"Žáci se setkávají v mediálním prostoru s tématy migrace, často naráží na negativní užití pojmů 'uprchlíci', 'migranti' apod. Je to téma, které je našemu národu cizí? Nebo s tím má náš národ také zkušenosti?"
Svou zkušenost s využitím našich materiálů tentokrát sdílí Mgr. Eva Šidelková ze ZŠ a MŠ Budkov v okresu Třebíč. Před samotným promítáním filmu zařadila vlastní aktivity, které studentům téma opuštění země přiblížily.
Cílem naší lekce bylo vyjasnit si pojmy, které v souvislosti s opuštěním země používáme (migrant, exulant, uprchlík, imigrant), nahlédnout do naší historie, jestli tam nenajdeme příklady nuceného opuštění země, ale především se vžít do příběhu konkrétní osoby, která se rozhodla zemi opustit. Bez prožitku, který nám umožnil film 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu, by celkové vyznění tématu vyšlo na prázdno.
Téma jsme otevřeli se žáky 8. a 9. ročníku. Na úvod jsme si položili vstupní otázky:
Byli občané naší země někdy v roli uprchlíků? Za jakých okolností? Co je k tomu vedlo?
Nejprve se žáci zamysleli nad tím, co by je samotné mohlo přimět, aby opustili svou zemi. Každý sám zaškrtával z nabídky několika možností, např. Musíš se vzdát svého náboženství. - Musíš vyznávat cizí, státem nařízené náboženství. - Odchod za prací, lepším životem z ekonomického (finančního) hlediska. - Nesmíš říkat nahlas své názory na politiku. - Nesmíš kritizovat na veřejnosti stát, vládu, ideologii. aj.
O důvodech jsme diskutovali, žáci obhajovali svůj názor. Bylo překvapivé, jak velkou váhu žáci přikládali svobodě a svobodnému projevu. Součástí úkolu bylo taky krátké zamyšlení nad tím, co by si žáci s sebou chtěli vzít, co by jim v cizině chybělo apod. Zde jednoznačně převládali rodinní příslušníci. Nikdo nijak zvlášť nelpěl na věcech.
V další části hodiny si žáci ve dvojici přečetli krátké texty na téma emigrace v historii, které jsem pro ně připravila. Bylo v nich zmíněno pobělohorské období, druhá světová válka a období moderních československých dějin. Žáci se spojili do větších skupin a vyplňovali společný přehled o tom, jaké důvody vedly lidi k opuštění své země (viz níže - Ukázky pracovních listů). Zkoumali jsme také počet obyvatel, kteří ze země odešli. Součástí samostudia byl také slovníček pojmů, které se v této souvislosti používají.
Třetí část lekce byla věnovaná promítání filmu 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu. Žáky film velmi oslovil. Využili jsme aktivity, kdy se mají žáci vyjádřit jedním slovem k filmu, často padalo slovo „dojetí“. Následovala diskuse o tom, co jsme společně viděli. Žáci si uvědomili, jak obtížný by byl návrat pro Petra Kořínka po roce stráveném v zahraničí. Zaujalo je také, jak náročné bylo zvládnout v cizí zemi odlišný jazyk, že byl Petr Kořínek unavený z běžného užívání francouzštiny.
Celkově se téma podařilo uchopit dobře. Naplnili jsme výukové cíle, které jsme si na začátku stanovili, na žáky udělal film velký dojem. V závěru hodiny jsme společně v kruhu odpovídali na otázku položenou v úvodu lekce.
Věk žáků: 13 – 15 let
Časová dotace: 4 vyučovací hodiny, práce ve škole.
Žáci ZŠ Budkov při sledování filmu
Objevujte se svými žáky svět umělé inteligence
Vyzkoušejte naše nové aktivity do hodin využívající AI chatboty. A pokud je pro vás AI nové téma, nachystali jsme pro vás také manuál Krok za krokem k výuce s umělou inteligencí, díky kterému můžete začít zapojovat AI do výuky vlastním tempem.
