Na tyto a další otázky jsme hledali odpověď v září a říjnu, kdy proběhlo ve spolupráci s agenturou FOCUS pravidelné celorepublikové šetření mezi středoškoláky. Výzkum zjišťoval hodnoty a postoje studentů na různých typech středních škol (gymnázia, SOŠ, SOU). Jedná se již o páté, opakované šetření, které přináší také srovnání s výsledky z předešlých let (2009, 2012, 2014 a 2017).

V 10 tematických okruzích jsme se mladých lidí ptali na to, co vnímají jako největší problémy ve svém okolí i ve světě, odkud o nich čerpají informace a jestli chtějí přispět k jejich řešení. Zajímalo nás, jaké jsou jejich znalosti o domácích dějinách, zda se občansky angažují, a jaké jsou nejčastější prostředky jejich komunikace.

Hlavní zjištění průzkumu

• Za největší problém ČR považují studenti nejčastěji politickou reprezentaci (69 %). Jako nový problémový okruh se v průzkumu objevila epidemie nemoci COVID 19. Jde o druhé nejobsazenější téma, které vnímá jako problém 41 % respondentů.
• Posílila také váha problémů spojených s rasismem. Na úrovni ČR vnímá rasismus jako problematický 28 % středoškoláků, na celosvětové úrovni ho považuje za problém 37 % respondentů.
• Poslední šetření zároveň potvrzuje klesající trend ve vnímání problémovosti soužití s romskou menšinou, který indikovala již předchozí šetření, a to jak na lokální (pokles z 34 % na 25 %), tak na celostátní úrovni, kde je pokles ještě markantnější (ze 40 % na 21 %).
• Výrazně se proměnily voličské sympatie a stranické preference studentů a vzrostl zájem zúčastnit se voleb. Ve srovnání s posledním měřením mezi respondenty, kteří deklarovali účast ve volbách, výrazně posílili svou první pozici Piráti, kteří téměř zdvojnásobili svou podporu (nyní 30 % hlasů). Naopak výrazný propad podpory zasáhl hnutí ANO (nyní 8 %).
• Setrvale roste důvěra v EU. Aktuálně hodnotí členství ČR v EU kladně nebo spíše kladně 74 % studentů.
• Za největší globální problémy studenti považují hrozbu klimatické změny (55 %), války a konflikty (46 %), následováno novou agendou COVID 19 (39 %).
• Zhruba polovina studentů (52 %) hledí do budoucna s obavami.
• Role školní výuky i tradičních médií (tisk, rozhlas) výrazně poklesla. Pouze 14 % studentů zahrnulo školu mezi své hlavní informačními zdroje a 1 % ji uvedlo jako svůj nejčastěji využívaný zdroj. Studenti převážně využívají jako zdroj informací o aktuálních společenských a politických tématech sociální sítě. 
• Většina studentů (72 %) se domnívá, že život v socialistickém Československu byl ve srovnání se současností horší. Vzrostl počet těch, kteří by se chtěli o české historii dozvědět více (ze 48 % na 53 %).

Závěrečnou zprávu naleznete v pdf formátu zde.