Eugéniové

Cíle lekce

1. uvědomit si svůj postoj k právu na život
2. nahlédnout možnost zneužití vědy a exaktních výzkumů
3. diskutovat o individuálních měřítcích krásy a ideálu

Když se lidstvo s rozšiřujícím se poznáním o původu člověka začalo zříkat boha, přišli vědci s novým termínem: eugenika. Tento směr měl zkoumat metody vedoucí k dosažení co nejlepšího genetického fondu člověka. Nadšení zastánci věřili, že můžou spasit lidstvo a vylepšit svět. Svou kariéru s eugenikou spojila řada akademiků, kteří se rozhodli hodnotit, co je v přírodě lepší a co horší, co je krásné a co ošklivé, a co je tedy třeba podpořit, nebo naopak vymýtit. Nacisté dovedli eugeniku až k hrůzné dokonalosti. Pavědecké metody sloužily jejich nejvyššímu cíli: konečnému řešení. Ti „horší“ jedinci tak byli likvidováni, sedmdesát milionů obyvatel východní Evropy bylo určeno pro otrocké práce, třicet procent německého národa bylo třeba vyčistit. Ne politici, ale vědci určovali kritéria hodnocení. Režisér Pavel Štingl spojil unikátní archivní materiály a animované pasáže s literárním komentářem spisovatele Patrika Ouředníka a vytvořil tak nadčasovou esej přinášející zamyšlení nad historií i tím, jak je vědecké poznání zneužitelné.

Ve filmu se objevují citlivé záběry, které mohou u diváků vyvolat nepříjemné pocity. Po promítání věnujte čas reflexi emocí a pomozte žákům zpracovat jejich dojmy.