KOMENTÁŘ: Měli bychom mladým lidem ukazovat cesty, jak měnit svět k lepšímu
30.3.2016 / JSNS
Podpoře aktivního občanství se věnujeme už řadu let. Proč to děláme a co vlastně znamená být aktivním občanem? Přečtěte si komentář ředitele Jednoho světa na školách Karla Strachoty.
Výsledky různých výzkumů týkající se nejmladší generace bývají hojně interpretovány jako důkaz její zkaženosti. Ano, je zřejmé, že mladí lidé se málo občansky angažují, nedůvěřují principům zastupitelské demokracie, mnozí mají špatný vztah k některým menšinám a podporují populisty s jejich jednoduchými „silovými recepty“. Zároveň ale platí, že jejich názory a postoje formuje svět dospělých, jsme za ně tedy spoluzodpovědní my, generace jejich rodičů a prarodičů, škola, média. Je pokrytecké jim vyčítat to, v čem se od starší generace neliší.
Že jsou mladí lidé málo občansky aktivní? Jsou, stejně jako většina české společnosti, která je stále přesvědčena, že o našich životech rozhodují „oni“, „ti nahoře“, že občan jako jednotlivec sám nic nezmůže, a proto je zbytečné se o něco snažit a způsobovat si tím jen nepříjemnosti. K takovému pojetí „občanství“ jsme byli před rokem 1989 každodenně vedeni. A mnozí z těch, kteří dnes vynášejí kategorické soudy o nejmladší generaci, tehdy pasivním přihlížením k devastaci občanské společnosti přímo přispívali.
Nemá smysl planě lamentovat, ale spíš ukazovat mladým lidem cesty, jimiž mohou oni sami měnit svět kolem sebe k lepšímu – s využitím mechanismů, které demokracie nabízí. Právě o to se již sedm let prostřednictvím projektu Kdo jiný? snažíme. Potkáváme přitom mnoho školáků a studentů, na které výše uvedené závěry průzkumů nelze vztahovat, protože si uvědomují spoluzodpovědnost za místo, v němž žijí, mají nápady, dovedou je uvádět v život, myslí na ostatní, pomáhají potřebným. Věříme, že svým příkladem strhnou vrstevníky, a také se to děje. Právě z těchto důvodů začala společnost Člověk v tísni udělovat ocenění Gratias Tibi.
Bez mladých politiků se neobejdeme
Že mladí lidé nedůvěřují politice a jsou z ní otrávení? Ani tomu se nelze divit. Ti, kdo se v politice (tedy správě věcí veřejných) v polistopadových letech angažovali, ji do značné míry zdiskreditovali. Nechtěli, aby politické strany vyrůstaly zdola, byli příliš arogantní, příliš sledovali vlastní prospěch a málo se starali o to, co po nich zůstane.
Posílit důvěru studentů v demokratické principy se snažíme prostřednictvím studentských voleb. Už od roku 2010 pořádáme před každými řádnými volbami studentské volby „nanečisto“. Na školách je organizují sami studenti od přípravy volební místnosti po propagaci voleb mezi spolužáky. Díky tomu se seznámí s volebním systémem a ztratí tak možný ostych jít k řádným volbám. Výzkumy ukázaly, že studentské volby zvýšily účast prvovoličů o 6 procent.
Jen málo mladých lidí si ale dnes dokáže představit, že by se v budoucnu stali politiky, ať už na místní, regionální nebo celostátní úrovni, což se týká i těch, kteří za sebou mají občanské aktivity a projekty. Často od nich slýchám, že se nechtějí „ušpinit“. V české společnosti se přitom bez nových, vzdělaných, sebevědomých a idealistických politiků jen těžko něco změní.
Náš právě zahájený projekt Hledá se LeaDr. by měl přispět k tomu, aby se takoví lidé v politice skutečně objevovali. Vybraní účastníci projektu ve věku 17 až 25 let projdou sérií workshopů k rozvíjení znalostí a dovedností, které pak budou moci uplatnit v případném politickém angažmá. Zároveň je budeme motivovat, aby se pokusili prosadit v místních zastupitelstvech, nabídneme jim možnost stáží i setkávání s vrstevníky, kteří se již politiky stali. Projekt bude doprovázet soutěžní pořad internetové televize.