Projektové dny pro 1. stupeň ZŠ

Náramky od Kamar

1. polovina projektového dne

Postup:

• Evokace: Jak vypadá váš den? Tabuli rozdělíme na ráno/dopoledne/odpoledne/večer/noc. Ptáme se dětí, co v jednotlivých částech jejich běžného všedního dne dělají a zapisujeme jejich odpovědi na tabuli.  
• Projekce filmu: Náramky od Kamar 

Přehrát film (22 min.)

• Reflexe: Metodou Jedno slovo 
• Diskuse: Následně se dětí ptáme na rozdíly mezi jejich běžným dnem a dnem hlavní hrdinky. Tyto rozdíly opět zapisujeme na tabuli.
• Závěr: Diskutujeme o hodnotách a potřebách dětí (např. jak důležité je vzdělání, komunikace s vrstevníky, volný čas na hraní, pocit bezpečí apod.)

Blok uzavřeme tématem dětské práce (např. otázkami: Co si pod pojmem dětská práce představíte? Znáte nějaké konkrétní příklady dětské práce? Jaké jsou příčiny dětské práce?).

TIP: Děti často zajímá, jak to s Kamar dopadlo, v rámci lekce můžete v Otázkách a odpovědích najít krátké shrnutí toho, jak se Kamar krátce po natočení snímku dařilo.

Farídulláh má dnes volno

2. polovina projektového dne

Postup:

• Evokace: Následující blok zahájíme otázkou, jak by žáci naložili s úplně volným dnem. Nápady si stručně poznamenají a poté je ve dvojicích sdílejí. Jedna z dvojic svoje tipy nahlas prezentuje, zapisujeme je na tabuli. Ostatní žáci doplňují své nápady, pokud se liší.

  Tuto aktivitu můžeme také doplnit/nahradit pohybovější aktivitou “židličky”, při které si děti vyměňují místa v kroužku dle položených otázek (např.: místa si vymění ten, kdo: ve volném čase rád hraje hry / odpočívá / kouká se na TV / hraje si venku / poslouchá písničky / čte knížky...) 

• Projekce filmu: Farídulláh má dnes volno 

Přehrát film (17 min.)

• Reflexe: Metodou Jedno slovo 

• Diskuse: Probíhá v lavicích nebo v kroužku. Vrátíme se k úkolu, který žáci vypracovali před filmem. Ptáme se, jak by s volným dnem asi naložil Farídulláh.  Předem jim můžeme rozdat PRACOVNÍ LIST B. Pokud žáci film sledovali pozorně, určitě nebude v jejich úvahách chybět to, že by šel do školy. Porovnáme toto přání se seznamem činností, které dala před filmem dohromady celá třída. 

TIP: Děti často zajímá, jak to s Farídulláhem dopadlo, v rámci lekce můžete najít krátký Epilog k filmu, který je buď možné dětem krátce shrnout nebo video pustit a číst dětem titulky. 

Doplňující aktivita: Na závěr můžeme děti vyzvat, aby nakreslily něco, co by hlavním postavám Kamar nebo Farídulláhovi přály. Kdo bude chtít, může svůj obrázek odprezentovat spolužákům a následně je možné uspořádat ve třídě malou výstavku přání pro Kamar a Farídulláha. 

V digitálním světě: Výlet do historie

1. polovina projektového dne

• Evokace: Oznámíme žákům, že si budou vyrábět provázkový telefon. Rozdělíme je do dvojic a každé dvojici rozdáme dva kelímky. Do obou kelímků uděláme na dně dírku, kterou protáhneme provázek a uděláme uzly. Kelímky natáhneme od sebe – do jednoho mluvíme a v druhém posloucháme. Provázek musí být pečlivě natažený a nesmí se ničeho dotýkat, jinak by se přenos zvuku nepodařil. Můžeme společně zhodnotit, nakolik je tento způsob komunikace a přenosu informací vhodný i pro každodenní situace.

Doporučujeme si před projektovým dnem přečíst Otázky a odpovědi k této lekci.

• Projekce filmu: V digitálním světě: Výlet do historie (přehrát nejlépe 2x)

Přehrát film (2 min.)

• Reflexe: Ověříme, zda žáci epizodě porozuměli. Ptáme se: Kam se vypravili Mína a Filip? Jak
  vypadala první internetová stránka? Líbilo se jim na výletě?
• Aktivita 1: Společně s žáky vytvoříme časovou osu, ze které by mělo být patrné, že internet (a digitální revoluce) je
  v dějinách lidstva velmi mladý fenomén. Můžeme opět pracovat s pomocí provázku na zemi. Na natažený provázek můžeme v přiměřených vzdálenostech zobrazujících časové intervaly připnout kartičky s událostmi – návrhy, co je možné zobrazit na časové ose, najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 1.
• Aktivita 2: Žáci opět vytvoří stejné dvojice, které spolu pracovaly v úvodu hodiny. Všechny vzniklé dvojice rozdělíme do dvou skupin – A a B. Do každé dvojice rozdáme PRACOVNÍ LIST. Dvojice skupiny A mají za úkol
  vymyslet co nejvíc způsobů, jak zjistit zadanou informaci bez použití internetu a online nástrojů.
  Dvojice skupiny B mají za úkol vymyslet co nejvíc způsobů, jak offline informaci šířit. V dalším kroku dvojice stejné skupiny sdílí svoje návrhy.

TIP: Dvojice se mohou domluvit na jedné odpovědi na zadaný úkol, kterou předvedou formou scénky (např.: jdu se zeptat do knihovny na vynálezce telefonu, zavolám pevnou linkou babičce a povím jí o narození sourozence).

• Závěr: Na shrnutí tohoto bloku se dětí ptáme: Jaké výhody nebo nevýhody mělo zjišťování a předávání informací v době před internetem? Jaké dnes? Odpovědi můžeme zapisovat na tabuli rozdělenou na dvě části. Okruhy témat, které by bylo možné v reflexi zmínit, najdete v LISTU PRO VYUČUJÍCÍ 2.

V digitálním světě: Digitální svět

2. polovina projektového dne

• Evokace: Ptáme se žáků: Co je to digitální svět? Co tvoří jeho opak (reálný svět)? Uvádíme jednoduché příklady z digitálního a reálného světa (kniha, SMS zpráva, babička, zlaté pohárky nasbírané ve hře). Děti určují (zvednutím jedné nebo obou rukou), jestli jde o reálný, nebo digitální svět.
• Projekce filmu: V digitálním světě: Digitální svět (přehrát nejlépe 2x)

Přehrát film (2 min.)

• Reflexe: Ptáme se žáků: Z čeho bylo moře v digitálním světě? Jak v digitálním světě vznikal obrázek? Co se s obrázkem dělo? Pokud mají žáci nejasnosti, vysvětlíme. (Surfař vezme děti na oceán složený z nul a jedniček. Na pláži pixely z nitě kódu „pletou“ fotografie. Když jim děti do kódu „sáhnou“, obrázek se změní.)

Doporučujeme si před projektovým dnem přečíst Otázky a odpovědi k této lekci.

• Aktivita 1: Žákům rozdáme PRACOVNÍ LIST, aby si vyzkoušeli kódování – převedení textu na počítačem zpracovatelná data, tedy jedničky a nuly. Využívají k tomu převodovou tabulku a list pro kódování. Žáky rozdělíme do skupin po třech. Každý má ve skupině jinou funkci. Odesílatel si vymyslí krátké slovo na tři písmena a předá ho počítači, ten slovo převede do binárního kódu a předá ho příjemci – ten ho převede z binárního kódu opět do naší řeči.  
• Aktivita 2: Žáky rozdělíme do skupin po třech. Každý má ve skupině jinou funkci. ODESÍLATEL si vymyslí krátké slovo na tři písmena a předá ho svému POČÍTAČI, ten slovo převede do binárního kódu a předá ho PŘÍJEMCI – ten ho převede z binárního kódu opět do naší řeči. Žáci ve skupině se postupně ve funkcích vystřídají.
• Závěr: Zjišťujeme, jestli bylo kódování a dekódování úspěšné a žákům se povedlo doručit původní slovo. Ptáme se i na to, co se jim nepodařilo. Pracujeme s chybou jako něčím v práci zcela běžným. Klademe otázku: Co se stalo, když někdo přesně neopsal binární kód ke svému písmenu? Dojdeme s žáky k tomu, že vzkaz byl zkreslený, dostali jiné nebo žádné písmeno. Můžeme znovu poukázat na seriál, kde se po odebrání nuly změnil nebo zdeformoval obrázek.

Diskusi uzavřeme zopakováním, že počítače používají svůj vlastní digitální jazyk, který se skládá jen ze samých jedniček a nul.

• Doplňující aktivita: Na konci projektového dne si žáci mohou své nabyté znalosti ověřit v krátkém kvízu.