Jak rozpoznat kvalitní zpravodajství od nedůvěryhodého? U každého zpravodajského sdělení se zaměřte především na informace o autorovi a médiu, dostupné zdroje, volbu jazykových prostředků či grafické zpracování. Vše si můžete s žáky ukázat v této analýze.
Příspěvek sdílí účet weekoflegends. Tento profil uvádí, že sdílí zajímavosti a novinky. Nikde na profilu ani u příspěvku není uvedeno, kdo je jeho autorem, nemůžeme tedy o něm nic dohledat.
Příspěvek uvádí, že sonda Curiosity na Marsu vyfotografovala útvar, který po přiblížení vypadá jako vchod do podzemní chodby podobný vstupu do pyramidy. Otvor údajně nepřipomíná přírodní proces, což může naznačovat, že otvor vytvořil nějaký živý organismus.
Jediný zdroj informací, který je v příspěvku uveden, je americká novinářka Annie Jacobsen, nevíme ale, pro které médium píše a museli bychom si ji dohledat. Rovněž není uvedeno, jaký je zdroj původního obrázku. Když si vyhledáme text příspěvku, zjistíme, že je doslovně zkopírovaný z článku z webu Dotyk, kde je jako autorka uvedena Nataša Slánská. K převzetí textu se ale příspěvek nepřiznává.
Ve sdělení také chybí jakékoliv vyjádření vědců, například z NASA, kteří by mohli vysvětlit, na co se na fotografiích nejspíše díváme. Když se pokusíme informaci o nálezu vyhledat na internetu v angličtině, nalezneme například tento článek, který vysvětluje, že fotografie je velmi zvětšená a že se jedná o běžný typ vzdušné eroze, což vylučuje přítomnost života.
Příspěvek a profil jsou zacíleny zejména na lidi, kteří se alespoň základně zajímají o svět kolem sebe a stačí jim informace ze světa zprostředkované jednoduchou formou. Z množství populárních hashtagů, které jsou uvedeny pod komentářem, je patrné, že se účet snaží získat co nejvíce sledujících napříč českým a slovenským Instagramem.
Tento konkrétní příspěvek může v příjemcích posílit pocit, že naše civilizace není ve vesmíru sama, což dosud nebylo vědecky potvrzeno.
Text příspěvku působí neutrálně, některá spojení jsou ale na zpravodajský text až příliš subjektivně zabarvená, například: „Upřímně, zatím se k němu (vědci) vyjadřují opatrně“. To v nás může vyvolat otázky o odbornosti celého příspěvku.
Příspěvek zaujme velkým textem, který obsahuje hlavní sdělení, ilustračním obrázkem a výrazným logem a jménem profilu. Grafické zpracování se snaží působit dojmem zpravodajského média, ale nepůsobí příliš profesionálně, což nebudí pocit důvěryhodnosti. V titulku článku je navíc gramatická chyba, což se může stát i serióznímu médiu, to ale chybu často odhalí a opraví.
Příspěvek naznačuje, že nový nález sondy na Marsu je dílo vytvořené živým organismem. To ve čtenáři může vyvolat dojem, že na Marsu je život. Neznámý autor nicméně neuvádí žádný zdroj pro toto tvrzení. Cílem příspěvku je zejména zaujmout co nejvíce lidí a nalákat je ke sledování profilu. Ten poté může mít prospěch z vysokého počtu sledujících, například pokud by autor chtěl účet využít k reklamě nebo se ho rozhodl někomu prodat.
Objevujte se svými žáky svět umělé inteligence
Vyzkoušejte naše nové aktivity do hodin využívající AI chatboty. A pokud je pro vás AI nové téma, nachystali jsme pro vás také manuál Krok za krokem k výuce s umělou inteligencí, díky kterému můžete začít zapojovat AI do výuky vlastním tempem.
