"Lekce Hitler, Stalin a já zprostředkuje žákům odborných škol s omezenou dotací pro společenskovědní vzdělávání hned několik témat: běžný život v Československu předválečném, válečném i poválečném, srovnání demokratického režimu i totalitního v podání hitlerismu a stalinismu, holokaust i mediální analýzu osvětimské lži."
Zkušenost s využitím lekce ve své třídě přibližuje Mgr. Martin Volný ze SOŠ Karlovy Vary.
O úvodní výkop „hodiny“ se postaral brainstorming nad názvem filmu, jak doporučuje metodický list „Jak se žilo“. Vzhledem k omezené časové dotaci jsme si ale prozradili, že pamětnice, která se skrývá pod „já“ v názvu dokumentu, je Židovka. V dalším kole brainstormingu tak odhalili nejen souvislost s nacistickým antisemitismem a „tábory“, ale jeden z žáků přišel i na souvislost s justiční vraždou komunistů „židovského původu“ v éře stalinismu.
S listem „Jak se žilo“ pracovali ve dvojicích, větší skupiny nejsou příliš efektivní. Metodika klade důraz na to, aby žáci zprostředkovali konkrétní zkušenost „běžného“ dne paní Hedy. Díky tomu se podařilo žákům velmi věcně a zároveň empaticky popsat proměnu života za První republiky a v nacistickém ghettu v Lodží a vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Zároveň v průběhu filmu sledovali na mapě koncentračních táborů a ghett strastiplnou cestu paní Hedy po nacisty okupované Evropě. Povšimli si např., že Hedina rodina nebyla internována v Terezíně. Do mapy jsme ještě zanesli nejznámější protektorátní „cikánský tábor“ v Letech u Písku a uvedli si paralelu mezi osudy Židů, Romů a scénářem chystaným pro Slovany. Pro tuto část aktivity jsem využil informace z portálu holocaust.cz.
Po projekci části filmu a času na zpracování otázek a jejich prezentaci a diskuzi o tématu jsme si přečetli krátký úryvek o „osvětimském mýtu“ z materiálu Popírači holokaustu, který tvoří doprovodný a doporučený materiál k lekci. Rozměr mediální výchovy jsem zařadil kvůli větší náchylnosti žáků tohoto typu škol k dezinformacím a konspiraci. Žáci ve skupinách hledali možnosti ověření, nebo vyvrácení tvrzení. Svou pozornost zaměřili nejen na existující pečlivou dokumentaci osvobozovaných lágrů, která se objevuje přímo ve filmu, ale i na osobu Freda Leuchtera, jehož zatčení má být podle autora textu „důkazem“ honu na čarodějnice. Žáci přišli s ověřením této osoby na německé wikipedii (v českém překladu), která velmi věcně zpochybňuje kredibilitu údajného „specialisty na americké plynové komory“ a „inženýra“. Žáky pochopitelně zaujalo i spojení sousloví „plynová komora“ s přívlastkem „americká“.
Po těchto aktivitách nadešel čas na zobecnění toho, co označujeme výrazem „holocaust“.
Pro závěrečnou reflexi jsme využili metody I.N.S.E.R.T., kterou si i díky pracovnímu listu „Jak na reflexi po filmové projekci“ žáci velmi rychle osvojili. Vyzdvihli především nadhled, se kterým Heda svůj příběh vypráví.
Věk žáků: 17 – 18 let
Časová dotace: 90 minut – 2 vyučovací hodiny
K tomu, abych odučil toto téma vyváženě a neztroskotal na vyvolávání pouhých emocionálních odsudků, mi pomohl informační text Rady a doporučení k výuce holocaustu.
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
