Inspirujte se projektovými počiny mladých lidí, které v rámci projektu Kdo jiný? realizovali v minulých letech.
V roce 2023 byly uskutečněny dva běhy projektů Kdo jiný?, jeden environmentální a druhý zaměřený na mediální vzdělávání. O projektech z oblasti mediálního vzdělávání se dozvíte na vlastní podstránce.
Environmentálních studentských projektů bylo realizováno šest:
Tříčlenný tým studentů z gymnázia v Benešově se v rámci svého projektu Blackout v Bene rozhodl zmírnit světelné znečištění v Benešově. Vybrali ve městě několik budov a začali vyjednávat s úřady a s majiteli objektů ohledně typu jejich osvětlení. Konkrétně jde o osvětlení na nedávno přistavěné budově benešovského gymnázia, na zřícenině minoritského kláštera, na kostele sv. Anny a na kostele sv. Mikuláše. „Komunikace s úřady je trnitá, je to pro nás nová zkušenost. Zatím se nám to příliš nedařilo, tak hledáme jiné cesty,” říká studentka Lucie.
„Mojí motivací jsou studenti sami a moje láska k práci. Těší mě zájem mladých lidí, a že jim není svět kolem lhostejný. Mám také radost, že jsem je byla schopná pro projekt nadchnout a pak vidět, jak jsou samostatní a kreativní,” říká paní učitelka Alena.
„Studenti si prošli procesem s přešlapy a úskalími, ale dokázali to a mohou z toho teď mít radost,” dodává mentor projektu Lukáš. „Projekt je pro mě opravdový, téměř hmatatelný,” dodává Lukáš.
Velmi mladý tým, složený z několik dívek ze základní školy Hnízdo, se pustil do výroby ekologické kosmetiky. Cílem bylo ukázat, že kosmetika může být tvořena eko cestou a není nutné své tělo zatěžkávat toxickými látkami, které v komerční kosmetice jsou. „I já jsem od té doby obezřetnější, co na sebe patlám,” říká mentorka týmu Kateřina. Dílnu eko-kosmetiky žákyně realizovaly pro svoje spolužáky, jako jednu z aktivit v rámci Dne Země. Pro workshop oslovily mentorku, která má s výrobou eko-kosmetiky zkušenosti. „Nadchlo mě, že to měly holky odvahu řešit s vedením školy, a dokonce si i najít mentorku workshopu,” komentuje paní učitelka. Cílem projektu bylo skrze workshop studentům ukázat, že si mohou kosmetiku sami vyrobit, bude to pro ně levnější a nevyprodukují u toho tolik plastů, jako kdyby si ji kupovali.
Ptali jsme se paní učitelky, kde bere motivaci studentům s projektem pomáhat
„Učím se spolu s nimi, baví mě to, mám je ráda a vidím jejich potenciál, který oni sami často ještě nevidí. Chci jim zprostředkovat radost ze společné tvorby a podpořit tak jejich sebeúctu. V projektu je pro mě důležitá kombinace upevňování hodnot spolupráce s dodáním odvahy ke změně,” říká Tereza a dodává, „společná setkání mě utvrzují v tom, že je spousta mladých lidí, kteří jsou ochotni a odhodláni dělat věci navíc a že přijímají osobní zodpovědnost za řešení environmentálních a společenských výzev.”
Studenti z pražského Gymnázia Jana Palacha se rozhodli revitalizovat volné prostranství před gymnáziem, kterému říkají „Plácek”. „Více zeleně v centru města zlepšuje mikroklima v ulicích, nabízí bezpečný úkryt mnoha živočichům, působí pozitivně na kvalitu ovzduší i lidskou psychiku. Zároveň bude Pštrossova ulice hezčí,” popisují svůj záměr členové týmu. Studenti mají v plánu před gymnáziem vytvořit ve spolupráci s odborníky zelený prostor s lavičkami. Oázu klidu v rušných pražských ulicích. „Plánovaný prostor bude prostředím pro studenty, ale automaticky i pro veřejnost, která kolem místa proudí. Nedaleko je i domov seniorů a školka, pro které bude Plácek velkou výhodou,” komentuje mentorka projektu Adéla.
„Snažíme se všechny získané informace ověřovat a vizuální plán Plácku řešíme s odbornicí. Naše odvedená práce je i naší vizitkou,” říká Jorika. Členové týmu jsou součástí školní iniciativy Udržitelný Palach a jsou tak už velmi zběhlí a aktivní v zapojování dalších studentů. Svoji vizi komunikovali i s podniky v okolí školy, pro které by Plácek mohl být také útočištěm. Studenti už mají vypracovaný vizuální návrh Plácku od zahradní designérky a čeká je před samotnou realizací poslední krok, jednání na Magistrátu Prahy 1.
“Co nás žene dál? Pokaždé, když jdeme do školy okolo místa s tak obrovským potenciálem, o které se nikdo nestará, nabudí to naši motivaci. Jen pohled na Plácek v nás vždy zažehne plamínek a chuť něco měnit,” dodává Jorika.
Paní učitelka Vlasta nabídla ve své hodině ekologie studentům možnost zapojit se do projektu Kdo jiný? a vznikly z toho dokonce dva projekty: venkovní ekoposezení a bylinková zahrádka.
Jedna ze skupinek studentů z otrokovické střední školy se rozhodla zkrášlit nevyužité prostory školy a šli směrem vybudování „venkovního ekoposezení”. „Aby bylo posezení co nejvíce šetrné a ekologické, udělali jsme relaxační zónu z nevyužívaných pneumatik,” říká jeden ze členů týmu Marek. „Pneumatiky jsme museli nejdřív vyčistit, pak jsme je nabarvili bílou základovou barvou, a nakonec natřeli různobarevnými nátěry. Samotné posezení je z dřevěných desek, které jsme nalakovali a smontovali,” říká Marek a navazuje popisem zatěžkávacího momentu projektu. “Měli jsme trochu milnou představu, že nabarvit několik pneumatik, nalakovat desky a udělat z toho posezení bude snadné. Že to tak nebude jsme si uvědomili, když jsme po dvou hodinách natírání měli základovou barvou natřené jen tři pneumatiky z padesáti. Nicméně z čeho jsme měli naopak radost bylo, že cokoliv jsme potřebovali k projektu zajistit, tak se nám vždycky bez problému a včas podařilo.”
Studenti dokončí relaxační zónu v aktuálním školním roce 2023 a doplní ji o dva pingpongové stoly, bylinkové záhony a keře.
“Ráda se svými žáky pořádám mimoškolní akce, kde se vzájemně poznáváme za jiných podmínek. Navíc pokud za námi zůstane i něco užitečného, je to výborný pocit,” říká paní učitelka Vlasta.
“Pro mě je nejdůležitější vidět, že pracovat s mladými angažovanými lidmi má pořád smysl a že společnost získává lidi, kteří vědí, že můžou měnit věci ve svém okolí k lepšímu a nebojí se toho,” dodává mentor týmu Kuba.
Druhá pětičlenná skupina studentů z otrokovické průmyslovky nejprve váhala, zda by se nepustila do sázení stromů v lesích, které byly napadeny kůrovcem. Nakonec se ale rozhodli zpříjemnit pobyt ve škole sobě i svým spolužákům a udělat si školní zahrádku, která se i skvěle hodí k ekoposezení, které vytvářel druhý tým spolužáků. Konkrétním plánem bylo vytvořit vyvýšené záhonky s bylinkami a vysázet ovocné keře. Cílem bylo, aby mohli kuchaři a kuchařky využívat bylinky na vaření ve školní jídelně a aby mohli mít plody z ovocných keřů studenti o přestávce ke svačině. „V tuto chvíli máme už hotové a připravené záhonky, ale bohužel jsme loňský školní rok už nestihli vhodný moment na sázení bylin a keříků, takže tahle část se odehraje teď,” říkají studenti.
V čem je pro vás projekt ve vašem životě důležitý?
„Chceme, aby se hlavně odehrál a mohli jsme ho předat dalším lidem ze školy. Záleží nám na tom, aby se naše školní prostory využívaly užitečně i dále,” komentuje tým.
„Jsem na svoje studenty pyšná za to, že byli ochotni udělat pro školu něco navíc ve svém volném čase. Někdy je těžké nadchnout žáky pro práci navíc, ale když se to podaří, i samotní žáci bývají spokojeni a překvapeni tím, co dokázali,” říká paní učitelka Vlasta.
„Líbilo se mi na studentech, že jsou hodně aktivní a mají spoustu nápadů,” dodává mentorka týmu Alena.
Projekt Udržitelná Polygrafka v Rumburku vede skupina pěti holek. Studentky chtějí projektem podpořit upcyklaci a začít více vědomě šetřit přírodu. „Nestačí odpad jen třídit, ale spíše ho vůbec nevytvářet,” říká jejich paní učitelka Lucie. Studentky se rozhodly uspořádat celoškolní projektový den naplněný přednáškami, workshopy a tematickými filmy. Studenti si předem mohli vybrat, jaké části programu se zúčastní. „I ti, které téma příliš neoslovilo a byli vůči projektovému dni skeptičtí, si mohli vybrat z velkorysé nabídky programu a dát udržitelnosti šanci díky netradičním formám vzdělávacích aktivit. Holky všem ve škole dokázaly, že téma udržitelnosti není jen nudné a moralizující sahání si do svědomí, ale že to může být i zábavné téma,“ komentuje mentorka týmu Dorotea. Jedním z cílů projektu je také zajistit pro školní prostory více košů na tříděný odpad, včetně popelnice na sběr kovových obalů, protože se ve škole s příliš velkou oblibou pijí energetické drinky v plechovkách. Pro studentky byla organizace takové akce první zkušeností, ale vše se obešlo bez většího zádrhele, a dokonce skupina organizátorek dokázala zajistit doma vyrobený catering.
„Díky projektu jsem si měla opět možnost uvědomit, jak jsou studenti a studentky na středních školách cílevědomí, jaké celospolečenské otázky je pálí a že jsou schopni najít originální řešení,” říká mentorka týmu Dorotea.
„Pokud mladí lidé pochopí, kde je problém, jak ho řešit a nadchnou se do problematiky, plyne z toho naděje,” dodává jejich paní učitelka Lucie.
Medailonky environmentálních projektů Kdo jiný? 2023 si také můžete prohlédnout v jednotném PDF souboru.
V roce 2022 studenti realizovali projekty se zaměřením na oblast klimatické změny, zodpovědné udržitelné spotřeby a obecně životního prostředí.
Na jaře bylo mezi projekty například uspořádání swapu oblečení ve škole s následným upcyklingovým workshopem, pravidelné sbírky nepoužívaných věcí využitelných v okolních sociálních zařízení, umístění infotabulí o odpadcích ve vybraných pražských lokalitách s aktivitami motivujícími nevyhazovat odpadky do přírody, rozšíření recyklačních možností a svozů odpadků ve škole a osvěta o recyklaci.
Na spřátelených školách vznikaly studentské projekty i navzdory pandemii.
V únoru a březnu jsme v rámci projektu JSNŠ v Praze - Využitím dokumentárního filmu a týmových projektů ke změně klimatu školy a třídy a k posílení občanských asociálních kompetencí žáků i vyučujících zavítali do 1.A a 2.B Karlínské obchodní akademie a VOŠE.
Během online setkání
s Helenou Škrdlíkovou z Czech Zero Waste se studenti obou tříd dozvěděli víc o aktivním občanství i o tom, jak mohou snížit množství odpadu ve svém životě. Dále měli možnost prezentovat své projektové záměry a dostat na ně zpětnou vazbu.
Studenti a studentky z 1.A se pod vedením učitelského tandemu Jany Poddané a Mikuláše Horského ve svých projektech věnovali tématu odpadů z různých úhlů pohledu. Od zhodnocení vlastní produkce odpadů, přes recyklaci, plasty ve vodě až po upcyklaci oblečení. Vedle samotného prozkoumání tématu se nebáli ani „zašpinit si ruce” a vyrazili uklidit odpadky ve svém okolí.
Téma odpadů rezonovalo i u spolužáků z 2.B, ale studenti a studentky se zaměřili i na jiné oblasti. Veronika a Sabrina se například rozhodly více prozkoumat téma dobrovolnictví a vytvořily krátké informační video.
„Učit studenty a studentky na projektech mě opravdu baví! Nejenom, že vidím rozvoj kompetencí a dovedností vhodných pro 21. století, ale také mohu rozvíjet jejich tvořivost a rozpoznávat talenty. Tento styl práce je pro studenty přínosný, protože vytvářejí něco hmatatelného, za co mají odpovědnost a co jim dává smysl,” říká o zkušenostech s projektovou výukou pedagožka Jana Poddaná.
Kromě projektu na Karlínské obchodní akademii a VOŠE proběhl také celý běh Kdo jiný?, kterého se účastnily týmy z pěti škol.
Například projekt TŘEBEKO byl realizován na Střední průmyslové škole a Gymnáziu Na Třebešíně. Studentský tým se rozhodl zlepšit ekologické vnímání na škole. Rozhodli se zavést třídění plechovek, aby šetřili životní prostředí, zavést větší počet košů na plechovky a používání vlastních nebo znovupoužitelných hrnečků či kelímků na teplé nápoje. Také se rozhodli zařídit instalaci více odpadkových košů před školu. Do budoucna se tématu plánují věnovat i v rámci veřejných akcí.
Během školního roku 2019/2020 jsme uspořádali projektový cyklus, který byl koncipován jako filmařský akcelerátor. Účastníci se učili, jak natočit krátký dokumentární film a zároveň skrze něj představovat témata, která je v jejich okolí pálí. Jednalo se o témata sociální problematiky, životního prostředí nebo i života za karantény:
Očima dobyGymnázium Na Zatlance, Praha (12 min.)
“Co jiné generace mohly mít a vy ne?” |
Přes překážkyStřední průmyslová škola elektrotechniky a informačních technologií, Dobruška (6 min.)
Studenti si jako námět filmu zvolili fyzické bariéry jejich vlastní školy. Skrze rozhovory s bývalými studenty s hendikepem chtějí škole pomoci najít cestu školy k bezbariérovosti. |
 |
 |
Zkus siKolektivní environmentální spot (2 min.)
Záběry byly natočeny v průběhu podzimního nouzového stavu 29. září - 5. října 2020. |
EnvirovýzvaKolektivní environmentální film (8 min.)
Film byl poskládán z identických záběrů jako u environmentálního spotu "Zkus si". |
 |
 |
Album lidí - aneb tři deníky z karantényKolektivní film (11 min.)
Film vznikl z autentických videodeníkových materiálů natočených v průběhu jarního nouzového stavu 13. - 19. dubna 2020. |
|
 |
|
Filmy vznikly v rámci filmových workshopů projektu "Shortcut – malé příběhy, velká témata".
Realizace týmových projektů byla finančně podpořeného Evropskou unií v projektu „1Planet4All“.
V listopadu 2017 se k nám připojili žáci a žákyně z šesti převážně mimopražských škol. Společně jsme pracovali na aktivitách, které pomáhají zlepšit životní prostředí. O tom jaké projekty díky práci studentských týmů vznikly si můžete přečíst v sadě Jsme příroda nebo také níže při rozkliknutí jednotlivých projektů.
Podívejte se na fotografie z úvodního i závěrečného setkání týmových projektů.
Zmapovat a zrealizovat naučné stezky památných stromů v Mělníku chtějí žáci z Gymnázia Jana Palacha. Zaměřit se chtějí hlavně na tzv. lípy republiky.
Žáci ze Základní školy J. V. Sládka ve Zbirohu chtějí natočit výukové video o problematice plýtvání jídlem. V plánu mají také vytvořit pracovní listy pro učitele k tomuto tématu.
Žáci ze Střední zemědělské školy a Střední odborné školy Poděbrady chtějí upozornit na problematiku hendikepovaných zvířat a pomáhat jim.
Žáci ze Základní školy Havlíčkův Brod budou motivovat své spolužáky a další lidi z okolí k zodpovědnému nakládání s odpadem. Při této příležitosti uspořádají také úklidovou akci.
Žáci z Obchodní Akademie Hovorčovická v Praze zjistí zátěž své školy s ohledem na životní prostředí a vybudují zde recyklační zónu.
Žáci z Vyšší odborné školy hotelnictví a turismu a Jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky Poděbrady zavedou třídění odpadu ve škole, v domově mládeže a ve školním hotelu Junior. Zároveň chtějí své spolužáky informovat o významu recyklace.
Projekt Jsme příroda byl financován ze zdrojů od Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí.
V září 2017 jsme společně s žáky a žákyněmi z pražských škol odstartovali projekty zaměřené na předsudky o menšinách. Týmy se rozhodly:
Žáci z Gymnázia Elišky Krásnohorské uspořádali na své škole několikadenní filmový festival.
Na aktivity pro děti v Klokáncích a propagaci tématu děti v ústavní péči se zaměřily žákyně z Pražského humanitního gymnázia.
Propojovat lidi z různých sociálních bublin se snažili žáci z Gymnázia Omská.
Žáci z Fakultní základní školy profesora O. Chlupa prolamovali tabu, které panuje ve školách kolem žáků s pomocnými asistenty.
Žáci z Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy pořádali diskuze na různá společenská témata.
Žáci Německé školy v Praze připravili festival autorských filmů od mladých tvůrců a další doprovodné akce.
Žáci ze Střední školy gastronomické a hotelové podpořili seniory. Společně tvořili a sdíleli svůj čas.
Žáci Základní školy Brána jazyků s rozšířenou výukou matematiky docházeli do Fakultní nemocnice Motol. Společně se zde setkávali s dětskými i seniorskými pacienty.
Další inspirace environmentálních týmových projektů najdete na podstránce Jsme příroda.
V roce 2016 se žáci a žákyně z pražských škol zaměřili na problematiku menšin. Pomáhali s velkou energií seniorům, lidem bez domova nebo matkám samoživitelkám.
Studentky Pražského humanitní gymnázia se nadšeně pustily do projektu, který je zaměřen na pomoc dětem v Klokáncích. Každý čtvrtek za nimi začaly docházet a vymýšlet různý program, zkrátka se snažily zpestřit jejich život. Výstupem projektu bylo video, ve kterém je zmapována činnost studentek a rozhovory s dětmi, jež se velmi nadšeně vyjadřují o přítomnosti děvčat. Studentky za dětmi stále dochází a chtějí pokračovat i v budoucnu.
Realizační tým projektu vzkazuje těm, kteří budou s nějakým projektem začínat: „Nevzdávejte se, protože vše je možné. Splňte si své sny a pomozte ostatním, protože takových lidí je málo.“
Studentky Gymnázia Čakovice realizovaly hned několik projektů v jednom. Nejdříve se zaměřily na pomoc matkám samoživitelkám, oslovily azylový dům a uspořádaly sbírku oblečení a potravin. To jim však nestačilo, a proto se rozhodly spustit projekt doučování žáků prvního stupně. V této aktivitě plánují studentky pokračovat, neboť projekt kvitují nejen rodiče žáků, žáci, vedení školy, ale i studentky samotné. Doučování probíhá charitativní formou.
Garantka týmu Štěpánka Marková popisuje realizační tým: „Na začátku byli v našem týmu i tři chlapci, ale byli mladší a asi si neuměli představit, co je čeká. Postupně se přestali zajímat o dění, takže jsme zbyly jen „holky“. Děvčata jsem nemusela do aktivit moc honit, ke konci jsem projekt sledovala zpovzdálí – bylo na ně spolehnutí. Jsou to moje holky. Holky jsou nadšené, uvědomily si, jak může být učení těžké.“
Žáci základní školy Brána jazyků s rozšířenou výukou matematiky si stanovili za cíl pomoci a rozveselit pobyt pacientům v nemocnici. Nejdříve dětem na ontologii, a to projektem Pohlednice do nemocnice, kdy téměř všichni žáci prvního stupně nakreslili obrázek k Vánocům. Poté zorganizovali projekt se zaměřením na seniory ve Fakultní nemocnici Motol. Zorganizovali besídky pro seniory, zpívali vánoční koledy, vyráběli psaníčka nebo pekli velikonoční cukroví. Projekty probíhaly ve spolupráci s Dobrovolnickým centrem v Motole, s kterým spolupracují nadále, dle výpovědi garantky Evy Wolfové naváží i s dalšími ročníky.
Těmito slovy studenti popisují svůj tým: „V podstatě jako sněhovou kouli, která se postupně zvětšovala a nabalovala na sebe nové členy, až byla tak velká, že s ní nedalo hnout. Pak začala odtávat a zmenšovat se, až vzniklo aktivní ledové tvrdé jádro, které bylo schopno pracovat a dotáhnout věci do konce.“
Studenti Střední průmyslové školy sdělovací techniky v Praze se rozhodli pomáhat lidem v nouzi napříč všemi věkovými skupinami: seniorům, lidem bez domova, ale i matkám samoživitelkám. Projektem veřejných lednic v Praze a skříní s oblečením úspěšně pomáhají překonat existenční problémy druhých, ale také bojují proti nemoci dnešní společnosti, a to plýtvání. Skupina žáků navázala spolupráci s Kavárnou Na Půli cesty, která jim pomáhá s plněním lednic a propagací projektu. Jelikož studenti zjistili, že Praha je skutečně hladová, snaží se do projektu zapojit, co nejvíce studentů školy.
„Překvapil nás velký zájem přátel o náš projekt a rozšíření týmu.“
Žáci Fakultní základní školy profesora Otokara Chlupa Pedagogické fakulty UK v Praze natáčí dokument o dětech s asistentem a učitelích za účelem otevření debaty na toto téma. Tým projektu si všiml, že studenti s asistentem, často s poruchami chování nebo učení, zažívají ve škole negativní reakce od spolužáků a právě skrze tento projekt se snaží na celou věc reagovat. Podle týmu studentů jsou žáci s asistentem nepochopenou menšinou, pro kterou je nezbytné, aby byl asistent vnímán jako běžná součást školy.
Paní učitelka Petra Rajtrová popisuje svůj tým: „Náš tým je hlučný, milý, čistě holčičí. Připomíná mi skleněnku. Uvnitř jsou holky, každá má jinou barvu, jsou vzájemně propletené a pevně spojené skleněnou hmotou. Pro to, aby zvítězily, je však potřeba je k cíli docvrnkat (přesnými, dobře mířenými tahy).“
Žáci gymnázia a SOŠ Educanet v Praze šíří prevenci proti kyberšikaně pomocí krátkého spotu. Jelikož členky týmu mají skutečnou zkušenost s kyberšikanou, rozhodl se tým varovat své spolužáky a vrstevníky před světem sociálních sítí. Celé video mapující příběh i autentické výpovědi umožňuje divákům nahlédnout do psychiky obětí kyberšikany.
Vyučující Tereza Vodičková se svěřuje, co by udělala v podobném projektu jinak: „Méně legrace, víc spolupráce.“
Projekt se zaměřením na LGBT problematiku zpracovaný dvěma studentkami z Gymnázia Jana Nerudy, který se snažil zlepšit informovanost studentů. Studentky pořádaly diskuze a besedy s cílem vytvořit příjemné prostředí pro debaty a boj proti společenským předsudkům. Duhovka se také stala nástrojem ke komunikaci témat drásající společností, a tím rovněž prohlubuje schopnost akceptovat opačné názory. I přes všechny organizační nesnáze byl projekt prezentován na studentské konferenci a studenti, stejně jako vedení školy, chtějí i v následujících letech pokračovat v projektech šířících toleranci.
Členka týmu Tereza radí těm, kteří budou s nějakým projektem začínat: „Vždy se najde někdo, kdo vám bude stát v cestě. To ale neznamená, že to musíte rovnou vzdát...“.
V roce 2016 velký kus práce odvedlo také patnáct žákovských týmů z českých, slovenských a estonských škol. Cílem Kdo jiný? bylo nejen v České republice, ale i na Slovenku a v Estonsku podpořit občanskou angažovanost mladých lidí.
Zpět na 1 je projekt studentů z Českých Budějovic. Projekt nabízí bezplatné doučování od studentů gymnázia Česká pro žáky základních škol. Bezplatná pomoc při přípravě do školy je dostupná pro děti, kteří jsou například sociálně znevýhodněni, nemůžou si dovolit platit soukromé doučování a mají problém s prospěchem ve škole. Žákovi nebo žákyni je po přihlášení do projektu přidělen jeden student, se kterým se pravidelně setkává na místě a v čase, který vyhovuje oběma.
Studenti gymnázia J. A. Komenského v Novém Strašecí uspořádali charitativní koncert, jehož výtěžek celkem 26 222 Kč byl věnován domovu důchodců. Peníze budou využity na nákup polohovacího lůžka. Studentům se podařilo naplnit celý sál. Nejvíce si pochvalují spolupráci s moderátorem a kapelou.
“Chtěl bych poděkovat kapele a moderátorovi, se kterými byla naprosto bezproblémová spolupráce, a velký dík si zasluhují všichni, kteří nás přišli podpořit.” komentuje akci jeden z organizátorů Dominik Petráček.
Projekt si klade za cíl především proměnit všední dny ve škole v nevšední dny plné zážitků. Podařilo se jim uspořádat nejrůznější akce- promítání, dobročinné sbírky, environmentální akce - Jak naložit s odpadem, nebo také zábavné dopoledne pro děti v MŠ. Jak studenti sami přiznávají projekt Kdo jiný? jim dodal odvahu pořádat větší akce, s kterými dosud neměli zkušenost.
Studenti gymnázia na základě průzkumu zjistili, že spoustě žáků chybí povědomí o důležitých osobnostech českých dějin. Ve svém projektu se zaměřili na postavu Milady Horákové a připravili výukové materiály, které mají zábavnou formou předat příběh Milady Horákové. Tyto materiály představí žákům 8. a 9. tříd základních škol v Českém Krumlově.
Studenti připravili den plný pohádkových her, aktivit a canisterapie pro děti s handicapem. Původně plánovali přípravu sportovního dne, aby upozornili na každodenní obtíže života s handicapem, ale nakonec se rozhodli uspořádat projekt přímo pro děti s handicapem.
Rada od jedné z účastnic projektu: ,,Ze začátku jsme měly trochu problém s plánováním, protože jsme si nápady nezapisovali. Jakmile jsme si vše začali konkrétně sepisovat, celý projekt se nám hned začal mílovými kroky posouvat vpřed.”
Studenti Obchodní akademie v Dolnom Kubíne chtěli své spolužáky odtrhnout od mobilních telefonů a přeměnit volný čas ve škole ve vzájemnou komunikaci. Nejdříve získali jednu místnost ve škole, kterou následně vymalovali, přenesli do ní gauče, stolní fotbal a klavír. Postupem času se na zdech začaly objevovat obtisky rukou a různé texty.
Členové týmů popisují, že tento moment si budou velmi dlouho pamatovat: „Dlho si ešte budeme pamätať na moment keď sme vošli do hotovej miestnosti. Bolo to super vidieť našu celoročnú prácu. Sme na seba hrdé, že po nás niečo na našej strednej škole ostane a sme radi že sme ju mohli aspoň trošku spoločnými silami skrášliť . Strávili sme tam veľa nášho voľného času a bolo krásne vidieť čo sme dosiahli.“
Studenti gymnázia z Myjavy si stanovili za cíl pomoci vybudovat novou voliéru pro ptáky v záchranné stanici v Brezovej pod Bradlom. Na internetu začali dražit ručně vyrobené produkty. Dále natočili video na podporu fundraisingu, jelikož bez finanční podpory by projekt nemohl být realizován. Přitom u sebe na škole vedou osvětu, která pomáhá informovat o samotných záchranných stanicích. Nezbytnost této aktivity dokládá následující citace jedné členky týmu: „Medzi nami nájdeme aj veľa takých, ktorí nevedia, že takéto záchranné stanice existujú a čo je ich úlohou. Naším ďalším cieľom bolo preto zvýšiť informovanosť.“
Žáci z Gymnázia Ivana Kraska v Rimavskej Sobote po pražském setkání projektu Kdo jiný? přišli s nápadem udělat prostředí školy a chodby více motivující. Prostory přeměnili na tzv. chillout zóny, kde si studenti mohou odpočinout, přečíst knížku nebo zahrát společenskou hru. Finanční prostředky pro svůj projekt získávali několika cestami: prodávali vlastní koláče, vánoční ozdoby a valentýnské pozdravy. Uspořádali také sbírku starých kalhot a plastových lahví, které použili k výrobě taburetů na sednutí. Svěřují se, že projekt jim pomohl zlepšit se v komunikaci s firmami, nakonec získali dokonce i sponzora. Členka týmu Frederike s úsměvem shrnuje počínaní: „Naučili sme sa rozmýšľať ekonomicky. Keď sme napríklad vyberali materiál, niekedy sme zašli aj do piatich, šiestich obchodov, aby sme našli tú najnižšiu cenu. Snažili sme sa ušetriť každý cent“.
Studenti ze slovenského gymnázia Jána Chalupka v Brezne v rámci mezinárodního projektu Kdo jiný? realizovali projekt rekonstrukce školního hřiště. Z původně asfaltového a nepříjemného prostředí před školou, se stala zelená oáza, kde rádi tráví čas studenti i učitelé. Přitom se studenti řídili pravidlem jednoduchosti, lavice a stoly skvěle suplují palety. Možností zdokonalení je nespočet a už teď studenti přemýšlí nad vylepšeními, jak dvůr udělat ještě zelenější. Členka týmu Karin popisuje své pocity z realizace: „Keď som sa potom pozerala na dvor a videla, ako žiaci sedia na nových lavičkách a trhajú si v záhrade pažítku na chlieb, vedela som, že všetko to úsilie stálo za to.“
Středoškoláci ze Soukromé pedagogické a sociální akademie EBG v Žiaru nad Hronom chtěli dobrovolně pomáhat dětem ze sociálně slabého prostředí, proto zavítali do místního komunitního centra, kde si s dětmi nejen hráli, ale také vytvořili sbírku oblečení a hraček, ve volném čase je doučovali a strávili s nimi dokonce i Den dětí. Motivací studentů bylo pomoci dětem, které neměly tolik štěstí v životě, pochopit v jakém světě žijí a alespoň se pokusit zlepšit jejich dosavadní situaci. Tým popisuje hlavní přínosy projektu: “Každý jeden člen sa v tom našiel. Táto práca nás napĺňala a posúvala dopredu. Našou každodennou motiváciu boli deti , ich úsmev a radosť v očiach. Každý z nás v tom našiel kúsok seba. A ako tím a skupinu nás to spojilo do kopy.“
Čtyř členný tým z Noarootsiho Gymnázia, pod vedením Tõna Tamma, zorganizoval jednodenní sjednocující den. Snažili se zpracovat švédskou a estonskou kulturu, kterou prezentovali kulturními tanci, koncertem, ale i aktivním sportovním vyžitím. Celá akce byla primárně určena pro žáky tamního gymnázia. O tomto týdnu natočí video, které má později sloužit jako prezentace jejich školy.
„Chtěli jsme udělat něco dobrého pro spolužáky.“
Studenti ze školy Narva Soldino Gümnaasium, včele s Dimitriem Markelovem, chtěli vytvořit místo, na kterém budou teenageři sdílet své zkušenosti a znalosti. Cílem bylo motivovat mladé lidi a podnítit je ke spolupráci. Nakonec v jednom roce zorganizovali několik koncertů, debat a čtyři sociální experimenty. Poslední událostí byl koncertní duet studenta a učitele, který byl dokonce vysílán v TV.
Rauno a Joanna se ve svém projektu zaměřili na realizaci promítání dokumentárních filmů na jejich škole. Studenti se snaží prostřednictvím dokumentů otevírat se svými spolužáky debaty na důležitá společenská témata. Vytvořili kulturní platformu, při které byly promítány a následně vedeny diskuze nad dokumenty všeho druhu a zaměření. Promítání bylo v rámci estonského filmového klubu, jehož obdobu můžeme spatřovat ve studentských filmových klubech JSNS.CZ
Osmnáctileté studentky Anna a Katriin z gymnázia Tallinna Kuristiku Gümnaasium se rozhodly zaměřit svůj projekt na blížící se místní volby a informovat své vrstevníky o politických stranách. Obecně se snažily zvýšit zájem o politiku a volební účast mladých lidí, jakožto základ fungující demokracie. Tento cíl se snažily dosáhnout pomocí debat a dalšího doprovodného programu u sebe na škole. V rámci projektu vytvořily materiály o volebních procesech a zorganizovaly veřejnou debatu s lokálními politiky.
„Práce na projektu trvala mnoho měsíců, nápad se postupně proměňoval, ale jsme šťastní jak to dopadlo. Když nám lidi chodili děkovat za akci, co jsme pořádali, to byl úžasný pocit“
Tým ze školy Rapla Vesiroosi Gümnaasium zaměřil svůj projekt na organizování různorodých kulturních akcí během celého školního roku. Doposud zorganizovali promítání o Ugandě s následnou debatou. Také připravili veřejnou fotografickou soutěž na téma, jak studenti vnímají svět kolem sebe. Snažili se tak veřejnosti přiblížit svět očima mladých lidí a přispět tak více ke generačnímu porozumění.
„Chtěla jsem uspořádat nějakou akci pro lidi u nás ve městě. Proto jsme jela do Prahy na setkání týmů. Potkala jsem tam tolik úžasných lidí a to mě motivovalo projekt dokončit.“
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
