Naše revoluce na ZŠ a MŠ TGM Bílovec
Před třemi lety jsme organizovali projekt Naše revoluce, ve kterém se žáci snažili zjistit více o průběhu Sametové revoluce právě v jejich městě. Jeden z příspěvků přinášíme jako inspiraci, jak se dá s tímto tématem ve výuce pracovat.
"Žijeme dnes ve světě, kde se pro nás, mladé lidi, staly některé věci zcela samozřejmými. Svoboda a demokracie se skloňují ve všech pádech a nás vůbec nenapadlo, že to v minulosti mohlo být jinak. Ale dnes už víme, že to tak vždy nebylo. Snažíme se zjistit, jakým způsobem se v našem malém městě události 17. listopadu 1989 vyvíjely. Všichni jsme si řekli, že bychom rádi spolužákům, rodičům i veřejnosti připomněli události listopadových dnů roku 1989."
Čím jsme práci zahájili?
Nejprve jsme absolvovali úvodní motivační projekt s audiovizuální lekcí, doplňujícími filmy a materiály, abychom se správně naladili na události revolučního roku 1989. Proběhl 22. 9. v rámci celoškolního projektového dopoledne:
- úvaha nad pojmy svoboda v různých podobách, láska, pravda, tolerance, štěstí - co pro nás znamenají
- poslech písně Jaroslava Hutky „Náměšť“ - rozbor a diskuze nad textem
- představení doby před a po roce 1989
- projekce filmu Naše revoluce, Palachův týden, Václav Havel - diskuze o zhlédnutém
- stanovení cílů - vytvoření žákovských týmů, přidělení úkolu.
Kde všude jsme pátrali?
Prostudovali jsme si dobové materiály, které jsme získali od paní učitelky Elišky Richtárové – noviny a časopisy s datem listopadových dnů roku 1989 nás přivedly na myšlenku, že i my bychom se pokusili vydat fotoalbum nejen se získanými informacemi, ale také s dobovými materiály a fotografiemi. S autentickými vzpomínkami pamětníků, o kterých jsme doufali, že je najdeme. Tedy knihu o tom, jak to vše v Bílovci probíhalo.
Jedním z pramenů byly i kroniky našeho města a okolních vesnic, ze kterých pocházíme. Také jsme oslovili městskou knihovnu, kde bohužel žádné záznamy, ani fotografie k těmto dnům uchovány nejsou. Žáci 9. A oslovili i archiv v Novém Jičíně, ale tam nás odkázali na právě již zmíněnou bíloveckou kroniku. Co se tam žáci z 9. A, Vojtěch Novák a René Marek, dočetli, se můžete podívat v příloze.
Dále jsme se vydali na místo prvních náznaků jakési budoucí cesty – na dnešní Slezské náměstí (tehdejší Rudé), kde se tehdy aktivní lidé začali scházet. Za jeden z nejcennějších zdrojů považujeme to, že jsme našli pamětníky a přímé účastníky těchto osudových okamžiků v našem městě. Současný kronikář města Bílovce a jeden ze zakladatelů a mluvčích Občanského fóra v Bílovci, pan Zdeněk Kuchta, nám poskytl materiály ze soukromého alba. (Beseda se žáky 9. tříd proběhne s p. Kuchtou 13. 11. v rámci projektu Měsíc filmu na školách.)
Ze zápisků pana ing. Miloslava Pilicha, plk. v. v., kterého jsme oslovili jako pamětníka tehdejších událostí, se dovídáme: „ (…) Jsou sledovány zprávy o dění především v Praze a vznik OF jako představitele lidového odporu. Jsou vytvářeny ostrůvky tohoto hnutí nemající ujasněné cíle. (…) Většina obyvatelstva – po neblahých historických zkušenostech – vyčkává. V Bílovci se vytváří skupinka aktivistů, která se schází u ing. Ročárka, získává další sympatizanty. Všeobecná stávka probíhá shromážděním jednotlivců na bíloveckém náměstí a je fotografována z oken tamní policie SNB. (…) Po listopadovém zlomu se v Bílovci počalo vytvářet OF, jehož jsem se stal ihned příslušníkem a založil na STS odbočku, k čemuž jsem přemluvil dva pracovníky dílny. Tuto skutečnost jsem šel oznámit vedení. Následovalo mé okamžité propuštění z STS bez udání důvodu. (…)“
Pohled tehdejší mladé generace, přímo z revolučního centra studentů v Ostravě, nám poskytla ředitelka naší školy, paní Mgr. Renáta Fialová, se kterou tým žáků 9. B natočil i krátký videozáznam. Paní ředitelka přinesla spoustu zajímavých dokumentů z roku 1989 a poskytla nám rozhovor. V listopadu roku 1989 byla studentkou vysoké školy v Ostravě.
Nahlédli jsme do proslovů a projevů, se kterými jezdili studenti VŠ na různé demonstrace do okolí města Ostravy. Tyto dokumenty vlastnoručně přepisovali na psacím stroji a používali tenoučké průklepové papíry, aby se těch kopií dalo udělat co nejvíce. Donesla nám autentický dopis, který jí došel na koleje od jedné staré paní. Ta se účastnila demonstrací a velmi jim fandila. „ Styděla se za to, že ostatní lidé nám nadávali, že jsme líní a že nám jde jenom o to, jak se pobavit.“ Ukázala nám také trikoloru. Tu jako studentka VŠ nosila připevněnou na hrudi a demonstrovala s ní na podporu boje za svobodu a demokracii. Přinesla nám také autentické potvrzení s tehdejším razítkem Socialistického svazu mládeže. Potvrzení o tom, že ona je zplnomocněna jednat za stávkový výbor Pedagogické fakulty v Ostravě. Toto potvrzení sloužilo při vyjednávání dalších postupů v různých podnicích.
Jaké byly výstupy našeho projektu?
- 13. listopadu jsme měli projekci filmu Z deníku Ivany A. a následnou besedu s kronikářem města panem Zdeňkem Kuchtou, se kterým spolupracujeme již řadu let. Události roku 1989, vlastní zážitky a postřehy coby pamětníka a aktivního přímého účastníka byly opět nezapomenutelnou tečkou celého projektu.
- Ve školním rozhlase jsme připomněli svým spolužákům relací 25. výročí Sametové revoluce, připravili jsme školní panely s dobovými materiály, které se nám podařilo vyhledat, a texty našich pamětníků.
- Zpracovali jsme video nahrávky rozhovoru a besedy.
- Vytvořili jsme fotoknihu Jak jsme dělali projekt Naše revoluce, s podtitulem 25. výročí sametové revoluce v Bílovci.
