Věřím, že více světla potřeba nebude

Cíle lekce

1.  získat jiný a nový pohled na čin Jana Palacha a Jana Zajíce, rozumět přesahu jejich činu do současnosti
2. orientovat se ve faktech, týkajících se protestu proti společenské a politické situaci formou „lidských pochodní“ v Československu v roce 1969
3.  na základě získaných informací kriticky posoudit dané historické události a zaujmout k nim vlastní stanovisko

„Umřel jen ten, kdo žil pro sebe.“ Citát, kterým uzavírá svůj dopis na rozloučenou Jan Zajíc. Student, který se jako ‚Pochodeň č. 2‘ veřejně upálil, aby podpořil požadavky Jana Palacha. Nejvyšší oběť a zejména její forma, kterou oba studenti chtěli vyburcovat český národ z letargie po sovětské vojenské okupaci v srpnu 1968, budí i po letech silné emoce. O méně známých okolnostech šokujících činů ve filmu Olgy Sommerové vypráví historici, spolužáci a v palčivých vzpomínkách i nejbližší příbuzní mladých hrdinů. Líčí Palachovu inspiraci vlnou sebeupalování budhistických mnichů ve Vietnamu z počátku 60. let 20. století a vzpomínají na něho jako na věčného rváče a milovníka veškerého života. Působivé dobové záběry ilustrují nadějeplnou atmosféru pražského jara a doslova hmatatelnou frustraci, která se národem rozprostřela po invazi a jejímž vyvrcholením byla právě Palachova sebevražda. Tak jako jeho vzor mistr Jan Hus i Jan Palach nade vše ctil pravdu a jeho vzdor zůstává aktuálním vzkazem o tom, jak vysokou cenu má svoboda a lidská důstojnost.