jak vidím sám sebe? – Před zhlédnutím filmu žáci do dokumentu v počítači sepíší 5 vlastností, které na sobě hodnotí kladně. 

Přehrát film (51 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci zadejte žákům krátkou reflexi pocitů. Žáci si prohlédnou pracovní list a zvolí si panáčka, který nejlépe vystihuje jejich aktuální pocity. Číslo tohoto panáčka napíší opět do dokumentu v počítači a následně odůvodní svůj výběr. 

Jak mě vidí druzí – Po reflexi se žáci vrátí zpět ke svému seznamu pěti kladných vlastností. Jejich úkolem je oslovit 5 členů své rodiny nebo kamarádů (mohou použít telefon nebo jiné komunikační kanály), kteří o nich napíší jednu pozitivní větu. Každý žák tedy bude mít ve výsledku 5 pozitivních vlastností, které napsal sám o sobě a 5 pozitivních vět od svých blízkých.  

Výslednou reflexi pocitů s odůvodněním a seznam vlastností a pozitivních vět Vám žáci zašlou způsobem, kterým jste zvyklí spolu komunikovat.  

 

Související aktivita: 

Slíbím cokoli... – Pošlete žákům pracovní list s tabulkou. Po zhlédnutí filmu mají žáci mají za úkol vytvořit si obdobnou tabulku, např. prostřednictvím MS Excel, a vyplnit ji. Určí, čí taktika (kterého hrdiny z filmu) by je přesvědčila a proč a zároveň vypíší, co konkrétního kandidáti slibují a podle jakých indikátorů bude možné plnění slibů zjišťovat.  

Tabulku Vám žáci zašlo způsobem, jakým spolu běžně komunikujete (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí). 

Na kole za svobodou

Globální rozvojové vzdělávání

Téma: migrace, aktivní občanství 

V anglickém Bristolu evidují na čtyři stovky žadatelů o azyl. Pětatřicet liber týdně, které dostávají od britské vlády, stačí každému z nich nanejvýš na levné jídlo. Na drahou městskou dopravu mohou zapomenout, a tak chodí po městě pěšky. Od prosince 2008 to už ale pro mnoho z nich neplatí – díky partě místních nadšenců, kteří odstartovali jedinečný projekt. Sbírají po městě stará a odložená kola a s pomocí zájemců z řad uprchlíků je dávají dohromady. Lidem, kteří kvůli svému statusu nemohou být oficiálně zaměstnáni, nabízejí kromě možnosti smysluplného „zabití“ jejich volného času při opravě kol ještě něco navíc: vlastní bicykl. 

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Před promítáním mají žáci za úkol svými slovy vysvětlit pojmy migrace, emigrace, imigrace, azyl a uprchlík. Vlastní vysvětlení si napíšou na papír nebo do dokumentu na počítači.

Pojmy, jejichž význam neznají, si dohledají na internetu.
 

Přehrát film (18 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci zadejte žákům reflexi metodou I. N. S. E. R. T. Jednu stranu papíru či dokumentu v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíšou znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?). 

K jednotlivým znaménkům uvedou: 

plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní? 

minus (-): Co vnímáš jako negativní? 

vykřičník (!): Co pro tebe bylo ve filmu nové nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?

otazník (?): Jaké otázky ti běží v hlavě? (Mohou být i řečnické.) Odpovědi na tyto otázky si žáci dohledají sami na internetu, popř. se zeptají rodičů a odpovědi následně písemně zaznamenají. 

Výsledný dokument s poznámkami Vám zašlou e-mailem (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí). Pokud psali na papír, vyfotí jej a pošlou fotografii.

 

Související aktivita: 

Pomáhám – Žáci si vymyslí jednu nebo dvě aktivity, kterou nebo kterými pomohou své rodině, blízkým, sousedům či kamarádům a mohou je udělat během nadcházejících dnů. Nemusí jít o nic náročného nebo velkého, například: výpomoc v kuchyni, umytí nádobí po obědě, vaření, nákup, pomoc na zahrádce, napsání milého vzkazu sousedům nebo kamarádům atd.

Při této aktivitě se žáci, pokud mají možnost, nechají vyfotografovat nebo natočit a výsledné fotografie či video Vám pošlou způsobem, kterým s nimi komunikujete. 

Leilina melodie

Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání

Tematický okruh: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání

Když bylo Leile šest let, přišla ve válce o otce. Její matka se nebyla schopna postarat o všechny děti, a tak ji strýc poslal do sirotčince v afghánském hlavním městě Kábulu. Po rodině se jí sice velmi stýská, ale v sirotčinci našla nový domov. Má zde spoustu kamarádek a hlavně může chodit do školy, což by ve své rodné vesnici nemohla. Nejvíc ji baví hodiny hudby. Té se ale podle Tálibánu ženy věnovat nesmějí. Když se po pěti letech odloučení ozve matka, očekává Leila její návštěvu s velkými obavami. Bojí se, aby ji nechtěla odvézt zpátky domů, provdat, a tím jí znemožnit další vzdělávání. 

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Leilino rozhodnutí – Žáci mají za úkol zpracovat pracovní list 1 a samostatně zodpovědět otázky 1–4 uvedené v levém sloupci tabulky.
 

Přehrát film (16 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci žáci napíší 3 slova, která reflektují jejich pocity, dojmy a emoce. Poté si zvolí 1 zapsané slovo a vysvětlí, jak bylo jejich slovo myšleno a proč cítí právě tuto emoci. Po reflexi emocí žáci vyplní pravý sloupec pracovního listu 1 včetně poslední otázky.

Na závěr (ve třídě, nebo online) utvoří dvojice a v ní shrnou své odpovědi. Veďte je k tomu, aby dokázali pojmenovat, čím jsou odlišnosti dány. Ptejte se např. na otázku: Jaká odlišnost vás nejvíce překvapila? 

 

Související aktivita: 

Před projekci filmu se žáci zamyslí nad následujícími otázkami – k jednotlivým větám mohou napsat krátkou úvahu:

Co si představujete pod slovem hodnota?  

Jakých hodnot si váží moje rodina, co je pro nás důležité?  

Dále pracují s pracovním listem Strom. Do kořenů stromu na obrázku zaznamenají, co je pro jejich rodinu nejdůležitější, bez čeho se neobejde. Do kmenu dále zapíší, jaké životní hodnoty jsou důležité pro ně samotné, a do větví, co mohou díky kořenům a kmenu rozvíjet. 

Následuje projekce filmu. Zadáme žákům, aby v čase promítání 13:08 film pozastavili a zapsali si, jak se podle nich maminka rozhodne: Nechá Leilu ve škole, nebo ji odveze do vesnice? Svou volbu zdůvodní. Poté mohou pokračovat v projekci filmu až do konce. 

Aktivitu žáci zakončí vyplněním obrázku stromu na druhé straně pracovního listu, tentokrát z pohledu Leily.

Miruna

Globální rozvojové vzdělávání | Sociální problematika

Téma: rodina, chudoba, sociální vyloučení

Přijímací zkoušky na policejní akademii sice nebudou žádná hračka, ale Miruna je odhodlaná uspět a vymanit se z podmínek sociálně vyloučené lokality, kde žije. O klidu na studium si v domácnosti s dvanácti sourozenci může nechat jen zdát, přesto se poctivě snaží zlepšit si známky. Sen o policejní akademii jí kazí jen představa, že přestane trávit čas se svými sourozenci, o které se každý den obětavě stará.
 

Přehrát film (16 min.)

Doporučená aktivita: 

 

Žebříček životních hodnot – Po projekci filmu požádejte žáky, aby si každý samostatně sestavil vlastní stupnici pěti nejdůležitějších hodnot v životě a zapsal si je na papír. Tuto aktivitu mohou žáci plnit se sourozenci nebo rodiči, mohou si sestavit žebříček hodnot spolu s nimi. Následně je vyzvěte, aby se zamysleli nad následujícími otázkami: 

Zařadili byste mezi své nejdůležitější hodnoty také vzdělání? Do jaké míry vzdělání ovlivňuje váš současný život a jak ho ovlivní v budoucnu? A pokud byste neměli přístup ke vzdělání, co by to způsobilo? Mohlo by vás to nějak znevýhodnit? 

Otázky mohou diskutovat také se svými rodiči nebo sourozenci.

Následně můžete zadat žákům vytvoření myšlenkové mapy na téma vzdělávání. Postup na vytvoření myšlenkové mapy naleznete v pracovním listu.

Vyfotografovaný nebo oskenovaný obrázek myšlenkové mapy Vám žáci mohou zaslat e-mailem (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí). Sami žáci nebo i Vy můžete mapky poslat také nám na e-mail nebo do zpráv na Facebook JSNS.  

Na závěr požádejte žáky, aby napsali ještě jednou stupnici pěti nejdůležitějších hodnot v životě, ale tentokrát z pohledu Miruny. 

 

Související aktivita: 

Dopis Miruně: Vyzkoušejte s žáky metodu R.A.F.T. – Dopis. Metoda umožňuje žákům prostřednictvím dopisu jedné z postav vyjádřit emoce po zhlédnutí filmu a sdílet své pocity. Sdělte žákům, ať Miruně napíší vzkaz v délce 900–1800 znaků, tj. na polovinu až jednu A4. Jak na metodu:

R (ROLE): Za koho budou žáci psát? Např. za sebe, za své rodiče, za někoho z filmu, za někoho, kdo je ve filmu zmíněný, ale nebyl tam, za režiséra, za celou generaci?   

A (ADRESÁT): Komu budou žáci psát? Např. někomu z filmu, svým prarodičům, vrstevníkům, autorovi filmu?

F (FORMA): Žáci mohou vypracovat krátký text, dopis, SMS, novinový článek, příspěvek na sociální síť apod. 

T (TEXT): Žáci napíšou zvolenou formou text o délce, která odpovídá zvolené formě. 

Výsledný dopis Vám žáci mohou zaslat e-mailem (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí).

Zorro

Globální rozvojové vzdělávání

Téma: chudoba, rozvojová spolupráce 

Neohrožený Zorro mstitel se vydává za záchranou uvězněné ženy. Ladným skokem se přenese mezi zkoprnělé straže, které hravě přemůže. Poslednímu z nich podle svého zvyku vyřízne kordem na hruď písmeno. Není to však Z, ale M. Smích spoutané ženy i ostatních vězňů naznačuje, že negramotnost se může týkat i takového hrdiny, jakým je právě Zorro mstitel.

 

Přehrát film (1 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci zadejte žákům krátkou reflexi pocitů. Prohlédnou si pracovní list a zvolí si panáčka, který nejlépe vystihuje jejich aktuální pocity. Číslo zvoleného panáčka napíší na papír nebo do dokumentu v počítači a následně odůvodní svůj výběr. 

(Ne)gramotný svět – Po reflexi si každý žák zvolí slepou mapu jednoho z regionů světa z obrázků A, B, C, D nebo E.

Nejdříve zjistí, jaké státy jsou na slepé mapě. Mohou pracovat se zeměpisným atlasem, internetem nebo využít vědomosti ze zeměpisu.

Dále je jejich úkolem zakreslit do své mapy s pomocí vyhledaných informací z internetových zdrojů úroveň gramotnosti (procenta gramotných obyvatel starších 15 let) v jednotlivých státech regionu podle dohodnuté barevné škály (gramotnost 0–19 % žlutě; 20–39 % zeleně; 40–59 % červeně; 60–79 % hnědě; 80–100 % černě). Můžete jim doporučit např.: www.uis.unesco.org (aktualizovaná statistika UNESCO). Státy lze obarvit například v programu Malování.

Můžete stanovit konkrétní počet zemí, které mají žáci vyhledat a označit (například 20 zemí), pro případ, že si vyberou mapu s velkým počtem států. 

Nakonec žáci na kraj mapky nebo do samostatného souboru doplní následující body: 

a) odhad průměrné gramotnosti v regionu; 
b) největší rozdíl mezi zeměmi v daném regionu; 
c) nejméně a nejvíce gramotnou zemi; 
d) domnělé příčiny právě takové gramotnosti. 

Požádejte žáky, aby si zaznamenávali internetové zdroje, ze kterých čerpali.

Vypracovaný úkol Vám zašlou způsobem, jakým jste zvyklí spolu komunikovat, nebo uloží na sdílené uložiště.  

Až se budete moci sejít s žáky ve třídě, můžete společně vytvořit mapu světa i s legendou k jednotlivým barvám a vyvěsit ji na nástěnku. 

 

Související aktivita: 

Po zhlédnutí filmu žáci do dokumentu v počítači doplní následující věty: 

1. Umět psát je důležité, protože... 
2. Umět číst je důležité, protože… 
3. Na spotu mě překvapilo… 
4. Nevěděl/a jsem, že… 

Žákům můžete také zadat za úkol vypracování úvahy na tato témata.

Žirafa v nesnázích

Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání

Téma: migrace, nedemokratické režimy

Jednoho dne Žirafa zjistí, že jí místní samovládce odpojil vodu. Jakmile se vzepře jeho nespravedlivému činu, je ze své domoviny vyhoštěna. Život v nové zemi, jejímiž obyvateli jsou výhradně psi, ale pro ni není jednoduchý. Po nekonečném čekání na podání žádosti o azyl ji v novém podnájmu vítají pouze podezřívavé pohledy nevrlé paní domácí. Když ji navíc druhý den pro její cizí původ odmítají v jedné práci za druhou, začne Žirafa propadat zoufalství. Až když pozná přátelského psího zahradníka, svitne jí na lepší časy. Při úpravě stromů a živých plotů se totiž její dlouhý krk náramně hodí. K tomu, aby mohla být šťastná, jí však chybí oficiální povolení, že může v nové zemi zůstat… Hravý animovaný snímek s řadou vtipných momentů velmi výstižně ukazuje typické překážky, s nimiž se musí v nové zemi vypořádat téměř každý uprchlík, Žirafu nevyjímaje. 

Přehrát film (12 min.)

Doporučená aktivita: 

Po projekci následuje reflexe zhlédnutého příběhu. Požádejte žáky, aby si otevřeli nebo vytiskli tabulku v pracovním listu Jiný kraj, jiný mrav. V tabulce jsou dva sloupečky. V prvním jsou zapsané pocity, emoce, které žáci mohli během filmu prožívat, ve druhém sloupci pak prostor pro vyjádření žáka k tomu, kdy a proč tento pocit měl. Na volné, nevyplněné řádky je možné vypsat další pocity a postřehy, které v tabulce nejsou uvedeny. Žáci pracují samostatně.  

Zadejte žákům, ať se s pomocí rodičů pokusí zjistit původ svých příjmení. Zároveň žáky vyzvěte, aby s rodiči na webové stránce Naše jména zjistili, kolik lidí stejného příjmení, jako je jejich, žije v České republice. Požádáme žáky, aby do pracovního listu Naše příjmení zaznačili původ svého příjmení a dále nakreslili erb, který jejich příjmení vyjadřuje. Erb mohou nakreslit do vytištěného pracovního listu nebo na samostatný papír. 

Vyfotografovanou nebo oskenovanou vyplněnou tabulku a obrázek erbu Vám žáci mohou zaslat e-mailem (případně využijte pro sběr dokumentů program, na který jste zvyklí).

 

Související aktivita: 

Co dělá domov domovem? – Zadejte žákům úkol samostatně sepsat na papír všechny atributy jejich domova, tj. vyjmenovat všechny lidi (rodiče, prarodiče, sourozence...), předměty a případně zvířata, bez kterých by jejich domov nebyl domovem. Zároveň popíší, jaká místa u nich doma jsou pro ně důležitá, kde je jim dobře a pojmenují ty části domova – osoby, místa, předměty – které jsou pro ně nejdůležitější. Poté mohou žáci debatovat o tom, co pro ně domov znamená, se sourozenci, rodiči nebo mohou zavolat spolužákovi či kamarádovi.  

Barmský VJ

Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání | Mediální vzdělávání

Téma: nedemokratické režimy, aktivní občanství, zpravodajství a publicistika

Barmský aktivista vystupující pod pseudonymem Joshua tvoří spolu s dalšími novináři skupinu Democratic Voice of Burma. Jejím posláním je pořizovat video- a audiosvědectví z krutých zásahů vojenské junty proti civilnímu obyvatelstvu v Barmě neboli v Myanmaru (vlastní Barma je pouze jeden ze států Myanmské unie). Cenné záznamy pak odesílá do svobodných západních médií, jejichž prostřednictvím se zbytek světa dozvídá o tom, co se ve skutečnosti v této zemi děje. Skupina zanícených poloprofesionálních reportérů, denně riskujících život, tak supluje demokratickou úlohu nezávislých médií, která v Barmě zatím nemají své místo. V září roku 2007 se Joshuovi a jeho kolegům podařilo natočit a sestříhat cenné záběry z tzv. šafránové revoluce – demonstrací, které rozpoutali buddhističtí mniši, k nimž se připojila velká část obyvatel Barmy nespokojených s politickou situací v zemi. Reportáže ukazující surové potlačení nenásilných protestů tehdy odvysílala asi všechna světová média. Dokument režiséra Anderse Østergaarda ukazuje, jak důležité místo mají v boji o svobodu nezávislá média.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Dovolená v Barmě – Vybídneme žáky, aby si představili sami sebe v roli novinářů, kteří se chystají navštívit Barmu s cílem napsat reportáž o politické situaci v zemi a pravdivě informovat o tom, jak se žije obyčejným obyvatelům Barmy. Informujeme je o tom, aby počítali s tím, že budou sledováni barmskou policií, což je v tomto státě běžná praxe.

Pošleme studentům pracovní list k situaci v Barmě – fotografie s politickými hesly, část barmských novin The New Light of Myanmar – a informační text Otázky a odpovědi k filmu. Jejich úkolem je na základě získaných informací napsat článek o současné situaci v Barmě. 
 

Přehrát film (55 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po zhlédnutí filmu žáci použijí k jeho reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíší znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíší své odpovědi.   

plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?

minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?     

vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?     

otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.   

(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.)  

Žáci se rozdělí do skupin po dvojicích nebo trojicích adiskutují spolu své odpovědi u jednotlivých znamének.

 

Související aktivita: 

Obdobně mohou si mohou žáci představit sami sebe v roli turistů. V pracovním listu dostanou k dispozici fotografie Barmy z katalogu cestovní kanceláře zobrazující Barmu jako skvělé místo pro exotickou dovolenou – písečné pláže, bungalovy v místním stylu, zlaté pagody.

Jejich úkolem je napsat dopis z dovolené, ve kterém vylíčí, jak dovolenou v Barmě prožili, a zkusí tak zachytit Barmu z pohledu klasického turisty. 

Manželka za 50 ovcí

Téma: gender, rovnost pohlaví, krizové oblasti, rozvojová spolupráce, náboženství

Tematické okruhy: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání

Mnozí afghánští muži vyznávají radikální islám a ctí tradici obchodu s manželkami mladšími o generace, se kterými někdy nejednají lépe než se psy. To je také případ šestnáctileté Sabere, které v sedmi letech zemřel otec a osvojil si ji blízký příbuzný. Když bylo dívce deset, prodal ji o čtyřicet let staršímu Tálibánci, jenž ji čtyřikrát přivedl do jiného stavu. „Často jsem myslela na sebevraždu,” vzpomíná Sabere na manželský život se slzami v očích. Jako jedna z mála měla štěstí, že se jí podařilo uniknout a ukrýt se v azylovém domě pro ženy s podobným osudem. Ani tady ovšem nemá vyhráno. V upřímném snímku režiséra Nimy Sarvestaniho sledujeme marnou snahu Sabeřiny chudé matky a jejího muže dosáhnout dceřina rozvodu. Když se zdá, že osud je rodině konečně nakloněn, nevlastnímu otci začne být vyhrožováno kvůli jeho druhé dceři, desetileté Farzenah. Výměnou za stádo ovcí ji kdysi slíbil jinému muži. „Splátka” měla proběhnout po jejích patnáctinách, ženich si však usmyslel, že ji chce dříve.

 

Doporučená aktivita před filmem: 

V rámci úvodu do tématu před promítáním filmu zadáme žákům, aby vypracovali do dokumentu v počítači krátké odpovědi na následující 4 otázky. Informace mohou hledat na internetu. Nezapomeneme studentům připomenout, aby ke svým odpovědím uváděli zdroje, ze kterých čerpali. 
  

1. Co je Talibán a jakou roli hraje v současné afghánské společnosti? 
2. Jaká je aktuální politická situace v Afghánistánu?  
3. Existuje v Afghánistánu povinná školní docházka pro chlapce i pro dívky? Jak zde vypadá vyučování? 
4. Mají afghánské ženy stejný přístup ke vzdělání jako muži?
    

Přehrát film (52 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po zhlédnutí filmu vybídneme žáky, aby použili k reflexi metodu I.N.S.E.R.T. Papír či dokument v počítači si rozdělí na čtyři pole a do každého postupně napíší znaménka plus (+), minus (-), vykřičník (!) a otazník (?); ke znaménkům pak připíšou své odpovědi.   

plus (+): Co na filmu vnímáš jako pozitivní, co se ti líbilo a s čím souhlasíš?     

minus (-): Co naopak vnímáš jako negativní, co se ti nelíbilo a s čím nesouhlasíš?     

vykřičník (!): Co bylo ve filmu nového, co jsi nevěděl nebo co považuješ za jeho nejsilnější část?     

otazník (?): Vyvstaly ti po zhlédnutí filmu nějaké otázky? Jaké? Sepiš je a dohledej na ně odpověď.   

(Podrobnější informace k reflexní metodě I.N.S.E.R.T. najdete v informačním textu Jak na reflexi emocí po filmové projekci, str. 2.)  

Následně rozdělíme studenty do skupin po dvou nebo třech (anebo je vybídneme, ať se rozdělí sami). Společně ve třídě, nebo online pomocí zvoleného komunikačního nástroje (např. Skype, Messenger, Zoom) mají za úkol sdílet se spolužáky ve skupině své odpovědi u jednotlivých znamének. O jednotlivých dojmech poté mohou ve skupině dále diskutovat.

 

Související aktivita: 

Na co nezapomenu? – S žáky můžeme po projekci filmu použít k reflexi emocí po filmu obdobnou metodu Na co nezapomenu? 

Každý žák stručně zaznamená scénu, která ho nejvíce zaujala. Apelujeme na žáky, aby zapsali to, co je zaskočilo, co jimi otřáslo, co je překvapilo, co vyvolalo pozitivní či negativní emoce. 

Poté rozdělíme studenty do skupin po dvou až čtyřech, v nichž prodiskutují své záznamy a zdůvodní si navzájem, proč vybrali právě danou scénu. 

Proč zabili své sousedy

Téma: krizové oblasti, propaganda

Tematické okruhy: Mediální vzdělávání | Globální rozvojové vzdělávání

V roce 1994 propukl ve Rwandě občanský konflikt, jehož výsledkem bylo zavraždění osmi set tisíc Tutsiů, příslušníků zdejší etnické menšiny. Nástrojem genocidy se zde stal rozhlas. Podle svědků ve vysílání provládní soukromé rozhlasové stanice Milles Collines, ovládané extremisty z etnické skupiny Hutuů, často zaznívaly výzvy k zabíjení pomocí zemědělských nástrojů, nezřídka se ozývala i konkrétní jména. Odhalit viníky genocidy dostal za úkol mezinárodní tribunál v sousední Tanzanii. Ve vězení se ocitly statisíce Hutuů, kteří ve většině případů popírali jakoukoli vinu. Sedmnáctiletý François, který byl po třech letech věznění propuštěn na svobodu, se přiznal k vraždě čtyř dětí. Podle něj se rádio Milles Collines, přezdívané jako „rádio mas“, podílelo na provokaci k nenávisti a zabíjení značnou měrou. Lidé se při jeho poslechu začali stávat podezíravými a obviňovali své sousedy a příbuzné z nepřátelství. Dokument ukazuje, jak silné mohou být účinky médií, když dokážou v tak krátkém čase rozvrátit rodiny, vymazat léty prověřené vztahy a vzájemnou důvěru.  

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Před promítáním filmu si žáci sepíšou několik základních bodů o tom, co vědí nebo zjistí o: 

1. historii konfliktu ve Rwandě, 
2. nacistických perzekucích židovského obyvatelstva během 2. světové války. 

Informace si mohou dohledat na internetu.

Poté žáci napíšou několik tipů, kdo je mladík na obrázku, jak asi žije, co dělá či studuje, příp. jaké má problémy. 
 

Přehrát film (49 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po promítání je nutné provést důkladnou reflexi emocí, jelikož se jedná o silný film.  

Využijeme metodu Pětilístek – žáci napíší básničku volným veršem v pěti řádcích podle následujících pokynů a zároveň tím vyjádří svoje emoce:   

1. řádek – jedno podstatné jméno (slovo, které se vztahuje k filmu)  
2. řádek – dvě přídavná jména, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku  
3. řádek – tři slovesa, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku  
4. řádek – věta o čtyřech slovech – myšlenka vztahující se k filmu  
5. řádek – jedno podstatné jméno – jakási tečka za celou myšlenkou 
    

Následně žáci vyplní pracovní list: uvedou, jak se po projekci filmu změnil jejich pohled na mladíka z obrázku, Françoise, zamyslí se, kdo za vraždění nese největší podíl viny atd. Mohou si jej vytisknout nebo odpovědi zpracovat do již vytvořeného dokumentu. 

V další části aktivity pracují studenti s materiálem 1 a 2, zaměřenými na represe namířené proti Tutsiům v době genocidy ve Rwandě a protižidovská nařízení v době 2. světové války. Podle vzoru si vytvoří tabulku a vždy do stejného řádku zapisují opatření, která jsou si svým charakterem podobná. Žáci zakroužkují ta opatření, která jsou si podobná nejvíce a následně odpovídají na otázky (odpovědi zapisují do tabulky): 

1. Jakou roli sehrála v obou případech masová média? 
2. Byli občané zmanipulováni vládní mocí? 
3. Jak se můžeme bránit manipulaci? 

Poznámka: Doporučujeme aktivitu zadat ve třídě, kde jste se už situaci Židů během 2. světové války a holokaustu věnovali. Případně lze tuhle část aktivity vynechat a pracovat jen s pracovním listem. 

TIP: Více o genocidě ve Rwandě a historii a současnosti Rwandy je v Otázkách a odpovědích k filmu. 

 

Související aktivita: 

Etnický konflikt (projekt) – Zadáme žákům k vypracování menší projekt zaměřený na vyhledávání a zpracovávání informací. Požádáme je, aby popřemýšleli a sepsali na papír nebo do dokumentu v počítači vše, co je napadne k tématu etnický konflikt.

Následně mají za úkol napsat vlastní definici etnického konfliktu. Informace si mohou dohledat na internetu nebo se doptat rodičů. Každý žák pak vyhledá informace o 2–3 etnických konfliktech na vybraném kontinentu (Evropa, Asie, Afrika, Severní a Jižní Amerika).

Mezi informacemi by neměly chybět následující údaje: 

1. Země  
2. Strany konfliktu 
3. Přibližná doba vzniku konfliktu 
4. Možná příčina konfliktu 
5. Zdroje, ze kterých studenti čerpali 

Výstupy mohou žáci zpracovávat například v programu Microsoft PowerPoint, Prezi (po registraci je dostupná zkušební verze zadarmo) nebo jiném preferovaném programu.

Rádio Kobání

Téma: krizové oblasti, nedemokratické režimy, zpravodajství a publicistika

Tematické okruhy: Lidská práva | Globální rozvojové vzdělávání | Mediální vzdělávání

Mladá kurdská reportérka Dilovan založila rádiovou stanici v sutinách svého rodného syrského města Kobani. To se po dlouhých bojích nakonec ubránilo ofenzivě Islámského státu. Rádio Kobání se stalo nejen zdrojem informací, ale i energie a pocitu stability v obdobích války i klidu. Vysílá rozhovory s místními uprchlíky, vojáky i novináři, kteří často přicházejí rovnou z míst střetů s Islámským státem. Dilovan však není pouhou reportérkou, je především dívkou, která na pozadí válečného konfliktu prožívá své lásky a přátelství. Film, jenž se nevyhýbá ani explicitním záběrům na oběti násilí, se stává průvodcem po syrském městě, kam se pomalu vrací život. 

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Před promítáním filmu mají žáci za úkol sepsat několik bodů o tom, co vědí o Sýrii a o současném konfliktu. Informace si mohou dohledat na internetu a text zpracovat do dokumentu v počítači nebo na papír. 

Dále zadáme žákům, aby si představili, že mají dvě minuty na evakuaci z domu – nastaví si dvouminutový časový limit a během něj na papír sepíší věci, které by si vzali s sebou. Svůj seznam si uschovají a více jej nedoplňují. 
 

Přehrát film (69 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po promítání je nutné provést důkladnou reflexi emocí, jelikož se jedná o silný film. 

Vyzkoušejte metodu Pětilístek – žáci napíší básničku volným veršem v pěti řádcích podle následujících pokynů a zároveň tím vyjádří svoje emoce:  

1. řádek – jedno podstatné jméno (slovo, které se vztahuje k filmu) 
2. řádek – dvě přídavná jména, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
3. řádek – tři slovesa, která rozvíjejí podstatné jméno z prvního řádku 
4. řádek – věta o čtyřech slovech – myšlenka vztahující se k filmu 
5. řádek – jedno podstatné jméno – jakási tečka za celou myšlenkou 

Další část aktivity mají žáci za úkol plnit ve dvojicích. Buď při společné výuce ve třídě, nebo se spojí se spolužákem nebo spolužačkou přes jimi zvolený komunikační kanál (telefonicky, přes WhatsApp, Facebook Messenger, Skype apod.). Úkolem každé dvojice nebo trojice je vrátit se k „evakuačnímu seznamu“ ze začátku hodiny. V tuto chvíli se ze studentů stávají uprchlíci a utíkají ve dvojicích dohromady pouze s pěti položkami ze svých seznamů. Musí si tedy zvolit celkem pět věcí z obou seznamů, které by si s sebou vzali.

Stát se Evropanem

Téma: migrace

Tematický okruh: Globální rozvojové vzdělávání

Tři mladí chlapci v Evropě se snaží žít život jako každý jiný v jejich věku. Není to ale tak snadné, neboť pochází z Afghánistánu, Sýrie a Guinei. Fattah dře v továrně na textil v Instanbulu s vidinou vydělat si dostatek peněz na cestu do Řecka a poté do Itálie. Saleh už žije v Evropě tři roky a doufá, že za ním přijedou jeho rodiče. Mamadou se upíná ke své práci a studiu navzdory tomu, že se jeho pobyt stal v Belgii nelegální. Tři příběhy teprve dospívajících mužů zobrazují koloběh migrace v celé své šíři: počáteční idealizaci Evropy, ilegální překračování hranic, čekání na rozhodnutí o přidělení azylu, pobyt v domě pro nezletilé cizince, deportaci... 

 

Doporučená aktivita před filmem: 

Občane, občane… – Žákům sdělíme zadání: „Představte si, že vaše země byla obsazena nepřátelskými vojsky a vy jste se dostali jako političtí uprchlíci na území státu se stejnou imigrační politikou, jako je v ČR. Popište kroky, které podle vás musíte absolvovat, abyste mohli v této zemi legálně pobývat co nejdéle.“  
 

Přehrát film (60 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci žáci nejprve vytvoří krátký vzkaz adresovaný některému z hrdinů filmu. Co by mu chtěli vyřídit, sdělit, na co se ho zeptat apod.? Formu vzkazu si mohou studenti sami zvolit (SMS, krátký dopis atd.)  

Poté mají za úkol pomocí internetu vyhledat základní informace o imigraci v ČR a následně odpovědět na tyto otázky: 

1. Jaký je rozdíl mezi uprchlíkem a azylantem? 
2. Potřebují občané EU povolení k pobytu na našem území? 
3. Jaký je rozdíl mezi povolením k trvalému pobytu a udělením státního občanství? 
4. Na jakém ministerstvu žádají cizinci o trvalý pobyt? 
5. Po kolika letech přechodného pobytu v ČR může cizinec zažádat o trvalý pobyt? Co musí žádost obsahovat? 
6. Jaké podmínky musí žadatel splňovat, chce-li zažádat o státní občanství v ČR? 
7. Stává se dítě narozené v ČR ukrajinské matce bez českého státního občanství automaticky občanem ČR? 
8. Dostávají cizinci, kteří nemají žádnou výdělečnou činnost, nějaké peníze od státu? 
    

K usnadnění práce můžeme žákům doporučit odkaz Otázky a odpovědi o cizincích v ČR.

Nakonec tyto informace porovnají s tím, co si zapsali před filmem. Díky tomu zjistí, nakolik byly jejich představy a předpoklady správné. Opět se mohou zkontaktovat se svým spolužákem či spolužáky a vyhledané informace porovnat společně.

 

Související aktivita: 

Žáci vyhledají informace na interaktivní Encyklopedii migrace, online vzdělávacímu projektu evropské akademické obce, k tématu současné migrace ve světě. Před aktivitou je dobré nechat studenty vyhledat a vyjasnit si pojmy jako migrace, emigrace a imigrace.  

Následně si každý žák zvolí 4 země, u nichž bude pomocí mapy zjišťovat následující údaje za rok 2017:  

– počet obyvatel zvolené země,  

– do kterých 3 zemí obyvatelé zvoleného státu emigrují nejčastěji,  

– z jakých 3 zemí pochází největší počet imigrantů v dané zemi.

Ti druzí

Téma: původní kultury, enviromentální chování

Tematický okruh: Globální rozvojové vzdělávání | Životní prostředí

Na jihu Etiopie žijí lidé kmene Mursi. Jejich ženy jsou známé tím, že si do spodního rtu vkládají zdobené talířky a do ušních boltců obrovské náušnice. Ne všechny jejich ozdoby jsou ale tradiční. Řadu těch nejbizarnějších si totiž vyrábějí až v poslední době a zdobí se jimi jen tehdy, když do jejich vesnice míří turisté toužící po zajímavých fotkách ze své exotické dovolené a ochotní za jejich pořízení dobře zaplatit. Humorný a zároveň mrazivý film ukazuje prostřednictvím konfrontace světů svérázné domorodé ženy a holandské turistky ničivé dopady turistického ruchu na život tradičních komunit.

 

Doporučená aktivita před filmem: 

CK Galaxy – Aktivita je vhodná také pro skupinovou práci rodičů a žáků. Žákům sdělíme, aby si před projekcí vyhledali údaje o turismu v České republice. Mohou například zjistit, kolik zahraničních turistů v minulém roce navštívilo ČR, kolik vnitrostátních cest Češi v uplynulém roce podnikli a jaké výše dosáhly příjmy ČR z cestovního ruchu. 

Následně zadejte žákům samostatnou práci s pracovním listem, který je součástí aktivity. Žáci si nejprve přečtou jeho první část – text Chcete si přivydělat? Přidejte se k nám! Poté je jejich úkolem individuálně vyplnit dotazník (do kolonky povolání vyplní to, co by chtěli v životě dělat). 

Pracovní listy si nemusí žáci tisknout, stačí, pokud odpovědi zaznamenají do jiného dokumentu nebo napíšou na papír. 

Následuje projekce filmu.
 

Přehrát film (25 min.)

Doporučená aktivita po filmu: 

Po projekci žáci vyhodnotí vyplněné dotazníky (mohou společně s rodiči). U jednotlivých otázek sečtou kladné a záporné odpovědi, u otázky 2 uvedou i průměrnou hodinovou sazbu, u otázky 4 sečtou množství uvedených kontaktů. 

Následně s žáky společně diskutujeme o následujících otázkách:

Kde začíná soukromí člověka? Které činnosti uvedené v dotazníku jste považovali za „intimní“ a proč? Které chování lidí ve filmu narušovalo podle vás důstojnost zúčastněných? Co vše jsme ochotni udělat za peníze? Jak hodnotíte výsledek dotazníku? Jak z tohoto pohledu hodnotíte své odpovědi?

 

Související aktivita: 

Černá a bílá není černobílá – Studenti si nejdříve vyhledají významy pojmů etnocentrismus, kulturní relativismus, tradice. Poté jim zadejte, aby si samostatně přečetli a vyplnili pracovní list.

Poznámka: Pokud pracoujeme s rozsáhlým textem Baumanových postmoderních vzorců, použijte přílohu k pracovnímu listu.