"Ani ten nejdokonalejší pedagog nebude usilovat o to, aby vyrovnal autentické, živé a interaktivní setkání s těmi, kteří zažili vývoj dějin, zprostředkované výuce skrze učebnice. Skvělý pedagog totiž zapojí svoji školu do projektu Měsíc filmu na školách."
Tak shrnul svou zkušenost Simon Schwab ze ZŠ logopedická v Hradci Králové. Pokud Vás zajímá, co všechno kromě projekce s besedou pro své žáky připravil, přečtěte si celý jeho tip.
Samotnému promítání filmu a besedě s pamětníkem předcházel dopolední projektový den o totalitě, nesvobodě a politických procesech v tzv. zakládajícím období komunistického režimu v Československu.
Projekt byl rozložen do tří vyučovacích hodin. První hodina byla provázána s etickou výchovou, protože se žáci věnovali tématu přirozené a formální autority a její moci. Následně žáci zpracovávali metodou brainwritingu (chodí zapisovat myšlenky na tabuli), co si představí pod pojmem „totalita“. Při této metodě práce se nutně pracuje s chybou – nekritizujeme, když dítě napíše příspěvek, i když není v souladu se zadáním. V závěru první hodiny analyzoval pedagog s dětmi smysl výroku prezidenta Lincolna: „Chceš-li poznat charakter člověka, dej mu moc.“ Nakonec si děti četly o nástupu komunistické moci v únoru 1948 z knihy Jany Eislerové Dějiny českých zemí pro děti a komparovaly ji s videem z pořadu Dějiny udatného českého národa. Tím jsme dějepisný projekt propojili se čtenářskou gramotností a mediální výchovou.
Na začátku druhé hodiny si žáci ujasnili, v čem tkví principy totality na příkladu komunistické strany v Československu. Stěžejním tématem se staly politické procesy. Učitelé přečetli ukázku ze soudního procesu o protizákonném odsouzení Růženy Vackové a Jana Bárty z roku 1952. Pro tyto účely byla použita obhájená bakalářská a diplomová práce o politických procesech Mgr. Simona Schwaba. Žáci se tak seznámili s osudem vybraných osob, které byly cílem perzekuce ze strany komunistických orgánů. Upevnili tak přesvědčení, proč je totalita odlišná od svobody. Aby se děti maximálně vžily do situace, přirovnávaly politický proces k divadelnímu představení (scénář, výběr osob, propagace apod.). V závěru druhé hodiny umístil pedagog pásku s nápisem „Zákaz vstupu“ přes celou třídu a rozdal žákům pojmy. Ty se vztahovaly buď k totalitě, nebo ke svobodě. Žáci umisťovali pojmy na jednu stranu pásky, nebo na druhou, za pomyslnou státní hranici.
V závěru dopoledního programu děti vytvářely další možné osudy perzekvovaných lidí. Děti kreslily, jak vnímají totalitu a svobodu vlastníma očima – vymýšlely nereálné postavy a jejich možné odsouzení v komunistickém Československu a doplnily vhodnými popisky.
Odpolední výuka byla ve znamení vyvrcholení celého projektu. Po zhlédnutí filmu Neznámí hrdinové: Šel bych do toho znovu žáci zhodnotili klady a zápory totality i svobody. Na tabuli v učebně byla pro děti připravena aktivita Pětilístek. Přednášející pedagog reagoval na dobrovolné příspěvky od posluchačů, ale rovněž vyvolával jedince k aktivitě. Následně si s dětmi povídal náš host - pan Jiří Zahálka z Hradce Králové. Pan Zahálka nastoupil ke studiu učitelství na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze v roce 1951 a po absolvování fakulty vyučoval převážně v Hradci Králové a okolí. Nebyl nijak perzekvovanou osobností, ale dokázal přiblížit našim dětem společnost a dobu od druhé světové války do dnešního dne, a to na osudech některých členů rodiny i kolegů-učitelů. S panem Zahálkou diskutovali žáci i učitelé, kladli mu zajímavé otázky. Osobní a pracovní život byl tudíž vhodně propojen s politickými a společenskými událostmi od 40. let do dnešního dne.
Simon Schwab, ZŠ logopedická
Děkujeme vám všem, kteří prostřednictvím našeho portálu přinášíte do tříd důležitá a mnohdy opomíjená témata. Které lekce jsou mezi TOP10? Jaká témata jsou nejoblíbenější? A co dalšího chystáme? Přečtěte si vše o milionu přehrání v našem článku.
